Evropská produkce biometanu vyskočila o miliardu kubíků. Růst ale zatím táhne jen trojice lídrů, upozorňuje CZ Biom

Nová data jasně potvrzují, že biometan se stal důležitým pilířem evropské energetické suverenity. Unie má nyní kapacity, které by pro představu dokázaly s přehledem pokrýt celou roční poptávku po zemním plynu v České republice (6,8 miliardy kubíků v roce 2024) nebo v Maďarsku (cca 8,5 miliardy kubíků v roce 2024). Evropa navyšuje produkci jak výstavbou nových specializovaných zařízení, tak technologickým upgradem stávajících, převážně zemědělských bioplynových stanic.

Evropské biometanové kapacity zároveň dokáží vyrobit už skoro stejné množství plynu, kolik ho v podobě zkapalněného zemního plynu (LNG) importujeme z Kataru (10,5 miliardy kubíků v roce 2025).

,,Nárůst evropské produkce biometanu o jednu miliardu kubíků za pouhý jeden rok dokazuje, že při dobrém nastavení podmínek je sektor schopen rychle a pružně podpořit energetickou soběstačnost a nezávislost Evropy. Biometan představuje domácí ekologickou náhradu dováženého zemního plynu a čím více ho vyrobíme, tím méně plynu budeme muset kupovat v zahraničí a tím více peněz zůstane v naší domácí ekonomice," komentuje evropský biometanový úspěch Adam Moravec, ředitel CZ Biom.

Zároveň ale sdružení CZ Biom upozorňuje, že stávající tempo pořád nestačí k plnému využití reálných možností trhu a ke splnění cílů plánu RepowerEU. Adam Moravec poukazuje na přetrvávající problémy:

Biometanový sektor zvládá držet krok s ostatními obnovitelnými zdroj. Meziročně zaznamenal nárůst o 16 % a za posledních 15 let rostla kapacita biometanu průměrným ročním tempem (CAGR) 21 %. Pro srovnání, instalovaný výkon solární energie v Evropě rostl mezi lety 2024 a 2025 o 17,5 %, vítr rostl o necelých 5 %.

 

Biometan se vyrábí přímo na bioplynových stanicích přidáním technologie, která čistí bioplyn například pomocí speciálních membrán. Tyto technologie nepotřebují ani neprodukují žádné chemické látky a vše funguje jen na mechanické bázi. Takto vyčištěný plyn se skládá zejména z metanu a minimálního množství dalších látek, a má stejné vlastnosti jako zemní plyn. Lze jej tak přímo vtláčet do plynovodní distribuční sítě nebo používat v automobilech na bioCNG.

 

Podle dat z poloviny druhého čtvrtletí roku 2026 jsou třemi největšími biometanovými trhy v Evropě (podle instalované kapacity) Itálie, Francie a Německo. V posledních letech zažila nejvýraznější expanzi Itálie. Její výrobní kapacita vzrostla z 0,25 bcm v roce 2022 na přibližně 1,6 bcm v roce 2026. Důvodem rychlého růstu je zavedení specifických podpůrných mechanismů, zejména systému kapacitních kvót přidělovaných prostřednictvím konkurenčních aukcí (tenders) s přímou kombinací dotační podpory. Tento model motivuje developery k budování větších zařízení nebo shlukování zdrojů surovin, aby byli v aukcích konkurenceschopní a lépe rozprostřeli fixní náklady.

Francie dlouhodobě vede v aktivitě výstavby co se četnosti týče a nyní disponuje 829 provozovanými biometanovými stanicemi s celkovou kapacitou přibližně 1,5 bcm. Růst je tažen systémem výkupních cen (feed-in tariffs), které jsou odstupňovány podle velikosti zařízení. Vyšší sazby pro menší stanice zajišťují jejich životaschopnost, což vede k masivnímu rozvoji středních a farmářských instalací. Více než 80 % francouzských stanic využívá jako primární surovinu zemědělské zbytky.

Německo udržuje pozici jednoho z lídrů s kapacitou rovněž kolem 1,5 bcm a vykazuje stabilní, i když pozvolnější vzestupnou trajektorii. Má druhý nejvyšší počet stanic v Evropě (282) a vyznačuje se nadprůměrnou velikostí zařízení (v průměru 607 Nm3/h), což přispívá k jeho vysokému podílu na celkové produkci.

Evropa z hlediska bioenergie obecně patří k dominantním částem světa. Celkový globální instalovaný výkon bioenergie (tedy energie z tuhé i plynné biomasy) dosáhl v roce 2025 podle reportu IRENA více než 155 GW a Evropa se s instalovanými 44 GW bioenergetických zdrojů podílela na světovém výkonu skoro třetinou.

 

Česko vyhlíží start aukcí biometanu