Aktuality

Nejúčinnější metody na ochranu pro zatopené zdivo

6. 6. 2013

Majitelé zatopených domů by měli odstranit do zimy ze zdiva co nejvíce vlhkosti. Důležité je pořádné větrání, při vysoušení pomůže odstranění omítky. Vyplývá to z vyjádření odborníků, kteří také doporučují stěny následně ošetřit proti mikroorganismům.

"Štěstí v neštěstí je, že letošní povodně nastaly již v červnu, a nikoli v srpnu, jako třeba v roce 2002, a tak budou mít zatopené domy relativně dostatek času do zimy vyschnout," řekl předseda Asociace inspektorů nemovitostí Radim Mařík.
Nejběžnější a zároveň nejúčinnější metodou je podle něj opakované rozehřívání zdiva a následné vyvětrání. "Větrat zatopené domy je třeba v každém případě. Při nasycení vzduchu v místnosti vodní parou se totiž vysychání zdiva zastaví. Důležitý pro celý proces vysoušení je co nejvyšší rozdíl mezi teplotou zdiva a teplotou okolního vzduchu. Je tedy třeba v zaplavených domech pustit naplno topení, popřípadě konstrukce přímo ofukovat teplým vzduchem z vysoušečů a pak vyvětrat," radí Mařík s tím, že tento cyklus je třeba dlouhodobě opakovat. Odpar vody z povrchu mohou urychlit vysoušeče.
Pokud se vytopené domy do zimy nepodaří vysušit, je třeba zajistit, aby vlhké zdivo nepromrzlo. "Znamená to samozřejmě objekt nadále vytápět tak, aby zdivo bylo co nejteplejší, a dále také větrat a zároveň provizorně zvenku zateplit," uvedl. K zateplení lze použít polystyren, nebo desky z minerálních vláken, které jsou sice dražší, ale pro tento účel vhodnější. V obou případech je třeba počítat s tím, že materiál provizorního zateplení bude po vysušení objektu znehodnocen, dodal Mařík.
Během vysoušení se majitel musí smířit s tím, že omítky ve většině případů nepřežijí. "Rozhodně počítejme s tím, že promočené omítky nepřežijí mráz. Ponecháním omítek se zpomalí vysoušení zdiva, zvláště jsou-li cementové nebo vápenocementové. S odstraněnými omítkami se zbavíme části vody nasáklé ve zdivu," upozornil Mařík.
Při otloukání mokrých omítek doporučuje nezasahovat do výplně spár. V nich se totiž usazují soli, které narušují zdivo. "Teprve po vysušení zdiva, před prováděním omítek je třeba spáry proškrábnout do hloubky minimálně dvou centimetrů, tím se soli, kterých se právě nejvíce usazuje u povrchu spár, odstraní," uvedl.
Ani po vysušení zdí práce nekončí. Vlhkost prospívá mikroorganizmům a všechny povrchy, ze kterých ustoupila nebo byla vyčerpána voda, se ihned začnou pokrývat plísněmi a bakteriemi. "Vysoušené povrchy je proto třeba dezinfikovat. V nabídce prostředků k odstraňování plísní a ochraně před nimi je třeba rozlišit ty, které působí okamžitě, ale krátkodobě, a ty, které dlouhodobě zabraňují růstu plísní," řekl Mařík.
V souvislosti s povodněmi nabízí inspektoři sdružení v Asociaci inspektorů nemovitostí lidem ze zatopených domů bezplatné konzultace, jak nejlépe domy vysušit. Kontakty jsou na webových stránkách asociace.

Autor: ČTK