Budovy adaptované na změnu klimatu se vyplatí i státu

 

Studie ekonomů Miroslava Zámečníka a Tomáše Lhotáka se zabývá právě ekonomickými souvislostmi adaptace budov na změnu klimatu. Autoři vycházeli z dat renovačních scénářů, které zpracovala aliance Šance pro budovy. Šance pro budovy namodelovala pět možných scénářů postupu energeticky úsporné renovace a adaptace budov na změnu klimatu. Základní scénář uvažuje nejpomalejší možné tempo renovací, kdy stát nechá běžet trh svým tempem a nevytvoří pro ně příznivý rámec. Druhý scénář uvažuje rychlé, ale mělké renovace fondu budov, třetí pak počítá s pomalými, ale energeticky důkladnými renovacemi, čtvrtý scénář popisuje rychlou a důkladnou renovaci fondu budov a pátý je hypotetický a ideální, tedy uvažuje 3 % důkladně renovovaných budov již od zítřka a pak každý rok. Na tyto scénáře renovace budov byly aplikovány dva možné vývoje změny klimatu v České republice.

Pro uvedených pět scénářů byly analyzovány pravděpodobné dopady investic na základní makroekonomické veličiny – HDP, zaměstnanost, daňové a kvazi-daňové příjmy. Zatímco jednotlivé scénáře se liší poměrně výrazně co do výše celkových investic, konverzní efekty těchto investic na výše uvedené makroekonomické veličiny jsou velmi podobné. Výsledkem je, že investiční aktivita má pozitivní efekt na indukovaný HDP ve výši ve většině scénářů přesahující 90 % původní investice, a to bez podpory, například ve formě dotací z EU. Stejně tak naznačuje, že vytvoření jednoho pracovního místa vyžaduje investici do renovací ve výši přibližně pěti milionů korun.

„Není to soutěž krásy v soupeření o zdroje, ale možný podklad pro informované rozhodování o budoucím vývoji, nákladech a efektech jednotlivých scénářů. Každý si může vybrat, jak bude reagovat. Model v zásadě neříká nic jiného, než že náročnější adaptace nevycházejí pro Českou republiku hospodářsky špatně,“ komentuje výsledky výpočtů Zámečník.

Studie Miroslava Zámečníka je posledním výstupem projektu Národní strategie adaptace budov na změnu klimatu. V rámci projektu nejprve vědci z Katedry fyziky atmosféry MFF UK naprojektovali pravděpodobný vývoj počasí a dopady změn klimatu na Českou republiku. Zjistili, že průměrná teplota v Česku do roku 2040 pravděpodobně stoupne minimálně o 1 °C, do roku 2060 až o 2,5 °C. Ubyde mrazových dní a naopak přibude počet dní, kdy teplota překročí 30 °C.  Zvýšení teplot pocítí hlavě obyvatelé Prahy a Brna, kde se dále zesílí vliv tzv. tepelných ostrovů. „Právě teploty překračující 30°C jsou podle respektovaných studií spojeny s významným poklesem produktivity práce ve velmi horkých dnech, a to i ve vyspělých zemích jako jsou Spojené státy,“uftm upozornil na další souvislosti Miroslav Zámečník. 

Následně aliance Šance pro budovy připravila sérii opatření v oblasti budov, které pomohou negativní dopady změn klimatu mírnit. Jde například o kvalitní obálku budovy, instalaci stínících prvků či zelených střech, využívání dešťové vody apod. „Problémy způsobené extrémy v počasí je potřeba akutně řešit. Ve větších městech, kde vlny veder způsobují během parného léta takzvaný tepelný ostrov, nejde v domech a bytech téměř přebývat už nyní. V adaptovaných budovách se tyto problémy zmírní. Navíc tato opatření ušetří nemalé náklady v zimě na vytápění a v létě na chlazení. Jak právě vypočítal Miroslav Zámečník, energetické úspory v budovách se vyplatí i státu,“ vysvětlil ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.