Díky čistšímu ovzduší se nám lépe dýchá

 

Stav životního prostředí a ekosystémů stále více ovlivňují změny klimatu, zejména na poklesu druhové rozmanitosti a zhoršování stavu lesů. Hovoří o tom hodnoticí Zpráva o životním prostředí za rok 2019, ve zkrácené verzi zpracovaná agenturou CENIA. Zpráva za rok 2019 vychází s tříměsíčním zpožděním, které je dáno koronavirovou pandemií. MŽP v loňském roce z důvodu pandemie posunulo termín pro ohlašovatele povinných informací o životním prostředí, které jsou rovněž podkladem pro Zprávu o životním prostředí. Zpráva proto vychází o čtvrt roku později než obvykle. I když byl předloňský roční úhrn srážek v mezích normálu, kvůli vysokým teplotám postihlo značnou část území Česka půdní i hydrologické sucho. Rok 2019 byl podle Zprávy druhým nejteplejším od roku 1961 (rekord drží rok 2016). Průměrná roční teplota 9,5 °C byla o 1,6 °C vyšší než průměr let 1981–2010. Devět z deseti nejteplejších let od roku 1961 se datuje až po roce 2000. Ačkoli regionálně, především vlivem přeshraničního znečištění, dochází k překračování imisních limitů pro znečišťující látky v ovzduší, zmenšila se v roce 2019 plocha území i klesl počet obyvatel v oblastech s nadlimitními koncentracemi, stále však zůstávají zasaženy lokality jako Ostrava, Frýdek-Místek nebo Třinec.


Souhrnná zpráva: stav životního prostředí

Zlepšování kvality ovzduší v posledních dvou letech příznivě ovlivnily jak meteorologické (zejména rozptylové) podmínky, tak moderní technologie ve výrobě a zvyšování podílu ekologického vytápění v domácnostech, podpořené kotlíkovými dotacemi. Česko kromě emisí suspendovaných částic PM2,5 již plní emisní stropy stanovené k roku 2020. Hlavním zdrojem prachových částic v ovzduší je nadále vytápění domácností.

„Dlouhodobě a systematicky se zaměřujeme na nejvýznamnější zdroj znečištění prachovými částicemi, kterým je lokální vytápění. Za posledních pět let jsme do výměny starých kotlů v domácnostech investovali přes 12 miliard korun, ke zlepšování ovzduší přispívají i dotace na zateplování domů z našeho programu Nová zelená úsporám. Ten zvyšováním energetických úspor přispívá také ke snížení emisí, které domácnosti produkují. Zákonem o ochraně ovzduší je již od roku 2012 znám zákaz provozu kotlů s nejvyššími emisemi, který začne platit od září příštího roku. Celá ČR se tak dlouhodobě připravuje na to, že od tohoto data nebude již možno tato nadměrně znečisťující zařízení mít v provozu. Další zásadní pomocí budou proto nové kotlíkové dotace, které připravujeme a nově rozdělujeme do dvou skupin. První skupina, která bude opět financována z fondů EU a kde by mělo být 5 miliard korun, bude cílena na nízkopříjmové domácnosti a seniory. Tam by dotace mohla být i více než 80 % nákladů. Mohlo by se to týkat několika desítek tisíc domácností. Ve druhé skupině by v rámci programu Nová zelená úsporám měla být dotace poskytnuta nejen na výměnu kotle, ale i na zateplení domu a rádi bychom to propojili i s využitím dešťové vody. Chtěli bychom využít prostředky z unijního Fondu obnovy, přibližně 9 miliard korun. Zatím ještě čekáme na schválení návrhu Evropskou komisí,“ informuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Zlepšuje se kvalita tekoucích vod díky efektivnějšímu čištění odpadních vod z čistíren. Zvyšuje se podíl obyvatel připojených k veřejnému vodovodu a ke kanalizaci zakončené čistírnou odpadních vod. Povrchové i podzemní vody jsou však stále znečišťovány pesticidy, které se do nich dostávají z intenzivně obhospodařované zemědělské půdy. Stav lesních porostů je v důsledku zhoršující se kůrovcové kalamity a sucha alarmující, což je jeden ze zásadních negativních závěrů letošní Zprávy s dopady na lidskou společnost a stav ekosystémů. Objem evidovaného smrkového dřeva napadeného kůrovcem se za rok 2019 téměř zdvojnásobil a objem evidované těžby dřeva tak znovu překonal dosavadní rekord z roku 2018. Podíl nahodilé (kalamitní) těžby na celkové těžbě byl 95 %.

Nepochybně pozitivní zprávou v roce 2019 byl celkový podíl vysazených listnatých stromů. Poprvé v historii bylo vysazeno více listnáčů (14,7 tis. ha) než jehličnanů (14,0 tis. ha), nejčastěji vysazovanou dřevinou byl stále smrk (8,7 tis. ha). Produkce odpadů vzhledem k růstu ekonomiky a s ním spojené průmyslové a stavební výrobě dlouhodobě roste. Pro přechod na oběhové hospodářství je dobrou zprávou, že v nakládání s odpady převažuje materiálové využití, ale pokud se týká komunálních odpadů, nadále téměř polovina z nich končí na skládkách.