Bruselský diktát: zateplete kostely a hned. Opravdu? Nikoli, jen zbytečné strašení.

 

Příkladem takového strašení je lidem říkat, že zateplení domku z 80. let je vyjde na statisíce a přitom neříct, že tyto statisíce se lidem vrátí se stávajícími dotacemi do 5 let, bez dotací do 10 let. Další desítky let budou takové domácnosti platit až třikrát méně za energie než doposud. Je rozdíl, jestli ročně protopí domácnost 120 tisíc nebo jen 36 tisíc po jejím zateplení (viz příklad níže).

REÁLNÝ PŘÍKLAD: Čtyřčlenná domácnost v nezatepleném domě s podlahovou plochou 150 m2 spotřebuje 40 MWh plynu ročně. Při průměrné současné fixované ceně plynu 3000 Kč za 1 MWh zaplatí měsíčně 10 000 Kč, ročně 120 000 Kč. V případě elektřiny (či nové fixace plynu) to je i více než 5000 Kč za 1 MWh, tedy měsíčně 16 666 Kč, ročně 200 000 Kč. Pozor, nové ceny elektřiny se vyšplhaly dokonce na 10 000 Kč za 1 MWh. Po komplexním zateplení domu klesne spotřeba domácnosti na 12 MWh a měsíční platby spadnou na cca 3000 Kč (při ceně energie 3000 Kč za 1 MWh) či 5000 Kč (5000 Kč/1 MWh) . Rodina tak uspoří 84 000 Kč, respektive 140 000 Kč ročně. Rozpočet na provedení zateplení činí 522 000 Kč bez dotace. Návratnost investice je tak v závislosti na ceně energií kratší než 6,5 roku. S 30% vládní dotací dokonce ještě o dva roky kratší.

Pokud chce domácnost ušetřit, vyplatí se i dílčí investice, například do zateplení střechy. Realizace stojí obvykle od 50 do 80 tisíc Kč, a tepelné ztráty přitom sníží o 20 %. Investice se obvykle vrátí do pěti let. Další úsporná opatření lze provést později.

Smysluplnou reakcí by tedy mělo být, jak lidi k zateplení motivovat, například pomocí bezúročných půjček ve spojení s dotací, a nikoli okamžitě smést revizi směrnice ze stolu se slovy „pryč s bruselským diktátem“.

Na pozadí tohoto návrhu je totiž snaha o zdvojnásobení tempa důkladných renovací budov. Ačkoliv se může zdát, že tato direktiva je příliš direktivní, jedná se o vyvážený kompromisní návrh, který připravili poslanci Evropského parlamentu napříč politickým spektrem. Podoba směrnice se může ještě změnit během trialogů. Zejména ji může ovlivnit Evropská Rada, ve které by měly členské státy stvrdit svůj závazek ke snižování energetické náročnosti budov, jakožto řešení evropské energetické krize. Čeští europoslanci patří spíše k odpůrcům směrnice: pro návrh hlasovali pouze 4 z nich (15 bylo proti, 2 se zdrželi).

Zřejmě mediálně nejpopulárnější částí směrnice se u nás stalo „povinné zateplování budov“. O co ale skutečně jde? Návrh směrnice říká, že by mělo dojít k harmonizaci tříd energetické náročnosti budov (podobně jako u elektrických spotřebičů), přičemž každý stát vymezí 15 % z fondu budov do nejnáročnější energetické třídy G. Ostatní třídy A až F budou rovnoměrně rozděleny do pásem. Nejpozději do roku 2030 budou muset všechny rezidenční budovy v Evropě dosáhnout alespoň třídy E a do roku 2033 alespoň třídy D. Státní aparát má jít příkladem. Budovy vlastněné a pronajímané veřejnými orgány by to měly zvládnou ještě o tři roky dříve. Výjimky budou samozřejmě možné.

Kostely rozhodně zateplovat nebudeme. Implementace směrnice do národní legislativy bude na nás. Moment, ke kterému se bude povinnost renovace vztahovat, bude prodej nemovitosti, její pronájem nebo velká rekonstrukce. To je velmi diskutabilní část směrnice. V případě pronájmu jde o pozitivní návrh, který by měl zlepšit standardy nájemního bydlení. U prodeje nemovitosti nicméně lze chápat obavy veřejnosti z toho, jak taková směrnice nakonec bude vypadat. Jako asociace podporujeme pozitivní motivaci namísto vynucování prostřednictvím zákonných povinností. Věříme ale, že i provedení směrnice lze udělat tak, aby byla motivační a zamezila výstavbě nekvalitního a energeticky náročného bydlení.

Směrnice pak může v důsledku ochránit i nejzranitelnější skupinu obyvatel, která bydlí v pronajatých nehospodárných domech a bytech. Majitelé takových nemovitostí by například nemohli nájem zvyšovat. Na stranu druhou, pokud chce někdo žít v nehospodárné, tedy v nezateplené nemovitosti a vlastnit ji, prosím, ale neměl by očekávat dotované energie nebo jiné příspěvky na bydlení.

Evropská unie se svým rozhodnutím zavazuje k masivním investicím do akcelerace renovací. Klíčovou roli v dofinancování budou hrát banky včetně těch specializovaných, jako jsou stavební spořitelny, hypoteční banky či záruční a rozvojové banky.

Úvěrové a finanční instituce mohou díky svým službám a znalostem trhu řádně posoudit rizika a nabízet spotřebitelům skutečně zvýhodněné zelené produkty. A také stimulovat investory a domácnosti k renovacím budov.

I pro ně je revize EPBD ukazatel, kam bude Evropa ve střednědobém horizontu investovat, a kam mají nasměrovat svoje portfolio produktů.