hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Aktuality

Školy, nemocnice i kanceláře trpí syndromem nezdravých budov

16. 10. 2014

Tři čtvrtiny škol a mateřských škol trpí syndromem nezdravých budov.  Chybí jim kvalitní opláštění a systém odvětrání, které by je ochránily před výkyvy vnějších teplot. Stejným syndromem trpí také většina zdravotnických zařízení, pečovatelských domů a kancelářských budov, které rovněž neprošly renovací opláštění a větrací techniky. Nemožnost regulovat vnitřní mikroklima má velmi negativní dopady zejména na děti, seniory a zdravotně oslabené osoby. Vyplývá to z analýzy Asociace výrobců minerální izolace, která využila závěrů studie společnosti PORSENNA o.p.s., jež se zaměřuje na hospodaření s energií. „Stačí větší sluneční záření či naopak pokles teplot a místnosti se stanou nevyhovujícími pro dlouhodobý pobyt: prostory totiž buďto nelze odvětrat, nebo se záměrně nevětrají, aby neunikalo teplo. Kvůli chybějící ventilaci se vzduch ve třídách rychle vydýchá a větrání okny je naprosto nevyhovující či neúčinné,“ shrnuje Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace.

Foto, zdroj AVMI, školy trpí syndromem přehřátíV neklimatizovaných budovách by se teplota měla pohybovat celoročně v rozmezí 20–27 °C. Vyšší i nižší teploty již mají negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Interiérové teploty nad 30 stupňů jsou zvlášť nebezpečné pro děti, seniory či nemocné osoby. „Trvale vyšší teploty zvláště v nedostatečně větraných prostorách mohou způsobit nadměrnou únavu, chybovost a nesoustředěnost vedoucí až k nebezpečným úrazům, případně i zdravotním komplikacím: problémům s dýcháním a oběhovou soustavou, bolestem hlavy, často i k neadekvátnímu a víceméně nekontrolovatelnému chování,“ varuje Zuzana Mathauserová, vedoucí laboratoří hygieny práce ze Státního zdravotního ústavu.

Psychologové rovněž varují, že zejména u dětí nevhodná teplota prostředí může vést k neschopnosti se soustředit a učit: „Při teplotách vzduchu nad 24 °C se mohou lidé cítit nepohodlně, zejména mají-li podávat jakýkoli soustředěný nebo intenzivní pracovní výkon. Špatné klima vede k poruchám soustředění, hyperaktivitě či naopak utlumení organismu dětí,“ varuje psycholog Jiří Šimonek. „Syndrom nemocných budov je kombinace onemocnění spojených s pobytem uvnitř budov, které vytvářejí nevyhovující obytné prostředí z důvodu chyb v topení, větrání a klimatizace či kvůli nevhodně zvoleným stavebním materiálům, které mohou uvolňovat potenciálně nebezpečné látky“ vysvětluje Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace.

Podle České rady pro šetrné budovy lze zdravotním rizikům předejít vhodnou kombinací tepelné izolace opláštění budov a střech v kombinaci s kvalitním systémem větrání a stínění. „Souběžně s izolací a výměnou oken je třeba investovat do větracích systémů, které zajistí minimální množství větracího vzduchu. Dále je potřeba zajistit stínění ve formě vnějších žaluzií nebo markýz na jižní a západní orientaci oken,“ říká Petr Vogel, sekretář představenstva České rady pro šetrné budovy.

"Syndrom nemocných budov je kombinace onemocnění spojených s pobytem uvnitř budov, které vytvářejí nevyhovující obytné prostředí z důvodu chyb v topení, větrání a klimatizace či kvůli nevhodně zvoleným stavebním materiálům, které mohou uvolňovat potenciálně nebezpečné látky" vysvětluje Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace.

Tabulka: V jakých budovách představuje přehřátí největší riziko
Vysoké riziko zdravotnická zařízení (nemocnice, léčebny) Mnohdy 24hodinový pobyt v přehřátých prostorách bez možnosti ochlazení, navíc velmi zranitelné osoby (nemocní, staří, imobilní)
Vysoké riziko školská zařízení (školy, školky, jesle) Děti jsou na přehřátí náchylnější a nemají možnost opustit prostory
Střední riziko administrativní budovy (úřady) Pracovní doba je náročná, ale s možností kompenzace (pitný režim, větráky, klimatizace)

Přehřívání trápí i nové budovy

Přehřívání budov a obecně zdraví a hygieně vnitřního prostředí je věnováno méně pozornosti než únikům tepla. „Prosklené budovy s vysokou vnitřní tepelnou zátěží, jako například kancelářské budovy, nejsou často náročné na vytápění, ale naopak na chlazení,“ upozorňuje Petr Vogel, sekretář představenstva České rady pro šetrné budovy.

Přehřívání budov se týká všech administrativních budov včetně těch nových. „V současnosti u většiny administrativních budov a obchodních center převažují provozní náklady chlazení nad vytápěním. Chlazení vzduchu je dvakrát až třikrát energeticky náročnější než vytápění,“ uzavírá Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace.


Zdroj: AVMI - Asociace výrobců minerálních izolací, tiskové zprávy
Logo Asociace výrobců minerálních izolací



Pro zákazníky
Rubriky článků