Aktuality

Mozaika dotačních programů na úspory energie je úplná

28. 7. 2017

Mozaika dotačních programů na úspory energie je úplná. Stát ale nesmí zaspat s přípravou nedotační podpory

Ministerstvo průmyslu na začátku měsíce vyhlásilo podporu novostaveb komerčních subjektů v pasivním standardu. To je poslední program, který ještěv oblasti úspor energie v budovách chyběl a výčet je tedy kompletní. Stát však zaostává s přípravou finančních nástrojů, které by po roce 2020 mohly zprvudoplnit a poté nahradit dotace. Hrozí tak skokový propad ve stavebnictví.

Problém českého systému čerpání dotací na energetické úspory je v jeho složitosti.„V současnosti podpora úspor energie v budovách běží v devíti programechřízených čtyřmi úřady. To je ukázka resortismu na vládě, která trhu neprospívá,“vysvětluje Holub. Například v Německu je program jeden řízený národní rozvojovoubankou KfW. Tři roky po začátku programového období se státu podařilo mozaiku zaplnit, byť ne všechny programy běží tak, jak by měly.

Problémy má stále například Integrovaný regionální operační program (IROP) spravovaný Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Leží v něm celkem 14 miliardkorun na energeticky úsporná opatření v bytových domech mimo Prahu. Důvodembyly zejména složité administrativní požadavky. „MMR sice na jaře podmínkyvýrazně zjednodušilo, ale žadatelé se o tom zatím nedozvěděli. Získat si jejichztracenou důvěru vyžaduje cílenou komunikaci,“ upozornil ředitel aliance Šance probudovy Petr Holub.

Naopak Ministerstvo životního prostředí dobře nastavilo jak Operační programživotní prostředí, pod který spadají renovace škol nebo úřadů a také tzv. kotlíkovédotace. Stejně tak dobře běží nejpopulárnější program Nová zelená úsporám. „MŽPzároveň začalo dobrou komunikační kampaň, aby vysvětlilo žadatelům, žeenergeticky úsporná renovace je pro ně přínosná sama o sobě, navíc na ni mohouzískat státní podporu. To chválíme, hodnotí Petr Holub.Nyní je klíčové, aby se stát začal připravovat na období, kdy dotačních prostředkůbude výrazně méně, tedy na období po roce 2020. „Zdá se to daleko, ale přípravanedotační podpory pro jednotlivé segmenty budov v reálu zabere několik let, je stím potřeba začít už nyní. Energeticky úsporné renovace jsou ekonomicky přínosné a banky jsou ochotny do nich přinést soukromý kapitál. Potřebují však ze strany státu vytvořit prototo zapojení dlouhodobý rámec.

V Německu vyvolá 1 euro státních prostředků celkovou investici vestavebnictví 18 euro. Česká republika by se měla inspirovat.„Energeticky úsporné stavebnictví může přinést až 1,5 % procento HDP a 55 tisíc pracovních místročně. Je ale potřeba koordinace ze strany státu. Proto dlouhodobě usilujeme o jednotný, kontinuálníprogram podpory energetických úspor se zapojením soukromých prostředků. To má předpokladzajistit energeticky úspornému stavebnictví potřebnou stabilitu a jistotu a využít jeho potenciál pronárodní ekonomiku i jednotlivé vlastníky budov,“ věří Holub.

První vlaštovkou je program ENERG, který vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a Českomoravská záručnía rozvojová banka v polovině června. Nabízí bezúročný úvěr, dotaci na zpracování energetickéhoposudku a bonus v případě dosažení předpokládaných úspor energie, to vše pro malé a střednípodniky v Praze. Může být poskytnut jako podřízený úvěr doplňujícímu komerčnímu úvěru, má tedypotenciál přilákat další soukromé financování. Forma podpory má být různá podle typů budov. Pro rodinné domy by mohly banky začít nabízetrenovační úvěry na dofinancování dotace z programu Nová zelená úsporám a díky státní garanci sedostat s atraktivitou na úroveň hypotečních úvěrů bez nutnosti zajištění nemovitostí. Pro bytovédomy pak může znovu vstoupit do hry úroková dotace komerčních úvěrů. Pro veřejné budovy pak je třeba odbourat účetní bariéry pro realizaci projektů energetických úspor se zárukou, tzv. EPC.

Zdroj a autor textu: TZ www.sanceprobudovy.cz