Česko je mezi třemi nejdražšími zeměmi pro život ve městě. Brzdou růstu nákladů jsou komplexní renovace.

24. 3. 2026

Nejnovější evropská data ukazují, že bydlení dál patří k největším výdajům domácností. Zatímco průměr EU byl v roce 2024 na úrovni 19 % disponibilního příjmu, v Česku to bylo 22 %, což nás řadí mezi nejvíce zatížené země Unie. Nejostřeji je to vidět ve městech: 14 % Čechů ve městech žije v domácnostech, kde náklady na bydlení přesahují 40 % příjmu – ČR je tak třetí nejdražší zemí EU pro život ve městě, hned po Řecku (29 %) a Dánsku (23 %).

ČR v evropském srovnání

Česká republika je 5. nejdražší zemí EU podle podílu příjmů vydávaných na bydlení. Vyšší zátěž mají už jen Řecko, Dánsko, Švédsko a Německo.

Vývoj v čase ukazuje výrazný posun. V roce 2010 odpovídaly náklady na bydlení v ČR 68 % průměru EU, v roce 2024 už dosahují 100 % průměru. Během 14 let se tak Česko posunulo z výrazně podprůměrné úrovně na evropský průměr.

Největší tlak je ve městech. Podíl lidí v domácnostech, kde náklady na bydlení přesahují 40 % příjmu, činí v EU ve městech téměř 10 % (na venkově 6 %). V ČR je to ve městech 14 %, zatímco venkov zůstává na 6 %. Problém dostupnosti bydlení je tak primárně městský.

Vysoké náklady na bydlení nutí domácnosti pečlivě plánovat výdaje a zvyšují tlak na rodinné rozpočty.

Renovace a energetická účinnost v Evropě

Tempo zlepšování energetické účinnosti bydlení se v EU výrazně liší. V Nizozemsku žije v energeticky modernizovaných obydlích z posledních pěti let téměř 59 % obyvatel, na Maltě pouze 8 %. Česko se s necelými 25 % pohybuje spíše ve spodní části srovnání, což potvrzuje jeho zaostávání v tempu renovací.

Energetické náklady mění trh bydlení

Rostoucí náklady na energie a služby se promítají do vyššího podílu výdajů domácností na bydlení, zvyšují tlak na nájemní trh, prohlubují rozdíly mezi energeticky úspornými a neefektivními budovami a zvyšují riziko poklesu hodnoty neobnovených nemovitostí.

Energetická náročnost se tak stává ekonomickým faktorem srovnatelným s lokalitou či technickým stavem budovy

Komplexní renovace jako řešení

Komplexní renovace zaměřené na snížení energetické náročnosti mají vícevrstevný efekt:

• Snížení provozních nákladů – dlouhodobé úspory na vytápění a chlazení.
• Stabilizace výdajů domácností – menší citlivost na výkyvy cen energií.
• Zvýšení hodnoty nemovitosti – vyšší tržní cena a lepší financovatelnost.
• Snížení rizika energetické chudoby – zejména u zranitelných skupin.

„Aktuálně stojíme před obdobím snižování přímých dotací do renovací. Ve společných diskusích sektoru a dotčených resortů se snažíme přijít s alternativními možnostmi financování či finančních záruk tak, aby motivace renovovat byla co nejvyšší. Měli bychom si však uvědomit, že renovovat se vyplatí, ať již s dotací nebo bez, protože největším ekonomickým přínosem jsou budoucí úspory,“ doplňuje Marta Gellová.

Systémové kroky pro dostupnější bydlení

Za stabilizací výdajů domácností stojí systematická podpora energetických renovací a zvyšování účinnosti budov. Vyšší tempo v letech 2024 a 2025 bylo taženo dotacemi, které v dalším období nebudou k dispozici v takovém rozsahu. Je proto potřeba zaměřit se na:

1. Zrychlení tempa komplexních renovací, zejména v městských oblastech.
2. Posílení poradenského systému pro domácnosti a zjednodušení cesty od rozhodnutí k realizaci.
3. Rozvoj alternativních finančních nástrojů – záruky, zvýhodněné úvěry a kombinace dotací s komerčním financováním.
4. Podporu zranitelných skupin jako prevenci energetické chudoby.

Náklady na bydlení nejsou pouze otázkou trhu s nemovitostmi, ale strukturálním ekonomickým tématem. Pokud má dojít ke stabilizaci výdajů domácností, rozhodujícím nástrojem zůstává systematická podpora energetických renovací a zvýšení účinnosti budov.

Náhledový obrázek: freepik
Zdroj obrázku: freepik
Zdroj článku: Šance pro budovy