13 cm tloušťky izolace - málo nebo dost?

Investory preferovaných 13 cm pro 30cm zeď je ale chybná volba. Normou stanovená optimální tloušťka izolace pro novostavby s 30 cm tlustými zdmi se liší podle použitého materiálu: pro keramické tvárnice to je 18 cm a pro pórobetonové tvárnice 16 cm. „U renovací panelových domů nebo domů postavených ze starších typů cihelného zdiva je to dokonce přes 20 cm,“ dodává Marcela Kubů.

Průzkum tak potvrdil dlouhodobou zkušenost výrobců minerální izolace. Podle nich Češi nejčastěji kupují fasádní izolaci o tloušťce 12 a 14 cm. „To je ale s ohledem na možné energetické úspory velmi málo, a to i v případě aplikace na silnější nosné stěny,“ upozorňuje architektka Marcela Kubů.


Vývoj tloušťky izolace

Tloušťku izolace lidé podceňují dlouhodobě. „Její průměr sice za deset let narostl o 30 %, ale zůstává na 13 centimetrech, tedy hodně pod doporučenými hodnotami,“ dodává Marcela Kubů(viz graf).

Proč se tedy lidé zbytečně okrádají o budoucí úspory z cen energií? Z průzkumu vyplývá, že dvě třetiny (67 %) investorů se vůbec nepodílí na rozhodování o zateplení fasád.

„To znamená, že investoři se nezajímají o tloušťku použité izolace ani o její typ, je jim v podstatě předepsána projektantem či stavební firmou. Hlavním důvodem, proč se majitelé domu nebo stavební firmy odchýlí od norem a projektu, je pravděpodobně snaha výstavbu zlevnit,“ vysvětluje Jiří Remr z výzkumné agentury Markent, která průzkum realizovala.


Šetřit na tloušťce izolace se nevyplatí

Pokud je důvodem snaha zlevnit výstavbu, tak to podle odborníků vůbec nedává smysl. „Snížením tloušťky izolace se při výstavbě ušetří jen pár desítek tisíc korun. Avšak za vytápění a chlazení pak majitel domu v dlouhodobém horizontu zbytečně zaplatí několikanásobek ‚uspořené‘ částky. Nedostatečné zateplení zůstane na stavbě klidně i padesát let. Během té doby se tak tepelné ztráty vyšplhají do statisíců korun,“ dodává architektka Marcela Kubů.

PŘÍKLAD: Rozdíl v roční spotřebě energie potřebné pro vytopení velmi dobře a nedostatečně zatepleného domu může být 50 kWh i více na metr čtvereční vytápěné plochy. „Majitel domu o velikosti 150 m², který podcení tloušťku izolace a vytápí plynem, tak prodělá ročně 10 tisíc korun, v případě elektřiny to může být i více než 20 tisíc korun,“ vypočítává Marcela Kabů.

Na zateplení rodinných i bytových domů je navíc možné získat dotace obvykle mezi 30 a 40 procenty z nákladů na zateplení. Ti, kteří této možnosti nevyužijí, se tak vlastně okradou dvakrát: „Kvůli malé tloušťce izolace nespoří, jak by mohli, a další peníze nechají doslova ležet na zemi. Dotační programy totiž bedlivě hlídají, aby úspory měly smysl,“ dodává Marcela Kubů.

Na tloušťce izolace se nevyplatí šetřit, protože cena izolantu tvoří jen malý podíl z celkové ceny zateplení. I kdyby se novostavba nezateplila vůbec, vždy s ní budou spojeny náklady na provedení fasády, tedy omítky a všech detailů včetně oplechování. „Neprovést zateplení nebo použít malou tloušťku izolace je pak promarněná příležitost, protože dodatečně zateplovat na hotovou novou fasádu je velmi nákladné,“ dodává Marcela Kubů.

Z hlediska výběru materiálu pro zateplení fasády se nabízí minerální izolace nebo polystyren (EPS). Hlavním kritériem výběru by měly být izolační vlastnosti materiálu, které jsou v případě minerální vaty a polystyrenu zhruba srovnatelné.

 

Dalšími kritérii jsou nehořlavost a zvuková neprůzvučnost. Tady ale mnohem lépe skóruje minerální vata, která je nehořlavá, protože je vyrobena z kamene nebo skla, a zároveň dobře pohlcuje hluk díky své hutnosti.


Minerální vata je kvalitním řešením pro izolace

 

„Minerální vata je kvalita, která vydrží po generace: navíc vata dýchá, na rozdíl od EPS je to akustická izolace a je nehořlavá,“ uzavírá architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

* POZNÁMKA: Průzkum byl v roce 2020 realizován mezi 508 respondenty agenturou Markent. Výzkum probíhal v jednotlivých krajích ČR takovým způsobem, aby byla dodržena proporcionalita zastoupení zkoumaných subjektů z hlediska výstavby rodinných domů.