hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Aktuality

Život v nízkoenergetických a pasivních domech SERIÁL - 4.díl Rozhovor s majitelem pasivního domu

4. 10. 2017

Dvoupodlažní dům slouží dvěma stálým obyvatelům v přízemí a první patro poskytujezcela samostatný obytný prostor různému počtu jejich příležitostných návštěvníků. Patra disponují oddělenými větracími jednotkami, tedy komfortem odlišně používaných zón.

Dům byl původně navržen podle v roce 2005 běžných parametrů, ale během dokončování nosné ocelové konstrukce došlo k zásadní změně požadavku majitele: transformovat původní koncepci na standard pasivního domu. Projekt pasivní úpravy musel reagovat na omezení daná již hotovou ocelovou konstrukcí. Zbavit konstrukci všech míst, kdy ocelové prvky procházely z vnějšího prostředí do pláště budovy a do interiéru, nebo je bodově přerušit tzv. šoky (plastové nevodivé podložky), aby se přerušily tepelné vazby; samotnou ocelovou konstrukci vypěnit PUR pěnou a oblepit kvalitní, nenasákavou izolací XPS; nasílit tepelnou izolaci, což bylo možné jen částečně zvnějšku, prot bylo nutné izolaci přidat i z interiéru, aniž by došlo k jeho zásadnímu umenšení.

Tak byl využit panel Tetra K, polystyren oboustranně polepený deskami Tetra K. Jde o konstrukční nosič, který umožňuje profrézovat vedení na instalace. Samotná deska je přídavnou tepelnou izolací a zároveň ruší tepelné mosty směrem z interiéru, takže se izolace ještě navyšuje o 80mm pěnového polystyrenu. Na plynotěsnou a parobrzdnou vrstvu se osvědčily desky vyrobené slisováním roztrhaných tetrapakových obalů, tzn. Tetra K. Hlavní izolací do složitých zákoutí a komor vnější stěny se nabízela nejlépe foukaná celulóza Climatizer Plus, která byla pečlivě provedena firmou Michálek. Obklad vnitřních stěn je proveden sádrovláknitou deskou bez použití montážní mezery, nalepením na desky tetra K. Příčky jsou (kromě instalačních) z plných vápenopískových cihel, aby se zvýšila tepelná stabilita prostředí.

Dům stojí na pozemku s talkovou spodní vodou a je z jedné poloviny založen na patkách nad terénem, z druhé dosedá na sklepní garáž. Přes terasu, přístupnou z obývacího pokoje přízemního bytu, se z domu vychází ke koupacímu zahradnímu jezírku. zastřešení je provedeno - nezávisle na domě - membránovou fólií napnutou přes čtyři kruhové ramenáty. Jedno z ramen bylo také jediným místem, na které bylo možné osadit tři pole solárních kolektorů

Rozhovor s Lubomírem Konečným

Co Vás napadne jako první, když se někdo zeptá na Váš dům?

Je opravdu velmi zvláštní, nemusí se vám vůbec líbit, ale pohodlím bydlení je zatím to nejdokonalejší, co jsem zažil.

Projektování vašeho domu bylo komplikovanějsí. Ideu domu, podle níž jste začal stavět, vytvořil architekt Jan Dolejší, Vy jste po delší době přišel s tím, že by měl mít jiné parametry, být pasivní. Můžete popsat, proč se vaše představy o domě změnily?

To je jednoduché. Hlavním projektantem svého domu jsem byl já. Zabývám se membránovou architekturou a představy o konstrukci domu byly dány touto mou profesionální deformací. Ale technickou stránku, projekt jsem svěřil svému dlouholetému známému, architektu Janu Dolejšovi. Když jsem dům připravoval, o existenci pasivních domů jsem netušil, a energetické aspekty jsem proto vůbec neřešil. Pak mě jeden kolega architekt vzal na ForArchu 2006 na přednášku architekta Brotánka, a v tom okamžiku jsem se dozvěděl, že existují jiné možnosti konstrukce domu z hlediska spotřeby energií. Okamžitě jsem se rozhodl projekt zastavit a svěřit jeho změnu architektu Brotánkovi. S prvním architektem jsem se na tom domluvil a on s tím spuhlasil, protože pasivní domy nebyl jeho parketou.

Které faktory pro vás tedy byly klíčové v rozhodnutí takto si stavbu zkomplikovat změnou projektu již rozestavěného domu na dům pasivní?

Pohodlí a nenáročnost obsluhy topení, teplé vody a větrání. To, že topná soustava nepotřebuje moc prostoru ani mé pozornosti. že interiér bude trvale větrán bez nutnosti otevírat okna, a díky tomu také dovnitř nebude pronikat hluk z exteriéru. Ekonomika provozu i ochrana životního prostředí a budoucnosti Země. To vše mě přesvědčilo o tom, že můj dům musí být pasivní.

S jakou představou jste oslovil architekta?

Architekta Brotánka jsem kontaktoval s tím, že k mému konstrukčně novému typu domu chci nový a úsporný topný systém, a že ocelová konstrukce je již hotová.

Architekti obecně nejsou příznivci přepracovávání projektů, už vůbec né ve fázi již rozjeté stavby. Jak reagoval architekt, když jste mu přednesl svůj požadavek nového úsporného konceptu pro rozestavěný dům?
Řekl, že je škoda, že jsem na to nepřišel dřív. Celý dům má ocelovou nosnou konstrukci, což samozřejmě představuje obrovský problém z důvodu tepelných mostů. Bylo nesmírně náročné veškeré potrubí zaplnit izolační pěnou a nosnou konstrukci domu oddělit od nosné konstrukce střechy. Konstrukce střechy izolaci nepotřebuje, protože dům pouze zakrývá proti vodě. Dům samotný je kompletně izolovaný. Samozřejmě to také něco stálo, protože některé sloupy nosné konstrukce domu jsme museli nahradit vedlejším sloupem pro podepření oblouků střechy. Architekt dokázal vymyslet, jak vnitřní konstrukci odizolovat, což bylo - nikoli jeho vinou - finančně náročnější, než pokud bych již od začátku stavěl pasivně. V tom případě by zůstaly nosné oblouky pro střechu, ale dům samotný bych realizoval jako dřevostavbu.
Nasávání vzduchotechniky přes zemní výměník vlevo, koupací jezírko vpravo, sluneční kolektor na jih, zdroj: Grada
Obr.: Nasávání vzduchotechniky přes zemní výměník vlevo, koupací jezírko vpravo, sluneční kolektor na jih, zdroj: Grada

Kolikrát jste se sešli s architektem?

S architektem asi dvakrát a s jeho dalšími specialisty, tedy pro topné technologie a situační řešení místností, asi čtyřikrát. My jsme měli velmi jasnou představu především o přízemí, které obýváme s manželkou, a nechtěli jsme chodit do schodů. Nakreslil jsem, jak si představuji tvar ložnice, obýváku a kuchyně, i jejich velikost. věděli jsme, že nepotřebuejeme velké plochy. Architekt dodělal schody, sociálku. Líbí se mi, jak vyřešil napojení ložnice a obýváku, kde na sebe šly kolmé stěny a ubíraly průchozí prostor. On je nahnul, a podstatně se zlepšil průchod chodbou. Naopak k prvnímu patru jsem pouze řekl, že chci dvě ložnice a místnost s kuchyňkou, a řešení jsem nechal na něm.

Byly tyto konzultace podle vás dostatečné, nebo zbytečné?

Byly dostatečné, protože s výsledkem starým čtyři roky jsem doposud spokojený.

Rozmlouval vám někdo stavbu pasivního domu?

Nerozmlouval, ale myslím, že spíše proto, že tehdy o pasivních domech nikdo moc nevěděl. Ani já, který jsem se trochu v oboru pohyboval, jsem to neznal. Teprve během stavby jsem slýchal třeba: "Nebudeš moct větrat, hrůza..." Jenomže dům je systémem rekuperace naopak velmi dobře odvětrávaný. V létě třeba okny nevětráme z toho důvodu, že je v domě příjemněji než venku a teplota je o dva až čtyři stupně nižší.

Váš dům je neobvyklý svým zastřešením.

Od té doby, co dělám membránovou architekturu, jsem byl rozhodnut, že střecha domu bude membránová. Mimochodem, podobný koncept zvolili již přede mnou u stavby nedaleko Mladé Boleslavi (architekt Petr Suske), ale nepovedla se jim membrána, protože měli špatně vypočítané rozměry a střižení plachty. Ve výsledku jim plachta dokonce vibruje a vydává nepříjemné zvuky.

Jak je membrána životná? Je to materiál s životností stejnou jako dům, nebo ji budete muset vyměňovat?
Já už bohužel asi ne. Membrány mají udávanou životnost dvacet až dvacet pět let, záruka je na ně 12 let. Znám ovšem i rozbory materiálu provedené po 32 letech fungování. Tento materiál vyrobený méně dokonalými postupy, než se vyrábí dnes, přitom ztratil pouze dvacet procent svých mechanických vlastností.

Existuje v daném místě nějaká regulace zástavby?

Domy zde musejí mít sedlové nikoli ploché střechy. První reakce stavebního úřadu byla, že se stavba nepovoluje. Já jsem ale argumentoval tím, že tuto střechu nelze považovat za plochou.

Jak jste postupovali při plánování rozpočtu?

Protože jsem si všechno plánoval a rozhodoval sám, myslel jsem si, že stavba bude levnější než odhad, který mi dodal kamarád, zkušený rozpočtář. Nakonec měl pravdu on, téměř přesně.

tento omyl je celkem rozšířený, asi se v tom promítá přání nižší ceny. Když jste si počítal náklady sám, které faktory podle vašeho výpočtu měly vést k nižší ceně, než jaké se podařilo dosáhnout?
Informace o finančních požadavcích pasivního domu jsem neměl žádné. Nenašel jsem nikoho, kdo by měl pocit, že to ví. Cena se oproti mým odhadům navýšila hlavně tím, že jsem řemeslníkům platil hodinovou sazbu. Když jsem hledal realizační firmu, jedna se zakázky vzdala, protože nevěděli, jak na to. Další dvě nedokázaly zpracovat závaznou nabídku. Zvolil jsem z toho důvodu řemeslníky, které jsem měl vyzkoušené a věděl, že jsou poctiví. Netroufli si na ucelenou objemovou a termínovou nabídku, tak že jsem je vzal s hodinovými sazbami. Ta se ovšem nedá uhlídat a rozhodně řemeslníky neinspiruje k rychlejšímu tempu.

Když jste plánoval dům, myslel jste si, že vzhledem k tomu, že si budete vše kontrolovat, budete schopen dům postavit levněji, než vám řekl specialista na rozpočty. Kde se rozchází pojetí odborníka a laika ve výpočtu ceny, které pak vede k rozdílu v ceně oproti plánované?

Byl jsem přesvědčený, že vždy budu moci učinit absolutně informovaná, racionální rozhodnutí. Tedy že si vše pohlídám, že si vždy vyberu to, co je technicky dobré, ale nejlevnější. to ovšem během stavby nelze zvládnout. Důležitý je kvalitní stavební dozor, s nímž lze spolupracovat, a vedle toho si domluvit minimálně jednou měsíčně autorský dozor architekta. Já jsem si v rámci snahy ušetřit najal stavební dozor, který na stavbu chodil jednou až dvakrát týdně. Jenomže stavba se odehrává z hodiny na hodinu a stejně rychle je třeba rozhodovat, vybírat materiály, volit řešení, a to především u komplikovaných staveb. Stavba se z toho důvodu nejen prodloužila - řemeslníci nepostupovali tak rychle, jak mohli, kdyby tam byl stále přítomný stavební dozor, který by nejenom říkal, co a jak, ale také hlídal-, ale také prodražila, odhadem o 300 až 500 tisíc. Musím říct, že částečně šlo z mojí strany o určitou naivitu ve finančních otázkách stavby, a to pod vlivem nejrůznějších článků v novinách, jak lze postavit dům za milion, milion a půl. Cena kompletní stavby domu do stavu obyvatelného musí být mnohem vyšší.

Dali jste přednost některým konkrétním řešením, která nebyla nezbytná, ale která cenu navýšila?

Umístěním garáže pod dům, do jílového podkladu s vysokou tlakovou spodní vodou, se realizace dost a provoz mírně navýšily.

Proč jste volil variantu garáže v podzemí?

Chtěl jsem ušetřit prostor. Pozemek je taková nudle a já jsem měl představu, jak chci, aby na něm byl dům umístěn. Garáž by v jiném umístění kazila estetický dojem.

Jaké požadavky stavba kladla na zapojení z vaší strany, jak probíhal typický týden?

Na začátku jsme se s manželkou domluvili, že se stavbou budu zabývat sám. Hodně detailů jsem musel průběžně schvalovat, protože to nebyla standartní řešení. O technických detailech stavebních technologií toho moc nevím, takže ačkoliv jsem na stavbě minimálně jednou týdně byl, nebyl jsme schopen odpovídat na otázky řemeslníků a rozhodovat, ale předával jsem problémy stavebnímu dozoru. To mimo jiné také stavbu prodlužovalo. Zhruba osm hodin týdně jsem související problémy řešil po telefonu, ale nikdy jsem o tom příliš nepřemýšlel, takže to je hrubý odhad.

Stavební dozor často ze zkušeností investorů vystupuje jako někdo, kdo pasivním domům nevěří, kdo funguje jako blokační síla, která nabízí jednodušší, levnější řešení. Jaký byl váš dozor?
Na začátku jsem měl známého, který svou roli právě neplnil. Začal mi některé systémy rozmlouvat. Proto jsem mu musel říci, že tu není pro to, aby vybíral a měnil koncepci stavby, ale aby hlídal, že se staví technologicky správně a volil správně materiál. Následně jsem práci zadal druhému stavebnímu dozoru, který požadavek zcela respektoval. Práci dělal vedle svého zaměstnání stavebního dozoru v jedné firmě a na stavbě se vyskytoval jednou až dvakrát týdně. Architekt byl ale jedinou autoritou, jeho jsem se ptal a nechal si od něj vše schvalovat. Já jsem architektovi důvěřoval a chtěl jsem, aby dům fungoval, proto jsem dělal vše, co řekl. Kdyby nakonec dům nefungoval, určitě bych se ho pak na to zeptal. Z mojí strany tedy absolutní dodržování pokynů architekta bylo i ochranou. Dnes vím, že nebylo třeba se před ním chránit, protože funguje zcela jinak, než stavebnictví u nás běžne funguje. Jedinou jeho chybou bylo doporučení peletkových kamen, která našel u nějakého prodejce v Jeseníku. Já jsem měl původně kamna navržené od Atrey, ale tato byla levnější a také vzhlednější. On mi tvrdil, že jsou stejná, jen levnější. Bohužel jejich prodejce kromě toho, že jsou kamna z Itálie, o nich nevěděl nic. Horko těžko jsem například sehnal jediného servisáka, který za mnou přijel v obleku, postavil se nade mne a říká mi, že dohlédne, abych úpravu správně dodělal. Sice mi vysvětlil, v čem je s kamny problém, ale servis, který spočívá v tom, že nás naviguje, jak si opravu udělat, to je hodně zvláštní služba.
Spoluautor projektu a investor v jedné osobě před vstupem do obývacího pokoje, zdroj: Grada
Obr.167 Spoluautor projektu a investor v jedné osobě před vstupem do obývacího pokoje, zdroj: Grada

Když jste mluvil o věcech, které je třeba denně na stavbě rozhodovat a řešit, jaké typy problémů a nejasnosti to byly, že nebyly řešeny v projektu?
Šlo o věci dané tím, že se předělávalo něco rozestavěného,  co nebylo zamýšleno pro pasivní dům. Myslím, že ani projektanti z ateliéru architekta Brotánka si asi ne se vším věděli rady, takže se některé věci museli řešit za pochodu. Řešili jsme, zda určitý detail budeme natírat, nebo ne, čím nátěr provést. Moji řemeslníci se tady učili, jak správně dělat izolace, jak dělat parozábrany. Kolikrát se čekalo, až přijede architekt a schválí nebo opraví to či ono. Velkým štěstím bylo, že řemeslníci pokyny architekta respektovali, že za jeho zády, když se nedíval, nedělali něco jiného. Dosáhli jsme tak toho, že v té době měl můj dům nejlepší hodnotu Blower-door testu. Tehdy architekta dokonce na nějakém sympoziu nazvali lhářem a podvodníkem. Já mám naměřenou hodnotu 0,17h-1, přičemž předpis pro pasivní dům je 0,6h-1. Pan Paleček z Radionu, který to měřil, byl sám překvapený. Připravoval mě na to, kolik bude stát opakování testu, pokud najdeme během měření nějaké úniky, a pak nemohl uvěřit výsledku - my jsme totiž žádný únik neměli.

Určitě pro vás byla stavba lépe realizovatelná, protože v práci jste svým pánem.

Pokud bych sem nemohl vlastně kdykoliv přijet, bylo by to velmi náročné. Navíc by se to odrazilo na kvalitě.

Jak byste shrnul své zkušenosti s firmami, které pracovaly na vašem domě?

Podařilo se vybírat dobré dodavatele, ale byla nutná jejich trvalá a důsledná kontorola a doporučuji zásadně volit věcné a termínované plnění prací a plateb.

Zaznamenali jste během stavby,že nějaký konkrétní materiál nebo úkon činil řemeslníkům obzvláštní problémy?
V oblasti je vysoká spodní voda a dům jsme velmi dobře odizolovali, vždyť mimo jiné ve firmě děláme bazény. Bohužel dodavatel garážových vrat nedodržel pokyny pro práci a nad fólií svařovali ocelovou konstrukci - odkapávajíci kapky roztavené oceli fólii propálily, navíc ji při montáži garážových vrat kolejnicemi ještě provrtali. Po dvou letech se začala v garáži objevovat vlhkost a my ji museli celou předělávat - rozbít betonovou podlahu, předělat izolaci.
Doplněné vnější sloupky, aby přihradové vzpěry nezabíhaly do pláště, zdroj: Grada
Obr. 168 Doplněné vnější sloupky, aby přihradové vzpěry nezabíhaly do pláště, zdroj: Grada
Neobvyklý prostup komínového tělesa střešní membránou, zdroj: Grada
Obr.: Neobvyklý prostup komínového tělesa střešní membránou, zdroj: Grada

Měli jste při zařizování domu nějaké problémy s tím, že jde o pasivní dům?

Při tvorbě konstrukce vnějšího pláště, jsme zapomněli na možnost kotvení dalších, například stínících prvků.

Můžete popsat, jak vnímáte bydlení v domě. zda se nějak mění?

Bydlení vnímám jako jednoduché, nenáročné a příjemné. Oproti klasickému domu bych řekl, že je bydlení příjemnější.

Myslíte si, že obsluha domu vyžaduje nějaké speciální znalosti nebo schopnosti?

Ten, kdo znalosti a zkušenosti má, nepotřebuje tak důsledně znát návody obsluhy, které v době naší realizace ani moc nebyly, a opačně.

Jaké zkušenosti máte na mysli?

Přímé zkušenosti z obsluhy vlastního topného systému. Člověk je získá tak za dvě topná období.

Jak se liší používání vzduchotechniky v jednotlivých ročních obdobích?

Aby se v létě v domě udržel příjemný pocit, nelze zachovat trvalé uzavření oken a výstupu na terasu. Přes den necháváme okna zavřená a rekuperujeme chlad, v noci dům ochlazujeme tím, že okna otevřeme a pustíme podtlakové větrání.

Když jsou vysoké teploty, pak tedy prvních pár dní je systém schopen dům ochlazovat. Když ale parno trvá delší dobu, jak poté s domem zacházíte?
Mám instalován podzemní kolektor, který nedovoluje, aby se dům ohříval, protože vzduchu se průchodem přes něj ochlazuje. Kolektor svoji schopnost ale po nějaké době ztratí. Kolketor se otevře, když venkovní teplota stoupne nad 26°C nebo když klesne pod tři stupně, aby se v něm vzduch naopak předehřál. To je chytrý a levný nápad. Vzhledem k tomu, že se ale jeho kapacita chladit nebo předehřívat vyčerpá, myslím, že by bylo šikovné, pokud by například fungoval přerušovaně, třeba na přeskáčku na dvě hodiny.Ale to by musel nějaký odborník vypočítat. Jinak dobrá izolace a vzduchotěsnost ohřívání domu nedovolují. Kdyby dům zůstal trvale zavřený, není třreba jej ani ochlazovat, protože on se nezahřeje. V létě samozřejmě někdo neustále chodí sem a tam na terasu, ale pokud jsou dům i zahrada dobře zastíněné, tak se nepodaří dům zahřát.
Přerušený tepelný most, zdroj: Grada
Obr.: Přerušený tepelný most, zdroj: Grada

Vy žijete s manželkou v přízemí a druhé patro máte pro návštěvy a děti s vnoučaty.

Máme dva oddělené rekuperační systémy, protože v době stavby ještě neexistovala možnost každou místnost ovládat samostatně. Nahoře máme nastavenou teplotu 18°C, dole 22°C. Nevím, kolik tím šetřím, ale řekl bych, že to mám nastavené příjemně teplotně i finančně. Znám srovmatelné domy, kde mají stejné měsíční náklady na provoz jako já roční.
Napínací pružiny fasádní membrány, zdroj: Grada
Obr. 172 Napínací pružiny fasádní membrány, zdroj: Grada

S jakými problémy jste se potýkali a jak jste je řešili?

Zvolil jsem na vytápění levnější variantu peletkových kamen s výměníkem, která ovšem nejsou nejvhodnější pro můj systém vytápění. Hodí se k přímému sálavému vytápění, nikoli pro přednostní dodávání tepla do ústředního tepelného vyměníku. Nemohu je nastavit na nejintenzivnější spalování, protože by se dům přetápěl, tím pádem mají nižší účinnost. Také se více špiní (přicházím tím o požitek z pohledu na živý oheň) a zapalovací svíčka se musí častěji měnit. Na kamna bych potřeboval servis, ale pořád ho nelze zajistit. Kamna jsou opravdu pěkná a hodí se nám do interiéru barvou i provedením a jiná tak hezká jsem ještě nenašel, ale ač nerad, budu je muset vyměnit za kamna, ke kterým lze zajistit pořádný servis. Chvíli nám trvalo, než jsme zjistili, že v ovládači vzduchotechnické jednotky v patře chybí čidlo a to je důvod přehřívání. Problém se vyřešil reklamací. Manželka mě také upozornila, že z výdechů vzduchotechniky pod stropem se někdy vlnily záclony a v jednom místě bylo mírně cítit proudění vzduchu. Nechali jsme přeměřit intenzitu proudění vzduchu a zjistilo se, že je chyba v nastavení. Seřízením intenzity výfuku jsme problém také vyřešili.

Popište prosím, co dále vyžaduje údržba a běžná péče o dům a zda to představuje nějaký problém.

Především jde o čištění zemního kolektoru a výměnu filtrů. Upřednostňoval bych výměnu filtru tak, že vyndám starý, nasadím nový. V tomto případě je ve filtračním systému proteplená filtrační látka, kterou já vymotám a nahradím ji novou. Jde určitě o levnější provedení, ale neodvedu si představit, že by filtr vyměnila manželka, která to nikdy nedělala. Já filtr měním jednou až dvakrát za rok a vždy s tím mám problém, porpvé jsem nevěděl, jak to nasadit zpátky. Musím si dobře zapamatovat, jak jsem to demontoval, abych byl schopen filtr vrátit. Přitom se považuju trochu za technický typ, tak bych řekl, že to umím lépe než běžný člověk. Jediný problém s podzemním kolektorem souvisí z jeho čištěním. Čištění by mělo probíhat tak, že se kolektorem proženou nějaké koule namočené v čistícím prostředku. Museli jsme proto nechat kolektorem protáhnout lanka, po kterých koule jezdí. Na samotné čištění si musím objednat někoho, s jehož pomocí to provedu. Čištění kolektoru a výměnu filtrů vzduchotechniky provádíme dvakrát ročně a zabere to asi den. Tak, jak je to řešené zde, je to zkrátka slabé místo perfektně fungujího systému.

Od čeho je třeba čistit potrubí? Co z trubek při čištění odstraňujete?

Jedná se především o usazené prašné nečistoty a provedení dezinfekce potrubí. Další věc je, že systém vzduchotechniky má na ovladači velké množství nabídek. Může to být problém nás straších osob, kterým dělají problém i komplikovanější telefony. Teď máme sice nové ovládání, v němž obrázky ilustrují, co člověk právě nastavuje, je jednodušší než to předchozí, ale řekl bych, že je pořád dost komplikované. Když chcete po dvou měsících změnit nastavení, musíte se vždy podívat do návodu. Musíme čistit i kamna, ale to není nic specifického pro pasivní dům.

O každodenní provoz domu se staráte vy. Kdyby v příštím roce manželka dělala vše s vámi, tak se to naučí? Jde jen o to, že teď máte nějak rozděleneou práci?

Ano. (V rozhovoru několik měsíců po našem prvním setkání pan Konečný uvedl, že ,,manželku již k obsluze domu také pustil, a dům tak již zvládne zabezpečit i ona".)

Teplotu v domě máte nastavenou na 22°C.

Ano, v obytném prostoru. V ložnici je to výrazně méně. Letos jsme zkoušeli snížit teplotu na 21°C, ale nejspíše se vrátíme k 22°C. Jde o osobní vnímání teploty. Když je třeba žena unavená, potřebuje vyšší teplotu.

Jsou v domě cítit pachy z kouření nebo vaření?

V domě není dobré kouřit, případně raději systém přepnout na přímý výplach. Nejhospodárnější je nastavení, kdy se vzduch třikrát propláchne domem, a pak je cítit, že se někde kouří. Jinak když se něco připálí, tak to cítit je, z běžného vaření ne. Je dobré mít výkonnou uhlíkovou digestoř.

Plánovali byste dnes dům jinak? Zvětšil bych půdorys tak, aby se sem ještě vešla šatna. Jako celoživotní obyvatelé bytů jsme si tuto možnost neuvědomili. Určitá nevýhoda naší koupeny je v tom, že jsme volili malé místnosti, takže z heldiska bezpečnosti nemůžeme užít žádný vyhřívací systém. Koupelna je přímo odvětrávaná a člověk by potřeboval trochu vyšší teplotu, aby měl ve vaně komfortnější pocit. Ve sprchovacím koutu se udělá mikroklima, které to nahradí.
Konstrukce upravená pro pasivní stavbu, zdroj: Grada
Obr.174 Konstrukce upravená pro pasivní stavbu, zdroj: Grada

Co si myslíte o roli architekta při plánování svého domu?

Nevzpomínám, že bych nějaká doporučení architekta zamítl, a doposud nemohu žádné jeho doporučení hodnotit jako špatné. Naopak jsem ho pravidelně žádal o autorský dozor a řemeslníky nutil, aby se dokonale a přesně řídili pokyny jeho rozhodnutími.

Psal jste, že v době kdy jste stavěli, nebyly návody k technologiím.

Dostal jsem návod k rekuperaci, ke kamnům, k ovládací skříňce. Jde ale o tom, že dohromady tvoří nějaký organismus a já bych potřeboval porozumět tomu, jak to spolu interaguje. Chtěl jsem návod na provoz celého systému, kde bude napsáno, že na jaře mám udělat čištění, na podzim také, v čem to spočivá, že jednou za tři roky mám volat servisáka a podobně. Myslím, že celý topný systém by měl být udělán jedním dodavatelem, který by k němu měl dodat návod. Mělo by v tom návodu být popsáno i to, jak větrat v létě, jak větrat a nevětrat v zimě...

Měl jste někdy konflikt, neshodu s architektem?

Já to trochu přeženu, ale já jsem mu slepě důvěřoval, nepodroboval jsem zkoumání, to co předepsal. I řemeslníkům jsem to nařizoval, říkal jsem jim, že je to jeho odpovědnost, aby vše fungovalo.
Povrch hrubé stavby z dřevovláknité desky, zdroj: Grada
Obr. 175 Povrch hrubé stavby z dřevovláknité desky, zdroj: Grada


ARCHITEKT O PROJEKTU

Projekt Zlatníky byl hodně specifický.
Na místě již byla připravená základní ocelová konstrukce, kterou jsme museli upravit. Konstrukce stojí na betonovém základu a dům je částěčně podsklepený garáží. Na těchto základech de facto stojí dřevostavba. Já bych do takového projektu za normálních okolností vůbec nešel. Ale pan majitel byl pro pasivní dům vnitřně naprosto rozhodnutý a tolik odhodlaný vše tomu podřídit, že jsem nenašel sílu mu nevyhovět. Snažil jsem se jej ještě odradit výčtem toho, co vše bude muset předělat. Ale on, jak je bytostně progresivního myšlení, zamiloval se pasivního bydlení tolik, že líto mu bylo jedině pasivní dům nestavět. Věděl, že by dál peníze dával do ,,vyběhlého" modelu, který bude rychle nepoužitelný. Takovému zápalu pro věc nešlo odolat a začal jsem přepracovávat projekt, který jsem designově mohl ovlivnit jen z menší části. Pokud bych dům projektoval od začátku, pravděpodobně bych přání membránové střechy pojal jako nezávislou dřevěnou kostku pod deštníkem. Konstrukce domu a kontrukce deštníku by na sobě byly nezávislé - zatímco zde se musely složitě oddělovat - a neměli bychom ten velký problém s tepelnými mosty. Takto bylo možné tepelné mosty na některých místech, například na terase, pouze zmírnit. Tepelné mosty jsou nakonec, jak jen to bylo možné, přerušeny destičkami ze silonu. Protože ale výsledky testu těsnosti dopadly minimálně o 72% lépe, než je nutné minimum, celková energetická bilance se vylepšíla minimálně o 2 kWh/(m2-a), a tak se vyrušily i ztráty z tepelných mostů.

Podívejme se na problematická místa podrobněji. Co se muselo předělávat, aby dům mohl aspitovat na označení pasivní stavba?

Konstrukce, která byla hotová, měla několik vad. Především příčníky vyztužující ramena, na nichž je připevněná fóliová membrána střechy, procházely do sloupů ve stěnách. V těchto místech by bývalo docházelo nejenom k vedení tepla nebo chladu, ale i ke kondenzaci vlhkosti. je třeba říci, že tato kondenzace by narušovala jakoukoliv konstrukci a svým majitelům by způsobovala potíže i v případě stavby konvenční, nesouvisí to se snahou učinit dům pasivním. Vedle toho voda, která prší, stéká po příčné diagonální vzpěře dolů a byla by sváděna do samotné konstrukce. Problémy by tu zkrátka byly nejenom z hlediska tepelných mostů. Museli jsme proto na rozích domu postavit ještě další přidané sloupky, kterými se ukončili příhradové vzpěry ramenátů a zároveň posloužily k napnutí membránové fólie na stěně. Prodyšná membrána tvoří difuzně propustný povrch domu a nad ní je umístěn deštník z membrány zakrývající celou stavbu proti dešti. Druhý problém pramenil z toho, že jsme museli posílit izolaci, ale vnější prostor byl konstrukcí, hlavně oblouků vymezující rovinu napínání fólie, natolik limitován, že ji nešlo umístit jen do extreriéru. zárověň jde o dům na poměrně skromném půdorysu 10 x 10 metrů a každý centimetr ukrajovaný z interiéru omezoval nevelký prostor. Navíc bylo z hlediska tepelných vazeb v ocelové konstrukci žádoucí, aby konstrukce byla v izolaci utopena tak, že se vodivé prvky nebudou dotýkat teplého ani studeného prostředí. Museli jsme najít optimální kompromis. Skladba izolačních vrstev je z toho důvodu v nečem netradiční, ale díky tomu na vnitřní i vnější straně probíhá jedna souvislá izolační vrstva. Zvnejšku jsou to dřevovláknité desky (paropropustné) a na interiérové straně panely Tetra K, které vrstvu polystyrenu (80mm) oplášťují vrstvou desek Tetra K a slouží zároveň jako instalační mezera. Frézovali se v nich drážky pro elektroinstalace. To vše ale před plynotěsnou vrstvou, pro kterou opět posloužily cenově velmi výhodné desky Tetra K. Povrch inetriéru obkládají sádrovláknité desky, které jsou hmotnější než sádrokarton, nepraskají ve spojích a mají lepší požární vlastnosti. Celkově šlo o kompromis možného, protože jsme z prostorových důvodů nemohli použít ani, v dřevostavbách jinak oblíbené, hlíněné omítky. Dům má ale betonové podlahy a příčky s vápenopískových cihel, je v něm tedy dostatek hmoty, aby měl v létě čím regulovat teplotu.

Pan Konečný zmiňoval, že hodnoty Blower-door testu byly v tomto případě takové, že jsi byl údajně nařčen z podvodu?

Ve stejné době dělali měření těsnosti u pasivních domů také na ČVUT a nemohli uvěřit zde naměřené nízké hodnotě. Například v Koberovech se jim dařilo s maximálním úsilím přibližovat k hodnotám 0,6h-1, zatímco my zde naměřili 0,17h-1. Situace se v těchto kruzích uklidnila teprve po ustavení asiciace, v rámci které se navzájem porovnaly měřící aparatury i postupy. Ukázalo se, že problém spočíval v technologickým postupech používaných materiálů. Například fólie použitá jako plynotěsnící materiál: s fólií je třeba pracovat v čistotě a velmi pečlivě (obojí na stavbách nedostatkové zboží),  je snadno poškoditelná všemi, kteří se na stavbě pohybují a dělají jiné práce, navíc snadno stárne, proto je téměř nedosažitelným úkolem dosáhnout požadovaného utěsnění, které bude dlouhodobě stálé. Mezi odbornou veřejností to vedlo dokonce k pokusům zmírnit hodnotu 0,6h-1, s tím, že je nemožné jí dosáhnout. Do této atmosféry jsme padli s rekordem a to jistě některým lidem muselo být podezřelé. Pan Paleček z Radionu samozřejmě věděl, čemu se tímto výsledkem měření vystavuje, a proto ho okamžitě se stejným výsledkem opakoval. Mně instinkt od začátku napovídal, že fólie není to pravé - špatně se s ní pracuje, dřevo není s igelitem kompatibilní a dřevo zabalené v igelitu není ani nic krásného. Ukázalo se, že co vypadá jako levnější řešení, jen předstírá vyřešení problému. Pan Morávek mi to po dvou letech snažení při realizaci souboru domů v Koberovech potvrdil slovy ,, zlaté levné OSB desky" - fólie jsou sice levné, ale ty kilometry lepících pásek na opravy a opravy oprav...Pokud to neustále kontrolujete a hledáte vady, bohatě se vyrovnají finanční výhody fólií, k radosti výrobců pásek, a podle mého názoru i s mnohem menší životností. Já jsem naopak pana Konečného asi natolik vystresoval (možná až příliš), že si ohlídal každou dírku. Kromě toho, zde použité tetrapakové desky, které pro mě on objevil, mají mimořádně dobré parametry těsnosti. Po pravdě řečeno mi téměř není jasné, kde se vůbec mohlo nabrat i těch 0,17h-1. asi půjde o úniky nikoli konstrukcí, ale spíše zasklíváním a těsněním oken a instalacemi.

Tetrapakové desky, to jsou slisované tetrapakové obaly?

je to recyklát z tetrapakových obalů. Podobně jako je dřevoštěpková deska ze štěpů borovice, tato deska je vyrobena z natrhaných tetrapakových útržků slisovaných do kompaktní desky.

Obsahují nějaké pojivo?

Pokud já vím, tak tyto desky pojivo neobsahují (podle informací výrobce, jeho funkci plní zahřátý polyetylen, kterým jsou tetrapaky potažené). Je možné, že někteří jiní výrobci přidávají na zvýšení kompaktnosti polyetylenový prach. Desky jsou pak dražší a mají lepší konstrukční vlastnosti. V žádném případě by ale neměly obsahovat nějaký další typ chemikálie nebo dokonce formaldehyd!

Je to ekologický materiál?

To záleží na hledisku. Využití jakéhokoliv odpadu neznamená, že se něco znovu nevyrábí a naopak se něco již vyrobeného a nadále nevyužitého zpracovává. Materiál má tedy rozhodně menší ekologickou stopu. Pokud uplatníme hledisko přírodnosti, jde z 95-99% o papír a nepatrnou příměs polyetylenu, někdy i hliníku. Je to hodně, nebo málo?Pro ty, co prosazují jen přírodní charakter materiálů, to bude málo. Záleží tedy na kalibraci pojmu ,,ekologický" a na filozofickém úhlu pohledu i radikálnosti přístupu. Používání pojmu ,,ekologický" je zatím velmi nesourodé a je to i nejčastěji zneužívaný pojem.
Podstatně zmenšené rekuperační jednotky se vešly i do sprchovéhokoutu pod strop, zdroj: Grada
Obr.176 Podstatně zmenšené rekuperační jednotky se vešly i do sprchovéhokoutu pod strop, zdroj: Grada


Předchozí díly tohoto seriálu najdete níže:
Život v nízkoenergetických a pasivních domech SERIÁL - 1. díl Rozhovor s majitelem
Život v nízkoenergetických a pasivních domech SERIÁL - 2. díl Architekt o projektu
Život v nízkoenergetických a pasivních domech SERIÁL - 3.díl Rozhovor s Hanou a Jiřím Poncovými

Autor a zdroj textu:
Autoři: Klára Brotánková a Aleš Brotánek
Zdroj: Publikace Jak se žije v nízkoenergetických a pasivních domech, vydavatelství GRADA
Obálka knihy Jak se žije v nízkoenergetických a pasivních domech, vydavatelství Grada

 

Dotace, energetické posouzení stavby

Pokud řešíte projekt nebo detaily zateplení na opravu domu v pasivním nebo nízkoenergetickém standardu, můžete čerpat dotace na výše uvedené.
Nepropásněte jedinečnou možnost využít státních dotací a ušetřit si tak až desetitísíce korun!
Oslovte nás přes kontaktní formulář, zajistíme vám Energetické posouzení stavby pro přidělení dotací.

Kontaktní formulář



Vaše osobní údaje (firma, jméno, email, telefon, adresa stavby, projekt) zpracováváme a držíme pouze za účelem vytvoření nabídky na materiál – což je Váš i náš oprávněný zájem.
Další informace se dozvíte v našich Zásadách zpracování údajů.




Pro zákazníky
Rubriky článků