Většina domácností zatepluje bez dotace

 

Přestože zájem o dotace na zateplení v nově spuštěném programu Nová zelená úsporám je velký, v praxi dosud připadají na jeden rodinný dům zateplený s dotací čtyři domy zateplené bez ní, a to často bohužel neodborně. „Z našich průzkumů vyplývá, že Češi často zateplují bez dotace, protože mají obavy ze složité administrativy, přísných podmínek přiznání podpory nebo výzva nebyla aktuální, když měli na rekonstrukci svého domu našetřeno,“ říká Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Současně Češi zateplení nevnímají jako odbornou a složitou práci a svépomocí si na ni troufne 71 procent samostavitelů.*

„Podmínky přiznání dotace se postupně uvolňují a poprvé lze o peníze na projekt žádat kontinuálně, a to až do konce programu v roce 2021. Očekáváme, že díky tomu v aktuální výzvě státní příspěvek využije rekordní počet českých domácností,“ konstatuje Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy. „Zatepleno je přitom v současné době pouhých 20 procent rodinných domů v Česku – tj. 300 tisíc bytových jednotek z celkového počtu 1,5 milionu. Právě rodinné domy tak aktuálně představují polovinu všech nezateplených bytových jednotek v České republice,“ vypočítává Marcela Kubů.


Tabulka: Vývoj čerpání dotací na zateplení rodinných domů


Polovina rodinných domů je zateplena špatně a trpí řadou závad

Rodinné domy, které jsou zatepleny bez dotace potažmo stavebního dozoru, bohužel často trpí řadou technických závad, které zhoršují základní podmínky bydlení z hlediska hygieny a bezpečnosti – lidi nejčastěji na zdraví ohrožují vlhkost a plísně, hluk, riziko požáru či otravy oxidem uhelnatým. Navíc je-li izolace provedena špatně, je to prakticky nevratný stav. V některých případech starších rodinných domů dokonce platí, že je lepší žádné než špatné zateplení.

„Češi se totiž snaží ušetřit za každou cenu – nemají projekt na zateplení, stavební dozor, šetří na materiálu, najmou si tu nejlevnější firmu nebo zateplují neodborně svépomocí. To se jim v konečném důsledku nemusí vyplatit, mohou přijít až o polovinu možných úspor za vytápění a riskují, že zateplení bude mít funkční vady,“ varuje Marcela Kubů. Dobře provedená tepelná izolace zároveň prodlužuje životnost domu o 30 i více let a až o 15 procent zvyšuje hodnotu nemovitosti na realitním trhu.

„Přiznání dotace je sice podmíněno stavebním dozorem, ale současně je možné jej z dotace uhradit, stejně jako zpracování odborného posudku, díky kterému se spotřebitel může vyvarovat zbytečných chyb. Tento krok vnímám pozitivně jako prvek ochrany spotřebitele, nikoli jeho omezení,“ říká Petr Holub.


Tabulka: Nejčastější chyby při zateplování, zdroj: AVMI, IKA BUILDOG


S dotací Češi zateplují větší tloušťkou izolace

Podcenění tloušťky izolačního materiálu je vůbec nejčastější chybou, které se Češi při zateplování dopouštějí. „Obecně platí, že investice do izolace s menší než patnácticentimetrovou tloušťkou se prakticky nevyplatí. Nejvyšší náklady jsou totiž spojeny s realizací zateplení, samotný cenový rozdíl v tloušťce izolace je minimální,“ upozorňuje Marcela Kubů.

Vzhledem k tomu, že se výše přiznané dotace řídí podle výše energetických úspor, nepřímo pozitivně ovlivňuje efektivní zateplení nemovitosti o správné síle izolantu. „Začátkem 90. let se běžně zateplovalo tloušťkou 5 centimetrů, proto se dnes řada těchto domů potýká s problémem nedostatečného zateplení. V současnosti se běžně používají izolanty trojnásobné tloušťky a lidé sledují i jiné parametry izolací, než je tepelněizolační schopnost, respektive tloušťka izolantu,“ dodává Marcela Kubů.


Dotace posílí i aktivitu obchodníků se „zázračnými“ izolačními materiály

V souvislosti se spuštěním dotačního programu na zateplení lze předpokládat také nárůst klamavých nabídek izolačních materiálů. „Ročně asociace zaznamenává desítky dotazů na produkty deklarující nadstandardní, či dokonce zázračné vlastnosti. Nejčastější jsou nabídky obsahující zavádějící informace či vyloženě klamavé srovnání,“ shrnuje Marcela Kubů.

Běžný spotřebitel klamavou reklamu stěží odhalí a může nabýt dojmu, že kupuje výjimečný materiál za dobrou cenu. „Opak je většinou pravdou: nabízené ‚supermateriály‘ jsou obyčejně předražené a mají přitom průměrné či podprůměrné izolační parametry,“ uzavírá Marcela Kubů. AVMI již dříve upozornila například na firmu LIKO-S a její „zázračnou“ izolační pěnu Icynene či reflexní fólii Lupotherm.

Důležitými kritérii při nákupu izolace pro zateplení budov by měl být poměr ceny k tepelněizolačním vlastnostem, nehořlavost a zdravotní nezávadnost. Nekvalitní materiály se přitom mohou negativně projevit až za několik let, kdy už je komplikované, či dokonce nemožné výrobek reklamovat. Bohužel ani seznamy doporučených dodavatelů a výrobků spravované Fondem životního prostředí nejsou zárukou kvality, zapsané společnosti „pouze“ splňují náležitosti živnostenského zákona.

* Poznámka: Anketa AVMI a iniciativy Svépomocí.cz z roku 2015, ve které hlasovalo 1347 respondentů stavících svépomocí, tedy bez účasti stavební firmy.

Zdroj a autor textu: AVMI - Asociace výrobců minerálních izolací, tiskové zprávy