Veřejné budovy budou ještě úspornější

Evropská komise v polovině července zveřejnilasadu klimaticko-energetické legislativy v rámci balíčku Fit-for-55, jehož hlavním cílem je snížení emisí do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990. Řada návrhů se dotýká také sektoru budov.

 

K těm nejzásadnějším dle profesního svazu Šance pro budovy patří navýšení povinných energetických úspor z 0,8 % na 1,5 % ročně, rozšíření cíle renovací vládních budov na všechny veřejné budovy, navíc do úrovně budov s téměř nulovou spotřebou, nebo zahrnutí sektoru budov do systému obchodování s emisními povolenkami. Podle profesního svazu Šance pro budovy bude muset Česká republika řešit další zavedení ještě přísnějších energetických úspor. „K poslednímu navýšení došlo teprve před třemi lety, kdy byla po rozsáhlých diskusích schválena současná směrnice. Nedovedu si představit, že by členské státy souhlasily s tak výrazným navýšením po tak krátké době. Důležité bude, aby se nezvyšovaly pouze cíle, ale také finance určené pro renovační programy, které jsou hlavním nástrojem pro jejich plnění,“ uvádí Tomáš Trubačík, hlavní analytik Šance pro budovy.


Pasivní škola v Psárech, která byla financována z Operačního programu Životní prostředí

Evropská komise dále navrhuje rozšířit cíl renovací vládních budov, kterých je v Česku 774, na všechny veřejné budovy, tedy řádově tisíce budov ve vlastnictví obcí a krajů včetně radnic, škol nebo nemocnic. Ročně se má zrenovovat ekvivalent 3 % jejich podlahové plochy. Navíc se v návrhu objevuje, že mají být renovovány na úroveň budov s téměř nulovou spotřebou. Stávající praxí přitom byla renovace alespoň do úrovně energetické náročnosti C – „úsporná“. Svaz Šance pro budovy upozorňuje, že v Česku máme velké množství historických budov ze sedmnáctého a osmnáctého století, které z technického hlediska není možné zrenovovat do standardu s téměř nulovou spotřebou. Další významnou plánovanou změnou je rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami o sektor budov od roku 2025. Povolenky bude s největší pravděpodobností nakupovat prodejce paliv, nikoliv koncový uživatel. Šance pro budovy podporuje narovnání prostředí, neboť nyní jsou zpoplatněny pouze elektřina a dálkové teplo; plyn, uhlí ani další emisní paliva nikoliv.

„Je také správné, že kvůli možnému nárůstu cen energií zřizuje Evropská komise speciální Sociální klimatický fond, který má kompenzovat rostoucí náklady nízkopříjmovým a zranitelným obyvatelům. Pro jeho financování má být využito 25 % výnosů z povolenek z let 2026 až 2032 a národní prostředky,“ říká Tomáš Trubačík. Začlenění budov do systému EU-ETS by však nemělo jít proti stávajícím nástrojům podporujícím renovace a stát by měl zajistit dostatek financí, které pomohou ambicióznější cíle splnit, zdůrazňuje profesní svaz. Podle návrhu Komise by se měl podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na spotřebě energie navýšit na 40 % oproti stávajícím 32 %. Na energii používané v budovách by měly mít obnovitelné zdroje podíl dokonce 49 % na úrovni celé Evropské unie. Rozvoj OZE v budovách by měly státy podporovat pomocí renovačních programů a zároveň budou muset vytvořit opatření pro sdílení elektřiny a energií v budovách s významnou podporou samospotřebitelů a energetických společenství.

„Rozumná míra decentralizace je krok dobrým směrem. Je potřeba vytvářet nové funkční modely, kde nakládání s energiemi a úsporná opatření typu zateplení mohou ulevit životnímu prostředí i peněžence. Satelitní městečka, kancelářské komplexy nebo menší města či městské části se k pilotním aplikacím přímo vybízejí,“ říká Šárka Tomanová, ředitelka svazu Šance pro budovy. Energetické úspory ve veřejných budovách jsou dlouhodobě podporovány z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), z programu Nová zelená úsporám a z dalších programů rezortu životního prostředí. V dalších letech bude možné na energetické úspory získat peníze hned z několika zdrojů: z OPŽP, Modernizačního fondu, Národního plánu obnovy, programu Elena.