Aktuality

Jak zateplit starší rodinný dům: správná volba izolace a technologií

26. 1. 2024

Majitelé starších rodinných domů často přemýšlejí nad tím, jaký izolant vybrat pro zateplení fasády, stropů a podlah. Zvolit minerální vatu? Polystyren? Anebo třeba stříkanou PUR pěnu?

Podívejte se, jaké řešení zvolil zkušený projektant pro mladou rodinu, která se rozhodla zrekonstruovat a zateplit rozsáhlý dvoupodlažní podsklepený dům z doby první republiky. Stavba byla původně postavena z masivních pálených cihel s obvodovými stěnami o tloušťce 45 až 60 cm, zatímco suterén byl z opuky.

Roční náklady na vytápění by přesáhly 200 tisíc korun

Před rekonstrukcí byl dům prakticky neobyvatelný, zejména kvůli jeho neschopnosti udržet teplo. Při současných cenách energií by roční náklady na jeho vytopení přesáhly neuvěřitelných 200 tisíc korun.

Manželé se proto obrátili na stavebního projektanta, který jim navrhl kompletní projekt rekonstrukce a zateplení domu. Navíc pomohl i s potřebnou dokumentací pro získání dotace na navržená energetická opatření. Bez této dotace by byla rekonstrukce pro rodinu těžko financovatelná.

Energetická opatření sníží náklady na vytápění o 90 %

Navrhovaná energetická opatření zahrnovala zateplení fasády, instalaci tepelného čerpadla a výměnu oken, s cílem snížit energetickou spotřebu až o 90 procent. Prvním krokem byl výběr izolantu na zateplení fasády a stanovení jeho ideální tloušťky.

Lidé si často myslí, že tlusté zdi se nemusí zateplovat, ale opak je pravdou, vysvětluje projektant a stavební inženýr Radek Prokop:

„Cihly jsou staré sto let a jsou o tloušťce 45 cm. Jedná se sice o dostatečně silnou konstrukci, ale ne z hlediska tepelné izolace. Navrhli jsme proto minerální izolaci o tloušťce 18 cm, a snížili tak výrazně tepelné ztráty skrze obvodový plášť budovy.“

Prodyšná minerální vata je ideální pro staré vlhčí domy

Minerální vata byla pro zateplení zvolena zejména kvůli její dokonalé prodyšnosti, tedy schopnosti propouštět vodní páry. Minerální vata má difuzní odpor roven hodnotě jedna, což je stejná hodnota, jako má vzduch. Tím se stává ideálním materiálem pro zateplení starých domů. Ostatní běžně používané izolanty nedosahují této hodnoty; jejich hodnoty se pohybují v rozmezí dvaceti až dvou set.

Lamelová minerální izolace je ideální pro stropy sklepů či garáží

Pro zateplení suterénu byla rovněž zvolena minerální izolace, a to hlavně kvůli své nehořlavosti. Stropní izolanty totiž nesmí při požáru hořet, stékat nebo kapat. Zároveň se s ní velmi dobře pracuje:

„Zateplení suterénu je vyřešeno lamelovou minerální izolací, která je vkládána mezi stávající železné nosníky, má tloušťku 12 cm. Výhodou této izolace je, že má i povrchovou úpravu, takže se snadno instaluje a zlevňuje proces výstavby.“

Půda byla zateplena minerální vatou kvůli nehořlavosti a zvukové izolaci

Pro zateplení šikmých střech a podlahy půdy byla rovněž zvolena minerální izolace. Hlavním důvodem byla již zmiňovaná nehořlavost v kombinaci se snadnou aplikací. Ať už je vata vyrobena z kamene nebo skla, lze ji snadno zpracovat a aplikovat na podlahu půdy nebo mezi krokve a vůbec do všech složitých konstrukcí střech. Další výhodou minerální vaty je její schopnost tlumit hluk z ulice, což ocení obzvláště obyvatelé půdních vestaveb.

„Zatepleno máme mezikrokevní a podkrokevní izolací. Jelikož stávající krokve nebyly dostatečně tlusté, byl přidán i podkrokevní systém, abychom dosáhli tloušťky izolace 34 cm,“ vysvětluje projektant Radek Prokop.

Část domu tvoří neobydlené podkroví, kde byla namísto střechy zateplena podlaha půdy. Tato volba byla motivována jednodušší instalací a menší spotřebou izolantu, protože plocha podlahy je výrazně menší než šikmé střechy.

Jak izolant byla opět zvolena minerální vata, která byla volně položena na podlahu a zakryta prodyšnými pochozími deskami. Tak se podařilo podstatně snížit spotřebu materiálu a ušetřit na odborné řemeslné práci. Možnou alternativou je aplikace tzv. foukané izolace do dutin stropu.

Investiční náklady lze v případě zateplení podkroví snížit vyšším podílem vlastní práce (realizace svépomocí). S minerální izolací se totiž dobře pracuje a zvládne to i laik. Vždy je ale dobré mít odborný dohled a postupovat podle návodů pokynů výrobců izolantů.

Náklady na renovaci jsou 2,5 milionu korun, dotace pokryla třetinu

Kolik stála tato renovace domu? Když se zaměříme pouze na obnovu budovy a výměnu zdroje za tepelné čerpadlo, náklady dosáhly 2,5 milionu korun. Dotace pokryla přibližně třetinu této částky, což znamená zhruba milion korun.

Z finančního hlediska se tato investice rozhodně vyplatila, a to i v případě, že by dotace nebyly k dispozici. Životnost použitých materiálů navíc přesahuje 50 let.

„Doba návratnosti pro tato energetická opatření byla při započtení dotace osm let. Bez dotace by to bylo dvanáct až třináct let,“ vypočítává projektant Radek Prokop.

Renovace staršího domu a s tím spojená energetická opatření lze zvládnout i s přípravou během zhruba půl roku. Délka se odvíjí od potřebných stavebních prací. Protože se jedná o komplexní projekt, je potřeba se obrátit na odborníka. Projektant navrhne jeho ideální podobu, pomůže zajistit dokumentaci pro získání dotace a zároveň dohlédne na zdárný průběh realizace. Jedině tak lze dosáhnout dramatických úspor energie a navíc vytvořit pohodlné a bezpečné bydlení.


Zdroj článku: AVMI