Sanace zdiva II. – Příčiny poruch

3. 1. 2022

Hlavní příčinou viditelných i skrytých poruch z hlediska vlhkosti je velká hmotnostní vlhkost stavebního materiálu, často spojená s vysokou salinitou a výskytem mikrobiologických škůdců. Voda (vlhkost) se tedy „otevřenou cestou“ do konstrukcí dostává buď trvale nebo jednorázově.

Nepřerušené pronikání vody do zdiva je způsobováno:

- vodou volnou, tj. volným vtékáním dešťů, detaily nedokonalého odvodnění nebo poruchami instalací;

- vlastnostmi stavebního materiálu, který umožňuje a podporuje pronikání vlhkosti;

- vlastnostmi provozu, tj. voda obsažená v prostorech - vysoká relativní vlhkost.

Vždy se tedy jedná o závadu konstrukcí, eventuálně souvisejícího technického zázemí.

Nebrání-li konstrukce v dostatečné míře pronikání vody do objektu, lze tuto skutečnost klasifikovat jako vadu. K tomuto stavu došlo časem, dožitím izolací, změnou využívání nebo vadným provedením, případně návrhem stavby.

Proti pronikání vlhkosti dům chráníme vodorovnou hydroizolací i doplňkovou svislou hydroizolací (nopová fólie)

Absence hydroizolací spodní stavby, izolace dožilé

U různých staveb, zejména historických, nebo objektů určených k méně náročným účelům nebyly izolace provedeny. Tato skutečnost není pravidlem například u městských středověkých domů, církevních staveb nebo empírových romantických vil. Podrobným průzkumem lze nalézt například do zdiva vkládané vrstvy ostře pálených keramických materiálů, kamenné desky apod. Rovněž vrstvy jílové, při patě obvodového zdiva pod soklovou oblastí, eventuálně jako izolace kleneb, byly součástí původních staveb. Velmi často bývá nalezen systém vzduchových kanálků pod podlahami, při obvodě, nebo vnější vzduchový otevřený kanál. Obvykle jsou, zejména u samostatně situovaných vil, budovány tzv. anglické dvorky, často navzájem propojené odvodňovacím systémem.

U staveb s poruchami vlivem vlhkosti jsou tyto původní izolace a systémy dožilé a ztratily částečně nebo úplně svou funkci. Velmi často jsou původní, zejména stavební opatření naopak příčinou dalších poruch (např. shromažďování vody ve vzduchových dutinách apod.).

Jak moc je zeď vlhká můžeme zjistit vlhkoměrem

Vadné návrhy izolace staveb

Autor ne vždy odborně posoudí podmínky pro založení budovy a navrhne izolaci nedostatečnou. Stejný problém vzniká i návrhem nevhodné dodatečné odvlhčovací metody. Projevují se zde neznalost účinnosti sanačního opatření a jeho aplikace v daném objektu.

Vady vzniklé nekvalitním provedením izolací

Vhodně navržená izolace spodní stavby bývá mnohdy vadně provedena.

Nejčastěji jsou:

- podceněny detaily styků vodorovných a svislých plošných izolací — tzn. zpětné spoje;

- vadně spojeny jednotlivé izolační pásy;

- vadně provedeny detaily ukončení izolace a ochranných vrstev při styku s terénem;

- izolační práce prováděny v nevhodných klimatických podmínkách.

Tyto závady jsou stále častější i u novostaveb.

Degradace hydroizolace může časem vést ke vzlínání vlhkosti do konstrukce stavby

Vady vzniklé změnou podmínek stavby

V mnoha případech, přestože izolace byly dobře navrženy i provedeny, dochází ke změnám podmínek, pro které byly aplikovány.

Vnější negativní vlivy způsobující poruchy izolací

Nejčastějším případem tohoto typu jsou jiné hydrogeologické vlastnosti okolního terénu a podzákladí budovy.

K takové situaci dochází:

- nevhodně situovanou a založenou novostavbou v blízkém okolí;

- nevhodným prováděním povrchů nejbližšího okolí, například chodníků apod;

- dynamickými účinky způsobovanými například pojezdy těžkých aut, manipulací stavebních strojů apod.; změnou úrovně spodní vody, popřípadě jejím kolísáním.

Degradovaná hydroizolace střechy může vést k zatékání vody do konstrukce budovy

Vnitřní negativní vlivy stavby

Zásadní vliv na funkci provedené hydroizolace mají:

- statika konstrukcí;
- změny ve způsobech provozu;
- změny konstrukcí dané tepelně technickými podmínkami.

Vznik trhlin nosných, případně výplňových stěn a příček způsobuje porušování celistvosti izolace a přerušování podélných, například vzduchových systémů.

Tyto „mosty“ vytvářejí nové detaily, umožňující vnikání vody. Paradoxem je, že účinností okolní, neporušené izolace dochází často ke zvýšené kumulaci vody v oblastech dříve jenom zavlhlých. Její pronikání například novými prasklinami se následně může projevovat i volným proudem. Tento jev je odpovědí na otázku: „Jak je možné, že vlhkost (voda) se projevuje na dříve relativně suchých místech? A to po provedení dodatečných izolací!“

Na vytváření podmínek pro výskyt plísní, hub a dalších mikrobiologických škůdců a na změně přestupu vodní páry z konstrukcí do atmosféry vnitřního mikroklimatu má výrazný vliv způsob využívání daných míst. Jedná se zejména o prostory, kde se dlouhodobě nebo

nárazově shromažďuje větší počet lidí, a o provozy „mokré“.