Infografika k energetickým standardům budov

6. 9. 2016

Šance pro budovy připravila infografiku k energetickým standardům budov

Vzhledem ke složitosti legislativy týkající se energetických standardů budov jsme se rozhodli pro Vás připravit přehlednou infografiku, která vysvětluje rozdíly mezi pojmy jako jsou: pasivní dům, nízkoenergetický dům, budova s téměř nulovou spotřebou energie, plusová budova apod. Tabulka ukazuje rozdíl v potřebě energie a popisuje aktuální legislativní stav jednotlivých standardů. Zajímavé je i porovnání se Slovenskem či s doporučením Evropské unie, ze kterých vyplývá, že Česko je v požadavcích na výstavbu budov s téměř nulovou spotřebou velmi benevolentní.

Infografika je s uvedením zdroje volně k využití a budeme rádi za její šíření. Obzvláště aktuální je to v souvislosti s náběhem povinnosti stavět výhradně ve standardu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Pro veřejné budovy je tato povinnost již teď, od roku 2020 nepůjde jinak postavit ani žádný rodinný dům.

Tabulka Energetické standardy budov v ČR a graf potřeby energie

Energetické standardy budov

Název energetického standardu budovy	Definice	Orientační hodnota poža- davku na potřebu tepla na vytápění (kWh/m 2 za rok)	Orientační hodnota poža- davku na neobnovitelnou primární energii (kWh/m 2 za rok)
Stávající požadavek na novostavby (tzv. nákladově optimál- ní úroveň) dle zákona o hospodaření energií (resp. vyhlášky č. 78/2013 Sb.)	Legislativně závazné hodnocení budov podle průkazu energetické náročnosti s uváděnou třídou A–G nemá parame- try stanovené v absolutních hodnotách. Požadavek na novostavby je energetická třída C a závisí na srovnání s tzv. referenční budovou stejného tvaru, orientace a prosklení.	40 – 90 dle typu a tvaru budovy (malé objekty > 100)	120 – 200 dle typu a tvaru budovy (malé objekty > 240)
Nízkoenergetický dům	Je označení pro objekt, jehož měrná potřeba tepla na vytápění nepřekročí 50 kWh/m2 za rok.	50	-
Budova s téměř nulovou spotřebou energie dle zákona o hospo- daření energií (resp. vy - hlášky č. 78/2013 Sb.)	Legislativně závazný požadavek, který nabíhá postupně od 1. ledna 2016 (velké veřejné budovy) do 1. ledna 2020 (všech- ny budovy, vč. rodinných domů). Přestože je v názvu uvedena „téměř nulová spotře- ba“, ve skutečnosti tomu tak není. Často jde o úspornější budovu než je nízko- energetický dům, někdy to tak ale není.	30 – 70 dle typu a tvaru budovy, část může být pokryta z obnovitelných zdrojů (malé objekty > 80)	100 – 160 dle typu a tvaru budovy (malé objekty > 200)
Pasivní dům	V ČR tento standard není legislativně závazný. Požadavek je stanoven v abso- lutní hodnotě podle metodiky Passivhaus institutu v Darmstadtu. Zhruba však od- povídá požadavkům programu Nová zelená úsporám na novostavby.	15, část může být pokryta z obnovitelných zdrojů	≤60 v programu Nová zelená úsporám
Budova s téměř nulovou spotřebou – definice na Slovensku	Na Slovensku je budova s téměř nulovou spotřebou legislativně definována jako da- leko úspornější, než je tomu v České repub- lice. Požadavek na jejich výstavbu naběhne mezi lety 2018 (veřejné budovy) a 2020 (soukromé budovy).	13, část může být pokryta z obnovitelných zdrojů	≤54
Budova s téměř nulovou spotřebou – doporučení Evropské komise	Doporučení EK ze dne 29. 7. 2016 o po- kynech na podporu budov s téměř nulovou spotřebou energie.	-	20 – 40 pro kontinentální klima, tedy i ČR
Energeticky plusový dům	Jde o definici, která zatím není nikde le- gislativně zakotvena. Běžně se jí rozumí pa- sivní či ještě úspornější dům, který vyrobí z obnovitelných zdrojů umístěných na bu- dově či v jejím bezprostředním okolí více energie, než sám spotřebuje.	< 15, více energie musí pocházet z obnovitelných zdrojů	< 0

Vysvětlivky:
Potřeba energie: Charakterizuje kvalitu návrhu energetického konceptu budovy z architektonického i stavebního hlediska za standardizovaného způsobu užívání bez ohledu na účinnost využití zdrojů energie a využití obnovitelných zdrojů.

Spotřeba neobnovitelné primární energie: Charakterizuje vliv budovy na životní prostředí, tedy celkové množství energie, kterou budova spotřebuje z neobnovitelných zdrojů.

Příklad: Účinnost výroby a dodávky elektřiny v ČR je přibližně 32 %, na spotřebu 1 MWh elektřiny domácnosti odebrané z distribuční sítě, je třeba využít až 3 MWh primární energie z neobnovitelných zdrojů (zbývající 2 MWh jsou nevyužité ztráty). Vyrobíte-li stejnou 1 MWh z fotovoltaických panelů, pak se spotřebuje neobnovitelná energie pouze na jejich výrobu a instalaci v minimálním množství.