Aktuality

Ovčí vlna - použití při zateplování stavebních konstrukcí

16. 4. 2015

Vlastnosti ovčí vlny

Ovčí vlna, která se používá na zateplování staveb­ních konstrukcí, patří k obnovitelným přírodním materiálům s celou řadou dobrých vlastností. Při jejím zpracování a výrobě výsledných produktů je potřeba velmi nízký vklad energie. Ovčí vlna je recyklovatelná a z ní získaný odpad lze kom­postovat. Patří do kategorie hmot, které šetří životní prostředí. Je zdravotně nezávadná s dob­rými tepelně izolačními vlastnostmi. Její souči­nitel tepelné vodivosti se pohybuje v rozsahu λ = 0,038 W/(m·K) až 0,050 W/(m·K).

Ovčí vlna na sebe dokáže vázat značné množství vody, které může dosáhnout 30 % až 35 % vlastní hmotnosti, s minimálním vlivem na zhoršení tepelně izolační schopnosti. Tuto pohlcenou vlhkost potom uvolňuje v závislosti na aktuální vlhkosti interiéru a stabilizuje tak vlhkostní klima.

Obr.: Nábal ovčí vlny Isolena Premium, fotozdroj Isolena

K dobrým vlastnostem ovčí vlny patří schop­nost trvale zachovat pružnost, která dovolí, aby se výhodně použila jako výplňová izolace v obtíž­ně přístupných dutinách. Oproti jiným běžně používaným tepelně izo­lačním materiálům má i jiné, pro zdraví člověka významně pozitivní vlastnosti. Například poměrně nové je užití vlny jako prostředku k čištění ovzduší interiérů od některých škodlivin, jako jsou napří­klad formaldehyd, organická ředidla nebo ozon, který vlna trvale zachytává - adsorbuje. Aby ovčí vlna mohla takto fungovat, je potřebné ji umisťo­vat co nejblíže k vnitřnímu povrchu konstrukcí příček, podhledu a stěn. Po saturování materiálu škodlivinami je však potřebné jej vyměnit. Ovčí vlna nehoří. Má zápalnou teplotu θ = 560°C a samozhášecí schopnost. Při vyš­ších teplotách se škvaří. Pro snížení hořlavosti se aplikují přibližně 2 % retardéru hoření "HCA ITC". Jedná se o neutrální a ekologicky neškodný produkt. Ovčí vlna je podle DIN 4102 - část 1 zařazena do třídy hořlavosti B2.

Úprava ovčí vlny

Výrobky z ovčí vlny jsou od úplného počátku jejich zpracování až po ukončení výrobního procesu šetrné k životnímu prostředí. Hmota je získávána ze zdravých zvířat, ze suroviny, která před zpracováním prošla kontrolou příslušné veterinární správy.

V první fázi je potřebné vlnu zbavit nečistot. Opakovaně se pere ve vodním roztoku teplém θ = 40 "C, do kterého se na 1 litr přidá 0,5 g pracího prostředku a 1 g sody. Jedná se o pro­ces, který není snadno uskutečnitelný v domácích podmínkách, proto se svěřuje specializovaným podnikům. Praním se separují lanolin a nečisto­ty. Lanolin je tuk s obsahem voskového podílu. Skládá se z 65 % vosku, 15 % parafinového oleje a 20 % vody. Před vlastním zpracováním je vlna upravena prostředkem" Molantin SP". Tím se vlákno stává vláčnějším a poddajnějším. Molatin SP je 10% roztok fotostabilního syntetického pyrethroidu. Je to čirá kapalina jantarového zbarvení se slabým zápachem po butanolu neionogenního charakteru. Jedná se o účinný přípravek k ochraně vlny a živočišných vláken proti poškození hmyzem a především před moly. Jeho příznivou vlastností je, že jím sycené odpadní vody lze odvést do kanalizačního systému, neboť avivážní prostředek nemá škodlivý vliv na mikroorganismy přítomné v aktivovaném kalu a biofiltrech pro čištění odpadních vod.

Izolace z ovčí vlny je vyráběna technologií kol­mého kladení mykaného ovčího rouna bez použi­tí jakýchkoliv pojiv. Po vyprání se vlna zformuje do vlnovek, které jsou mechanicky přichyceny k armovací mřížce. V nábalech, má šířku 700 až 900 mm a tloušťku 35 až 140 mm. Například Isolena vyrábí vlněné tepelně izolační rohože široké 300 mm až 1400 mm vodstupňo­vání po 50 mm, v tloušťkách 30 mm až 400 mm a v délkách do 10 000 mm. Materiál má dlouhou životnost a je stabilní. Tyto skutečnosti zaručují, že nedochází k poškození materiálu chemikálie­mi a teplem, a garantují recyklovatelnost výrobků a dokonalé pracovní prostředí jak při výrobě, tak i při finálním použití.

Zabudování ovčí vlny

Izolace z ovčí vlny je zcela ekologická, k její mon­táži nejsou potřebné žádné ochranné pomůcky. Dělí se nejčastěji vhodným nožem nebo speciál­ním řezacím zařízením, obrázek 8.2. Před zabu­dováním je nutno materiály z ovčí vlny uskladnit na suchém místě a chránit před účinkem vlhkosti. Při montáži není nutno používat specializované ochranné pomůcky, neboť vlna je příjemná na dotyk. Na kůži nezpůsobuje žádná poranění.

Někdy přicházejí stavebníci s myšlenkou zabu­dovat do konstrukcí neupravenou vlnu, tak jak ji získali při stříhání zvířete. Nečistá, nevypraná vlna je však přitažlivá pro různé škůdce, jejichž larvální stádia se mohou velmi tenkými spárami propracovat až k izolantu. Především moli se stá­vají původci velkých škod.

Nepříjemnost může způsobit i to, že izolace vytvořená pouze z volně uložené nebo nasypa­né a neupevněné ovčí vlny v dutině postupně sesedne, což způsobí, že část konstrukce nebu­de vyplněna izolací a zcela se změní její původní nebo výpočtem definovaná energetická charak­teristika. Důsledkem bývá nutnost neustálého doplňování izolace, což je však v konstrukcích jen obtížně proveditelné. V dolní části stěny zase dochází k vytvoření kompaktnější hmoty se zcela pozměněnými fyzikálními vlastnostmi. Ovčí vlna je hygroskopická. Má vysokou sorpční schopnost, přijímá vlhkost obsaženou ve vzduchu. Až do jedné třetiny své hmotnosti ji nejen dobře absorbuje, ale také dobře uvol­ňuje. V interiéru může sloužit jako regulátor vlhkosti a podobně jako hlína dokáže přirozeně ovlivňovat klima v místnosti, čímž se zásadně liší od jiných izolačních materiálů. Je to dáno jejím vnitřním povrchem. Jestliže například izolace z minerálních vláken má vnitřní povrch 1500 m2, cementová malta 30 000 m2, potom ovčí vlna 210000 m2 V některých projektových podkladech se uvá­dí, že z těchto důvodů se nevyžaduje parotěsná vrstva. Tato informace však není zcela správná a její přijetí může vést ke škodám. Je potřebné si uvědomit, že tam, kde dochází k difuzi vod­ní páry, mohou v konstrukci vzniknout oblasti s nižšími teplotami s následným výskytem kon­denzace. Teprve výpočtem stanovené množství zkondenzované vodní páry je rozhodující pro vyhodnocení, zda parotěsnou vrstvu je nebo není nutné použít. Zjednodušené tvrzení, že se parotěsné vrstvy nemají používat, může způsobit nepříznivé důsledky.

Obr.: Fixace ovčí vlny sponkovačkami k dřevěné konstrukci krovu, fotozdroj Isolena

Pokud stavebník chce využít sorpčních vlast­ností ovčí vlny a zamezit kondenzaci vodní páry v konstrukci, je možno vytvořit obvodovou stěno­vou konstrukci ve skladbě: od interiéru - sádro­karton, vrstva ovčí vlny, parotěsná zábrana, jejíž funkci může zastávat například deska z dřevě­ných štěpek známá jako OS8, tepelná izolace z konopí, lnu nebo jiného přírodního materiálu, difuzní fólie, vzduchová dutina a opláštění napří­klad dřevěným obkladem. Přitom tloušťka ovčí vlny před parotěsnou vrstvou a tloušťka vrstvy tepelné izolace za parozábranou bude v pomě­ru 1:4 až 1 :5. Tenčí vrstva je blíže k vnitřnímu povrchu. Izolace z ovčí vlny je určena především pro zateplování obytných domů. Typické a velmi oblíbené ja použití ovčí vlny do roubených staveb. Dále pro nástavby např. u památkově chráněných domů. Izolace z ovčí vlny se používá u příček, podhledů, akustických stropů a stěn, kde je hlavním požadavkem tepelná ochrana, požární bezpečnost a ochrana proti hluku. Dá se použít i na izolaci potrubí a rozvody technického zařízení budov.

Izolace z ovčí vlny neobsahuje plnidla, proto není odolná proti tlaku. Není vhodná například do plovoucích podlah, na vnější zateplení panelo­vých domu nebo na izolaci pochůzných střech. Péče a manipulace s izolačními hmotami z ovčí vlny je díky malé objemové hmotnosti a elasticitě velmi snadná. Hodí se pro běžné vzdálenosti krokví a vzdálenosti sloupku v ro­zmezí 800 až 1100 mm. Pokládá se prakticky bez ztráty prořezem, protože případná nepřesně odříznutá hrana se dá jednoduše stlačit na potřebný rozměr.

V porovnání s jinak běžným osazováním de­sek z jiných izolačních materiálu se na celou výšku místnosti izoluje v celku. Izolace je velmi lehká, její objemová hmotnost se pohybuje mezi ρ = 12,5 kg/m3 až 25 kg/m3, takže upevnění zvládne pouze jeden pracovník. Fixace izolace z ovčí vlny do stevbní konstrukce se provádí následujícími způsoby:

• na dřevěný podklad pomocí sponkovaček, případně hřebíkovaček
• do lehkých příček a k sádrokartonovým nebo dřevěným deskám nalepovacími hroty nebo oboustranně samolepící páskou, bodovým uchycením sponkami nebo hroty s roztečí nepřesahující 400mm.

Zdroj a autor článku: Josef Chybík, publikace Přírodní stavební materiály, vydavatelství GRADA Publishing