Aktuality

Vnější zateplení masivních staveb

11. 9. 2018

Vnější zateplovací systémy jsou nejčastějším způsobem tepelné izolace objektů. Jejich největší výhodou je celistvost tepelně-izolační vrstvy. Při použití masivních stěn s vysokou akumulační schopností lze také dosáhnout vynikajících parametrů tepelné setrvačnosti vnitřního prostoru. Zateplení z vnější strany se provádí buď formou provětrávaných zateplovacích systémů, nebo se používají takzvané kontaktní zateplovací

 

Kontaktní zateplovací systémy tvoří jednolitý celek jednotlivých vrstev systému. Tepelná izolace slouží v tomto případě jako nosný prvek povrchových vrstev.

ANIMACE: Struktura pláště domu při kontaktním zateplení
Povrch fasády tvoří většinou omítka, v ojedinělých případech lepený obklad. Tento systém je v současnosti masivně využíván zejména při obnově bytového fondu. Pro kontaktní zateplení je nejčastěji používán expandovaný polystyren nebo minerální vlna s tenkovrstvou vnější omítkou. U kontaktních zateplovacích systémů hrozí riziko kondenzace vlhkosti v konstrukci. Je to dáno poměrně vysokým difúzním odporem lepidel a vnějších omítek. Navrženou skladbu je vždy nutné prověřit výpočtem. Při rekonstrukci budov u lehce zavlhlého zdiva je vždy nutné použít provětrávanou fasádu s izolací o malém difúzním odporu.
Obrázek: Skladba jednotlivých vrstev kontaktního zateplení stěn

Tloušťka izolace není ani u jednoho systému nijak omezena. Izolace se aplikuje nejčastěji v jedné vrstvě, v některých případech v závislosti na rovinatost stěny a soudržnost lze vrstvu izolace jen celoplošně lepit bez dodatečného kotvení. Zde je však požadavek i na větší pevnost izolantu. Ve výškách nad 8 m nebo po nesplnění podmínek rovinatosti a soudržnosti je nutné zvolit kotvící prostředky a nad 12 m výšky požárně odolnou izolaci např. minerální vlnu či dřevovláknité desky fasádní.

U provětrávaných zateplovacích systémů se vkládá tepelná izolace mezi nosné prvky roštu (nejčastěji dřevěného), který je připevněn k nosné části zdiva. Rošt je vhodné udělat několikanásobný - dvojitě až trojitě překřížený - pro eliminaci liniových tepelných mostů nebo použít vhodnější I-nosníky (žebříkové nosníky). Dále je vytvořena provětrávaná mezera o tloušťce min. 40 mm a připevněn fasádní obklad (dřevo, cementotřískové desky, keramika a podobně). Souvrství je pod vzduchovou mezerou opatřeno difúzně otevřenou deskou či fólií, která slouží jako pojistná hydroizolace. Ta brání zatečení vody do izolace či jinému vniknutí vlhkosti vlivem proudícího vzduchu v provětrávané mezeře. V tomto systému se v našich podmínkách používá vláknitá tepelná izolace (desková v rolích nebo foukaná). Je dobře propustná pro vodní páry, které jsou pak odvětrány vzduchovou mezerou, a v konstrukci je vyloučeno riziko kondenzace.

Obrázek: Skladba jednotlivých vrstev provětrávaného zateplení stěn

Je-li jako povrchová úprava požadována omítka, použije se rošt vyplněný izolací jako nosný prvek. Nosičem pro omítku jsou pak např. dřevovláknité izolační desky či štěpkocementové desky (heraklit), kterými je rošt zaklopený. Tento systém se používá u zděných staveb jako šetrnější alternativa oproti běžným kontaktním zateplovacím systémům.

 

Zdroj: publi.cz / Tepelné Izolace
https://publi.cz/books/92/04.html