hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Aktuality

Zateplování fasády - Plísně a mech na fasádě

22. 4. 2013

Současný stav fasád domů po jejich zateplení se zdá být uspokojivý. Jen čas ukáže, co příroda díky své moci může způsobit. Již ze současného stavu poznání víme, že napadení zateplených fasád plísní a mechem je moderní .nemocí domů". Lze konstatovat, že plísně a mechy se vyskytují na západních a severních stranách domů již s odstupem cca 5 let po generální opravě fasády, a to zejména na omítkách na bázi akrylátů.

Fasáda napadená plísní

Dalším studiem se zjistilo, že jsou napadeny fasády daleko "staršího vydání", a to klasických břízolitových typů finálních povrchů ze 60-70. let. Zde je nutné zvážit, v jakém prostředí se dům nachází a jakým vlivům klimatu a ovzduší je vystaven.

U plísní napadeného domu jsme nechali provést mykologický rozbor akrylátové omítky v Českém zdravotním institutu. Byla prokázána vysoká koncentrace plísní a přítomnost dalších mikroorganismů - tj. bakterií a kvasinek ve vysokých koncentracích. Po osobních konzultacích na specializovaných zdravotních ústavech naší vlasti jsem se dopracoval k následujícím závěrům.


Základní rozdělení:

Plísně - mikroskopické vláknité houby - jsou součástí živé přírody, kde se vyskytují nejvíce v půdě. Rozmnožují se sporami, které jsou velmi malých rozměrů (tistciny milimetru), a které jsou přenášeny vzduchem na velké vzdálenosti. Ze spory vyklíčí a vyroste plíseň vždy, když k tomu nalezne vhodné podmínky. Základní podmínkou pro růst plísní je vždy vlhkost.

Řasy jsou jednoduché organismy, tradičně řazené mezi nižší rostliny. Ve skutečnosti jsou řasy seskupením nepříbuzných skupin organismů a jen některé z nich jsou blízké rostlinám. Nejsou schopné přežít v suchém prostředí. Z uvedeného vyplývá, že jedinou podmínkou pro rozmnožování těchto organismů na fasádách je dostatečná vlhkost.

Ze svého okolí známe tyto organismy jako kontaminanty např. vlhké slámy (plísně) nebo kamenných soklů (řasy). Jejich výskyt na těchto i jiných materiálech je vždy důsledkem určitého obsahu vody, který nutně potřebují ke svému růstu a rozmnožování. Více náchylné k biologickému napadení jsou strany staveb s orientací na západ a sever, v mnoha případech zastíněné stromy nebo jinou stavbou tak, že na napadenou stranu prakticky nedopadá sluneční záření - slunce povrchy nevysušuje a nemohou se projevit ani dezinfekční účinky DV záření. Významným faktorem, který podporuje dlouhodobý výskyt vlhkosti a růst mikroorganismů na fasádách, je skutečnost, že povrchová vrstva stavby není ani trochu (oproti stavbám nezatepleným) zahřívána v zimních měsících teplem unikajícím z objektu.

Fasáda napadená mechem

Napadá mě myšlenka, zda jsou plísně lidskému zdraví nebezpečné a jak se jim bránit. Při rozmnožování uvolňují plísně do ovzduší obrovská množství spor, které mohou přítomným osobám poškozovat zdraví. Nejčastěji dochází ke vzniku alergického onemocnění včetně astma-bronchiale, Některé druhy plísní mohou způsobit i mykotická onemocnění, např, onemocnění plic, rohovky oka nebo kožní onemocnění.

Spory plísní se mohou při větrání dostat i do vnitřního prostředí bytů. Vzhledem k tomu, že spory plísní rostoucích na fasádách domů patří většinou k nejčastějším alergenům, je pobyt v takovém prostředí pro citlivé osoby skutečnou zátěží. S tím souvisí problém zjištění, jaký druh plísně se nejčastěji vyskytuje. Na fasádách rostou nejčastěji plísně rodů Alternaria a Cladosporium.

Lze vůbec zabránit výskytu plísní? Výrobci přidávají do omítkovin různé typy biocidů. Každý takový přípravek ztrácí časem svoji účinnost. Teoreticky by bylo vhodné vždy po několika letech ošetření biocidem obnovit.

Jak a čím odstranit či likvidovat plísně? Přípravků je na trhu celá řada, vždy je nutné používat přípravky s ověřeným účinkem. Na fasádách rostou kromě plísní a řas velmi často i bakterie a kvasinky. Je tedy důležité použít vždy přípravek, který má účinek právě na ty mikroorganismy, které se na fasádě vyskytují. V současné době mají plísně a řasy rostoucí na fasádách i nějaké jiné účinky. Pokud pomineme estetické nedostatky stavby, tak růst mikroorganismů na fasádách může způsobit i další problémy. Jedná se o pozvolné nevratné narušování povrchové vrstvy (zejména organickými kyselinami, které produkují plísně i řasy) a tím i ke zhoršení tepelně-ochranných vlastností pláště budovy. Zajímavým zjištěním bylo, že na jednom domě byly aplikovány dva druhy omítek. Klasická minerální zatřená omítka a pastózní akrylátová omítka. Řasy a plísně se vyskytly pouze na pastózní akrylátové omítce.

Za normálních podmínek jen velmi těžko nacházejí bioorganismy optimální vegetační půdu ve stavebních konstrukcích všeobecně z důvodu vysokého pH. Ve vzdušném prostředí je koncentrace spor plísní 50-5 000 spor/m3.

K zahnízdění spor plísní, mechů atd. na fasádě dojde tehdy, pokud:
• je relativní vlhkost podkladů> 80 %,
• jsou venkovní teploty +5 až + 10°C,
• je pH < 10.

Povrchy fasád přijímají tepelnou energii, a tak zpravidla mají cca o 5 T vyšší teplotu než okolí. V noci se ochladí a dojde ke kondenzaci vodních par. Na západní a severní strany navíc po většinu dne nesvítí slunce. Vysoké pH mají minerální omítky ... v tom vidím budoucnost.

Zbavování prachu a nečistot z povrchu


Odborná definice pH:

Kyselost neboli pH (anglicky potential oj hydrogen, tj. .potencial vodíku"), též vodíkový exponent, je číslo, kterým v chemii vyjadřujeme, zda vodný roztok reaguje kysele, či naopak alkalicky (zásaditě). Jedná se o logaritmickou stupnici s rozsahem hodnot od 0 do 14; přitom neutrální voda má pH = 7. U kyselin je pH < 7 - čím menší číslo, tím "silnější" kyselina; naopak zásady mají pH > 7, čím větší číslo, tím "silnější" zásada. Hodnota pH je definována jako záporně vzatý dekadický logaritmus aktivity oxoniových kationtů. Ve zředěných vodných roztocích lze hodnotu aktivity aproximovat hodnotou koncentrace a pak platí:

pH = - log( c(H3O+))

Obecně platí rovnice: pH = -log(a(H3O+)),

kde a značí aktivitu iontu (Hp+). Hodnoty pH nabývají od 0 do 14 (platí pro vodné roztoky). Chemicky čistá voda má při pokojové teplotě pH = 7 (při 100 °C zhruba 6), kyseliny od 0 do 7, zásady od 7 do 14.

Jednoduše lze konstatovat, že minerální omítky mají díky pojivům na bázi vápenců velmi vysoké pH, které se pohybuje na její maximální hranici 13-14. Tím je dáno, že jejich náchylnost k napadení plísněmi je velmi nízká.

Tak jsem se na základě mykologického rozboru rozhodl vyzkoušet vlastní sanaci plísně domu. Nejdříve byl povrch omítky zbaven prachu a nečistot teplou vodou pomocí tlakového přístroje (teplota vody 60°C a tlak max. 100 barů). Následně jsem použil nátěr speciálním prostředkem na základě mykologického rozboru. Potom následovala technologická přestávka a po 24 hodinách byl proveden druhý nátěr. Po 2 dnech byly odebrány vzorky omítky a opětovně provedeny mykologické rozbory, které již byly negativní. Následoval nátěr fasádní barvou na bázi silikonů. Nyní je již skutečně otázkou času, jak dlouho sanace fasád napadených plísní vydrží. Je to tak trochu loterie s přihlédnutím ke klimatickým změnám, zatížení ovzduší CO2 atd. Jen čas ukáže, co bude dále. Zatím to, co jsme realizovali, funguje.

Zde je základní návod na odstranění mechů a řas, které se vyskytly na fasádě:
1. Odebrat vzorky a nechat provést mykologický rozbor.
2. Na základě jeho výsledků určit technologický postup likvidace.
3. Odstranit šetrně prach a nečistoty na fasádě, nejlépe přístrojem WAP.
4. Ponechat omítku vyschnout.
5. Provést nátěr určeným likvidačním nebo neutralizačním prostředkem dle pokynů výrobce nebo stanoveného technologického postupu, zpravidla ve 2 pracovních krocích.
6. Odebrat vzorky omítek a opětovně provést mykologický rozbor.
7. Pokud budou výsledky negativní a bude zde jistota neexistujících spor a řas, provést renovační nátěr fasády.
8. Nátěr provést ve dvou vrstvách, a to nejlépe egalizačními barvami na bázi silikonů.

Možná, že někde ve světě nebo v Evropě jsou v této oblasti dále. Současnost ale ukazuje, že zatím s touto .nemocí fasád" bojuje mnoho výrobců. Zde je nutné konstatovat, že dříve byly používány fungicidní prostředky se 100% účinností. Obsahovaly ale chemické látky, které jsou dnes zakázány. Je to evropská legislativa, kterou výrobci stavební chemie musí dodržovat s odvoláním na dodržování enviromentálních aspektů dle ISO 14001. Právě z toto důvodu mají všichni výrobci podmínky pro výrobu stejně ztížené, protože všechny produkty mají stanovenu maximální možnou hodnotu zdraví nebezpečných látek, jakož i chemických přísad, které by mohly ohrozit životní prostředí.



Zdroj článku: Zateplování budov


Zateplování budov


autor: Ladislav Linhart



Pro zákazníky
Rubriky článků