Polystyren - Expandovaný polystyren EPS

Plasty na bázi polystyrenu zaujímají svým objemem výroby třetí místo na světě za polyolefiny a polyvinylchloridem. Polystyren se připravuje ze styrenu (vinylbenzenu), který je za normální teploty kapalný a dá dobře polymerovat v bloku nebo suspenzi;

Vzniklý polymer je tvrdý, ale dosti křehký. Sa­motný polystyren má velký sklon ke vzniku korozních trhlin za napětí, zejména při styku s povrchově aktivními látkami, benziny, tuky a alkoholy. To jeho použití omezuje.

 

Značné množství styrenu se ve stavebnic­tví spotřebovává v podobě lehčeného poly­styrenu. Lehčený polystyren se pro stavební účely vyrábí buď expanzní, nebo extruzní technologií.

Expandovaný polystyren (EPS) ie neiběžněiší hmotou pěnového charakteru používanou v současném stavebnictví. Pro expandovaný polystyren je typická otevřená pórovitost, a tedy i značná nasákavost, která omezuje jeho použití.

S ohledem na hodnotu součinitele tepelné vodivosti (která u expandovaného polystyrenu činí okolo 0,04 W/m.K) je používán převážně pro tepelněizolační výrobky, některé aplikace však využívají i jeho nízkou objemovou hmotnost, mimořádně snadné dělení polystyrenových desek a snadné vyřezávání i složitých tvarů.

Základní charakteristikou EPS je jeho objemová hmotnost. Expandovaný polystyren může být vyráběn v širokém rozmezí objemové hmotnosti od 5-100 kg/m3, v praxi jsou však nejčastější hodnoty 20, 25 a 35 kg/m3. Standardní expandovaný polystyren je hořlavý (stupeň hořlavosti C3 dle (SN 73 0823), přísadou retardéru hoření se připravuje samozhášivý polystyren (stupeň hořlavosti C1).

Polystyren lze krátkodobě vystavit teplotě až 200°C, a lze jej proto lepit horkým asfaltem. S asfaltem se pěnový polystyren snáší, nesnáší však styk s dehty a řadou organických rozpou­štědel. K lepení polystyrenu lze většinou použít pastovitá disperzní lepidla a rovněž speciální cementová lepidla dodávaná v podobě suchých směsí.

Nevýhodou EPS jsou velké objemové změny. Smršťování, které je vyvoláno především úni­kem zbytků nadouvadla, může dosáhnout až 4 %. V zimním období může být kontrakce EPS ještě posílena účinkem snížené teploty (součinitel délkové teplotní roztažnosti pro EPS je asi 50.10^-6 K^-1). Desky a různé přířezy vzniklé rozřezáním polystyrenových bloků jsou běžným izolačním materiálem stěn a střech, polystyrenová mezikruží se používají na izolace potrubí.

Expandovaný pěnový polystyren s objemovou hmotností 20 kg/m3 se používá také na výro­bu střešních tvarovek, které jsou určeny pro přímou pokládku na střešní latě šikmých střech pod keramickou nebo betonovou krytinu. Při tloušťce 120 mm zaručují minimální tepelný odpor 3,1 m2.K.W^-1. Řešení je vhodné pro střechy se sklonem větším než 10°. Prostupy a přechody se dotěsňují PUR pěnou. Je samozřejmé, že pro takovéto použití musí mít pěnový polystyren samozhášivou úpravu.

Krytinu lze pokládat na tvarovky přímo bez kotvení až do sklonu 45°. Nesprašující povrch polystyrenových tvarovek umožňuje přiznat v interiéru konstrukci krovu. Je však samozřejmě možné využít laťování ke kotvení deskových materiálů, celkový tepelný odpor konstrukce pak může vzrůst až na 3,7 m2.K.Wo^-1.

Dále se užívá jako tepelněizolační vrstva do kusových stavebních prvků včetně sendvičových betonových panelů. Tímto způsobem se vyrábějí také betonové tvárnice určené pro výstavbu takzvaných nízkoenergetických rodinných domů.

Čerpáno z publikace: Stavební materiály pro SPŠ stavební (Moderní i tradiční materiály, zkoušení stavebních hmot, praktická cvičení), vydavatelství Grada

Autoři: Karel Kolář, Pavel Reiterman