hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Aktuality

Nízkoenergetický dům (NED)

12. 9. 2016

Do této kategorie spadají domy, jež mohou být vybaveny stejně jako domy pasivní, ale magické patnáctce se pouze blíží. Nazývají se pak nízkoenergetické domy s pasivním standardem. NED dosahují hodnot potře­by tepla do 50 kWh/m2a. Mohou se sem vejít i domy bez rekuperace, s konvenčním teplovodním vytápěním, stejně tak jako domy vytápěné pouze biomasou. Větrání takového domu je bilancováním mezi netěsnostmi v obvodovém plášti a větrá­ním okny. Pokud bychom chtěli zachovat hygienické vnitřní prostředí, pak bychom museli větrat každou hodinu několik minut, což způsobuje značný diskomfort, pokud pomineme fakt, že není v lidských silách si pokaždé vzpomenout a vyvětrat. Je nutné, aby byli budoucí obyvatelé s tímto omeze­ním srozuměni. Základní volba mezi NED a PD spočívá ve způsobu vytápění - roz­hodneme-Ii se pro teplovzdušné, pak je již z hlediska celého ekonomického cyklu budovy levnější doplnit izolaci a kvalitnější okna. Směřujeme pak k pasivnímu domu - vstupní investice se rychle vrátí v podobě nižších provozních nákladů.

NULOVÝ DŮM

Vrcholem snah snižovat spotřebu energie na vytápění jsou tzv. nulové domy, jejichž spotřeba energie pro vytápění se pohybuje do 5 kWh/mla. Pasivní zisky zde stačí nahradit minimální tepelné ztráty vnější obálkou budovy, můžeme proto při zachování tepelného komfortu vyne­chat jakékoliv aktivní vytápění. Spotřeba energie na vytápění se z velké části odvíjí od klimatických podmínek. Italský nulový dům využívající velké množství slunečních dní, umístěný například do podmínek Jižní Moravy, by byl pouze pasivní, v Krkonoších už spíše nízkoenergetický. Řízené větrání S rekuperad je zde podmínkou. V našich podmínkách je jako nulový dům defino­vána pasivní stavby doplněná plochami fotovoltaických panelů, tak aby bilance spotřebované a vyrobené energie byla vyvážená.

Důvody, proč se běžně nestaví nulové domy ani jižněji, leží v oblasti nastavení hranice ekonomické návratnosti tepelných izolací. Jinak lze ovšem na věc nahlížet v situaci, je-li k dispozici výrazně levnější izolační materiál a zároveň obnovitelný zdroj - v našem případě slaměné balíky. Izolujeme-li balíky o síle 45 nebo 100 cm, je z finančního hlediska vcelku zanedbatel­né. Přidáme-Ii k němu okna s aktivní so­lární bilancí, stává se nulový dům metou, k níž je možné se přiblížit. Její dosažení je nicméně v našem středoevropském klima­tu velmi obtížné a jde spíše o hypotetickou možnost. I kdvbvchom jakkoliv dokonale zaizolovali obvodové stěny, zbývají nám poměrně výrazné ztráty okny.

ÚČETNĚ A ENERGETICKY NEZÁVISLÝ DŮM

Jedná se o domy, v nichž je veškerá spo­třeba energie pokryta z vlastních zdrojů, Elektrická energie je získávána nejčastěji z fotovoltaických článků nebo například Stirlingových motorů. Produkuje stejně nebo i více energie, než celkově spotře­bovává. Pokud je takový dům napojen na elektrickou rozvodnou síť, která mu slouží pro distribuci přebytkfi a jako zdroj energie při vlastním nedostatku, jde o účetně nezávislý dům. Rozvodná síť řízená současným způsobem zde působí jako akumulátor a je schopná ustát pouze určité procento nestabilního výkonu. Pokud je dům od všech energetických sítí oddělen, nazývá se energeticky nezávislý. Produkce energie pomocí fotovoltaických panelů je pak ukládána do vlastních akumulátoru. Jak bude nakonec dům energeticky nároč­ný, o tom však rozhoduje ve velké míře chování samotného uživatele!

TEPELNÉ IZOLAČNÍ MATERIÁLY

Hlavní podíl na snížení množství energie nutné k vytápění objektu má použitá tepelná izolace. Každá ušetřená kilowatthodina zabrání úniku 250 až 300 gramů klimaticky škodlivých emisí CO2 do ovzduší. Jaká je současná nabídka tepelných izolací?

Každý materiál, včetně izolačních, potřebuje pro svoji výrobu určité množství energie, jež se nazývá svázaná. Pokud by tato energie (dopady výroby daného druhu energie) a reálné poplatky za poškození životního prostředí byly započítány do konečné ceny spotřebitele,  vypadal by trh s tepelnými izolacemi zcela jinak než dnes. Stejně tak je při výrobě stavebních hmot vyprodukováno množství emisí a skleníkových plynů. Souhrnně je pojmenováváme svázané emise.

Mezi energeticky nejnáročnější běžně používané stavební materiály patří ocel, hliník a pálené cihly a bloky. Z tepelných izolací to je hlavně polyuretan, minerální vata a polystyren. tato stavební výroba přispívá ke konečnému číslu spotřeby energie pro stavbu a provoz budov mezi 40 - 50% z veškeré získané energie. Odhaduje se například, že pro jeden dům z cihelných izolačních bloků je třeba výkonu běžné tepelné elektrárny po jednu hodinu. Při rostoucí tloušťce zateplení se dokonce pro výrobu některých materiálů spotřebuje více energie, než je daný materiál schopen uspořit při provozu budovy.

Zvláště u úsporných domů výrazně narůstá podíl energie svázané v materiálech vůči provozní spotřebované energii. Dokud měly budovy z minulého století vysoké tepelné ztráty, tento poměr se pohyboval kolem 30:1. Snížíme-li však tepelnéztráty skoro desetinásobně, poměr se sníží na cca 4:1. Právě oním jedním dílem svázané energie už se musíme začít zabývat. Pokud postavíme rodinný pasivní dům převážně přírodních a recyklovatelnýchmateriálů, můžeme v něm žít 35 let a stále bude CO2 neutrální. Pokud ho však postavíme z klasických materiálů, dovolíme spustit tolik emisí, kolik vypustí pasivní dům za 135 let provozu, a to jsme ještě ani nezačali bydlet (Bj0rn Kierulf, Createrra, 2008). Hlavní rozdíl spočívá v použité kon­strukci a tepelné izolaci.

Obr.: Ilustrační graf - bilance energie lehké izolované stěny za 50 let života konstrukce (3700 denostupňů za rok). Izolační materiály se značnou zabudovanou energií se z hlediska emisí nevyplatí zbytečně zesilovat.

Obr.: U hodnota v závislosti na tloušťce izolace - pro tři různé referenční hodnoty koeficientu tepelné vodivosti lambda (doc. Ing. Ivana Žabíčková CSc.)

Doprava je hned po stavebnictví druhým největším znečišťovatelem životního prostředí, cca z 20 %. Dlouhé dopravní vzdálenosti mohou výrazně zvýšit ekologic­kou stopu materiálu .. Rozebrání stavby po dožití zahrnuje energetické náklady na likvidaci nebo recyklaci. Protože všechny tyto procesy zahrnují velké množství nega­tivních externalit, je jejich řešením kromě osobní zodpovědnosti jednotlivců i správné nastavení ekonomického prostředí, neboť se velmi blízce týkají každého z nás .. Pokud použijeme materiál, pro jehož celý životní cyklus je potřeba více energie, než kolik během své životnosti ušetří, nemůžeme ho v žádném případě považovat za ekologický. Měli bychom vážně uvažovat, zda použít materiál z obnovitelných nebo neob­novitelných zdroj1i. Pokračující exploatace přírodního bohatství naší planety povede ke stále rostoucím nákladům na těžbu neobnovitelných zdrojů. Pro získávání obno­vitelných zdrojů je však také třeba určitého dílu zdrojů neobnovitelných. To znamená, že i ty se budou časem nutně prodražovat. Do jaké míry, to ovlivňujeme již dnes.

Autor textu:
Ing. arch. Jan Márton
s přispěním architektů a stavitelů

Čerpáno z publikace: Stavby ze slaměných balíků, vydáno vlastním nákladem, www.stavbyzeslamy.cz
Publikace Stavby ze slaměných balíků, zdroj: Ing. arch. Jan Márton







Pro zákazníky
Rubriky článků