Co jsou tzv. ''budovy s téměř nulovou spotřebou''?

9. 1. 2020

Podle legislativního požadavku z ledna 2019 o soukromých novostavbách nad 350m2 je možné nyní stavět pouze takzvané “budovy s téměř nulovou spotřebou”. Vysvětlíme vám, co takové “budovy s nulovou spotřebou” vlastně jsou a co to znamená pro stavebníky.

Nulová spotřeba?

Slovní spojení “téměř nulová spotřeba” je svým způsobem zavádějící - je to pouze terminus technicus pocházející z evropské směrnice o energetické náročnosti budov, který si česká legislativa upravila, aby zohlednila naše podmínky. Nové budovy tedy nemusí mít spotřebu “nulovou”, ale reálně pouze o 10 až 20 procent menší, než domy postavené před vstoupením legislativního požadavku v platnost.

Kritéria pro splnění požadavků

Všechna konkrétní kritéria pro “budovy s téměř nulovou spotřebou” se určují podle parametrů budovy: prosklení, tvaru, orientace, a podobně. Přibližná úroveň požadavků na “budovu s téměř nulovou spotřebou” je následující:

Spotřeba tepla na vytápění v rozmezí 30-70 kWh/m2 za rok. Pro srovnání – stávající požadavek na novostavby je 40-90 kWh/m2 za rok. Pasivní energetický standard, tak jak je dnes definován v Nové zelené úsporám, má tento požadavek do pouhých 15 kWh/m2 za rok.

Spotřeba neobnovitelné primární energie (tedy energie potřebné na provoz budovy krom uživatelských spotřebičů, která má původ z neobnovitelných zdrojů jako uhlí, zemní plyn, elektřina a další) ve výši 100-160 kWh/m2 na rok. Opět pro srovnání – stávající požadavek na novostavby je 120-200 kWh/m2 za rok a pasivní energetický standard ze současné Nové zelené úsporám má tento požadavek jen do 60 kWh/m2. I to je pořád daleko od skutečně nulové budovy.

Současné budovy a “budovy s téměř nulovou spotřebou”

Od stávajících kvalitních budov se “budovy s téměř nulovou spotřebou” nemusí v parametrech nijak výrazně lišit. Musí být ale oproti domům s horším energetickým standardem lépe zatepleny a teplota v nich by měla být stabilní. Toho lze dosáhnout pomocí lépe zateplených obvodových zdí, střech a kvalitních oken (zpravidla s trojskly). Taková okna mají navíc výhodu, že jsou i lépe zvukotěsná. Dům bude tím pádem díky kvalitnímu vnějšku a zastínění oken směrem na jih odolnější vůči počasí, tzn. v zimě se do něj nedostane chlad a v létě se nebude tolik přehřívat. Tato změna přinese lepší kvalitu technického řešení domu, což bude pro koncového uživatele ve výsledku znamenat lepší prostředí a vyšší úspory za energie v důsledku menší potřeby vytápění.

Systém řízeného větrání

Nasnadě je otázka, jestli budou muset “budovy s téměř nulovou spotřebou” mít nainstalován systém řízeného větrání, mechanické zařízení, které filtruje vydýchaný vzduch z domu, vyvádí ho ven a současně přes tzv. rekuperační jednotku zvenku nasává a do domu přivádí vzduch čerstvý. Vzduch prochází skrz prachové a pylové filtry a je tím pádem komfortnější pro osoby trpící alergiemi.

“Budovy s téměř nulovou spotřebou” tento systém samy o sobě nevyžadují, ale řízené větrání je jednou z možností, jak zařídit, aby budova splňovala normy pro větrání. Některé stávající budovy tyto požadavky ale bohužel nesplňují. Existují sice i jiné, levnější způsoby větrání, (jmenovitě otevírání oken nebo podtlakové větrání) ale tyto metody jsou často pro uživatele méně komfortní a energeticky náročnější.

Finanční náročnost výstavby

Podle developerů nebude výstavba budov o nic víc finančně náročnější za předpokladu, že bude dům už od začátku kvalitně navržen. Nová legislativní úprava neznamená žádné zásadní zpřísnění požadavků, tím pádem nebudou finanční náklady o moc větší. V současnosti už minimálně polovina nabízených projektů nový standard splňuje. V případě, že developer kupuje produkt navrhovaný pro nižší energetický standard nebo nemá žádné dosavadní zkušenosti s podobnými stavbami, může se ale přizpůsobení nové legislativě značně prodražit ve stavebních nákladech.

Rok zavedení

Evropská směrnice totiž počítá s tím, že stavba nějakou dobu potrvá a budovy budou stát až v roce 2021. Česká legislativa nařízení ale rozumně upravila tak, že bude platné už k datu žádosti o stavební povolení. Povinnost se také liší podle toho, jak dlouho bude výstavba trvat. Pro domy nad 1500m² platí už od roku 2018, od ledna 2019 vešla v platnost pro budovy nad 350m². Pro menší domy bude platná od roku 2020. Tím pádem může stavebník počítat s tím, že se mu v průběhu stavby požadavek nezmění. Stavební trh podmínky také zná už od roku 2012, kdy byl zákon přijat. Zpřísňování požadavků na energetickou náročnost už v naší zemi postupně probíhá od osmdesátých let.

Výhody energeticky úsporných staveb

Kromě výše zmiňovaných výhod pro koncového uživatele (úspora nákladů, vyšší cena nemovitosti a zlepšení vnitřního prostředí) přináší stavba kvalitnějších budov a zpřísňování energetických podmínek výhody i pro celou společnost: větší energetická soběstačnost, lepší zdravotní podmínky pro obyvatele (a tím pádem nižší výdaje za zdravotnictví), nižší míra znečištění a nižší dopad na změnu klimatu. Zároveň má výstavba pozitivní dopad na nezaměstnanost, státní rozpočet a také HDP, vzhledem k tomu, že většina materiálu použitého při stavbě je zdejší.

Zdroj článku: https://sanceprobudovy.cz/

Krátké zprávy