Aktuality

Netěsné výrobky - seriál vzduchotěsnost, 6. díl

2. 1. 2015

Při návrhu detailů je potřeba řešit i odstranění problémů s netěsnými stavebními díly, na které bylo upozorněno již v předchozích kapitolách. Jedná se například o:

 

• netěsné nadokenní roletové boxy;

• výlez do půdního prostoru;

• netěsný plášť komínu.

Obr.: Náhrada netěsného nadokenního roletového boxu předokenním roletovým boxem
Popis obrázku:
1 - nadokenní roletový box
2 - předokenní roletový box
3 - upravený okenní rám

Dotěsňování netěsností v plášti roletových boxů by bylo komplikované a výsledek nejistý. Vhodným řešením je náhrada nadokenních boxů předokenními. Této změně musí být pochopitelně přizpůsobeno řešení celého detailu okenního nad praží. Příčinou netěsnosti výlezu do půdního prostoru je především absence účinného těsnění mezi rámem výlezu a jeho výklopným křídlem. Tento nedostatek se dá odstranit dodatečným nalepením vhodného typu těsnění. Tento výrobek však není konstruován jako vzduchotěsný, takže i po dotěsnění zmíněné spáry může vykazovat řadu dalších netěsností. V zahraničí se sice začínají prodávat výlezy s certifikovanou vzduchotěsností, nejjistějším řešením tohoto problému však zůstává umístění výlezu zcela mimo větranou zónu budovy (podobně jako se u nízkoenergetických domů doporučuje umístění vstupu do sklepa mimo vytápěnou zónu).

Podobné zásady platí i pro řešení netěsností v plášti komínového tělesa. Použití zděných vícevrstvých komínů s větracími kanálky uvnitř větrané zóny je z hlediska vzduchotěsnosti problematické. Pokud je to možné, je vhodné umístit komín mimo větranou zónu budovy. Spojovací článek mezi spotřebičem a sopouchem komínu procházející obvodovou konstrukcí by měl být pokud možno vzduchotěsný. Renomovaní výrobci komínových systému dnes nabízejí vzduchotěsná řešení - často jako reakci na poptávku po vzduchotěsných výrobcích, vhodných pro pasivní domy.

Koordinace projekčních prací se specialisty

V předchozích kapitolách byla opakovaně zdůrazňována nutnost koordinace návrhu SVO s ostatními projekčními úkoly. Zkušenosti ukazují, že pro dosažení velmi dobré úrovně vzduchotěsnosti (požadované např. u pasivních domů) je spolupráce všech zúčastněných nezbytná. Všichni pracovníci, kteří spolupracují na projektu budovy, musí být poučeni o nutnosti zajištění vzduchotěsnosti, o negativních důsledcích netěsností v obálce budovy a o zásadách návrhu vzduchotěsných konstrukcí (zejména o nutnosti minimalizace prostupů skrz HVV). Tyto zásady musí být respektovány. Všichni musí být poučeni o zvolené koncepci SVO (kterou je možno v případě potřeby a po vzájemné dohodě upravit), zejména musí vědět:

• které konstrukce tvoří obálku větrané zóny a mají být navrženy jako vzduchotěsné;

• které vrstvy, stavební prvky, apod. jsou ve skladbě těchto konstrukcí navrženy z důvoduzajištění vzduchotěsnosti.

Návrh SVO je potřeba koordinovat zejména s činností těchto specialistů:

• projektantem nosné konstrukce - statikem;

• projektantem sanitárních instalací;

• projektantem otopné soustavy;

• projektantem vzduchotechnických zařízení (VZT);

• projektantem elektrických instalací.

Tito specialisté by spolu s projektantem stavební části a architektem měli hledat taková řešení, která by neomezovala funkci žádné z navrhovaných součástí budovy. V rámci této spolupráce by se měli snažit nalézt řešení, která by umožnila:

• vedení všech instalací bez zbytečných prostupů skrz HVV;

• minimalizovat počet všech ostatních prostupů skrz HVV, např. prostupy prvků nosné konstrukce;

• jednoduché řešení SVO bez komplikovaných detailů;

• snadnou realizovatelnost SVO.

Řízení této spolupráce by mělo být úkolem koordinátora návrhu SVO. Příklady spolupráce jsou uvedeny v dalším textu.

S projektantem VZT by měla být navázána spolupráce již při definici cílové úrovně vzduchotěsnosti a požadavků na SVO. ProjektantVZT by měl být informován o předpokládané úrovni vzduchotěsnosti, aby mohl tento důležitý parametr zohlednit při návrhu VZT soustavy. Nebo naopak, projektant VZT může navrhnout cílovou úroveň vzduchotěsnosti podle vlastní potřeby tak, aby jím navrhované zařízení mohlo bezchybně fungovat. Tyto požadavky musí být sděleny projektantovi stavební části, který odpovídajícím způsobem upraví návrh SVO.

Ve spolupráci se statikem je potřeba zajistit omezení prostupů konstrukčních prvků skrz HVV. Příčinou těchto prostupů je často odlišná poloha spojovaných konstrukčních prvků vůči HVV. Pokud mají být spojeny dva prvky, z nichž jeden leží před HVVa druhý za ní, jeden z těchto prvků musí projít skrz HVV. Změnou koncepce nosných konstrukcí může být dosaženo toho, že všechny nosné prvky budou ležet na stejné straně vůči HVV. Obrázek ilustruje tento princip na detailu styku obvodové stěny dřevostavby a trámového stropu. Při změně konstrukčního systému ze stěnového na skeletový je možno výrazně zjednodušit průběh HVV (podobně závažná rozhodnutí je pochopitelně potřeba konzultovat s ostatními členy projekčního týmu a stavebníkem).
Obr.: Dvě varianty styku obvodové stěny a vnitřního trámového stropu u dřevostavby (řez pro názornost veden stropním trámem). Vlevo stěnový systém, stropní trámy uložené na nosné stěně, složité řešení HVV. V pravo skeletový systém s předsazenou obvodovou stěnou. Stropní trámy uložené na průvlaku, HVV je součástí předsazené stěny.

V případě, že prostupy některých konstrukčních prvků nelze zcela odstranit, je vhodné pokusit se alespoň o zmírnění jejich negativního dopadu na vzduchotěsnost. Příkladem může být úprava kleštin krovu šikmé střechy. Pokud je klešti na dvojitá (přiložená ke krokvi z obou stran) vzniká při prostupu skrz HVV mezi jejími díly úzký obtížně přístupný a obtížně utěsnitelný otvor. Po dohodě se statikem je možné dvojitou kleštinu nahradit jednoduchou (jednostrannou) - prostup skrz HW má jednodušší tvar a je mnohem snáze utěsnitelný. Případně může statik na- vrhnout takové statické schéma krovu, kde nebudou kleštiny zapotřebí vůbec. V případě, že nevýhodnou koncepci krovu nelze měnit, měl by naopak projektant stavební části přizpůsobit koncepci SVO (např. změnou polohy HVV).

Obr.: Příklad postupné optimalizace prostupu kleštiny skrz HW šikmé střechy:
Popis obrázku:
A - výchozí případ - oboustranná kleština způsobuje obtížně utěsnitelný prostup;
B - náhrada oboustranné kleštiny jednostrannou - statické schéma krovu je zachováno, prostup jednostranné kleštiny lze snáze utěsnit;
C - změna statického schématu umožňuje zcela odstranit problematický prostup kleštiny při zachování původního umístění HW;
D - změna polohy HW při zachování původního statického schématu krovu

Dalším příkladem spolupráce se statikem může být využití ztužujících desek dřevěné konstrukce jako HVV a parozábrany. Při tomto řešení se bednění z desek na bázi dřeva přesune z vnějšího líce (obvyklé umístění) na vnitřní líc konstrukce a spoje desek se vzduchotěsně a parotěsně přelepí nabo zatmelí.

Typickým výstupem spolupráce mezi projektantem stavební části a projektanty sanitárních a elektrických instalací je minimalizace prostupů těchto instalací skrz HVV umístěním rozvodů do instalační dutiny mezi vnitřním obkladem stěny a HVV, která byla opakovaně zmíněna v předchozím textu.

Autor: Jiří Novák
Zdroj: Vzduchotěsnost obvodových plášťů budov, edice nízkoenergetické domy, publikace vydavatelství Grada