Vzduchotěsnost - seriál, 1.díl

Návrh a realizace systému vzduchotěsnicích opatření

• úroveň vzduchotěsnosti běžně dosahovaná v současné české výstavbě je nedostatečná (zejména u nízkoenergetických budov, kde dosažení vynikající vzduchotěsnosti je nezbytné pro správné tepelné chování budovy)

• pro dosažení velmi dobré úrovně vzduchotěsnosti je zapotřebí nejen pečlivé provedení obvodových konstrukcí, ale i pečlivá projekční příprava

• projektanti a stavební firmy se základními znalostmi o problematice vzduchotěsnosti zpravidla produkují těsnější budovy, než v tomto směru zcela nepoučení stavební odborníci.
  
  
  

Příčinou nedostatečně kvalitní projektové přípravy a nedostatečně pečlivého provedení vzduchotěsnicích opatření je mimo jiné nedostatek informací o možnostech zlepšení vzduchotěsnosti. Smyslem této kapitoly je poskytnout utříděné informace o tom, jak postupovat během návrhu a výstavby, aby u dokončené budovy bylo dosaženo cílové (zpravidla velmi nízké) úrovně vzduchotěsnosti. V kapitole je využito jednak vlastních zkušeností z měření vzduchotěsnosti budov v ČR, jednak závěrů jiných, zahraničních autorů.Z předchozích analýz rovněž vyplývá, že pro vyloučení rizika vzniku netěsností má zásadní význam řada koncepčních rozhodnutí o architektonickém, konstrukčním, statickém řešení budovy a řešení TZB. Těžištěm kapitoly je proto soubor obecných konstrukčních zásad a doporučení, která se týkají koncepčního rozhodování při návrhu budovy. Záměrně jsou vynechána konkrétní konstrukční řešení - přehled základních principů řešení vybraných kritických detailů.

Hlavní zásady

Pro dosažení nízké úrovně vzduchotěsnosti budovy (odpovídající doporučením ČSN 73 0540-2, doporučením pro nízkoenergetické, pasivní domy, apod.) je zapotřebí přizpůsobit tomuto cíli jak projekční přípravu, tak výstavbu budovy. U budov s velmi přísnými požadavky na vzduchotěsnost (mechanicky větrané a zejména pasivní domy), ale ani u budov přirozeně větraných (kde jsou požadavky na vzduchotěsnost méně přísné) není možné očekávat dosažení cílové úrovně vzduchotěsnosti, jestliže nebudou splněny tyto základní podmínky:

• pečlivý návrh;

• pečlivá realizace;

• kontrola provedení;

• informovanost všech účastníků návrhu a výstavby.

Zkušenosti ukazují, že pouhým pečlivým řemeslným provedením stavebních konstrukcí zpravidla nelze zajistit dosažení uspokojivé úrovně vzduchotěsnosti budovy jako celku. Některá koncepční rozhodnutí učiněná v průběhu projekční přípravy mohou mít (při zanedbání problematiky vzduchotěsnosti) za následek např. vznik zbytečně komplikovaných stavebních detailů, jejichž efektivní utěsnění je i při velmi pečlivé práci na staveništi vyloučené. Koncepci SVO je proto zapotřebí koordinovat s návrhem ostatních systémů v budově tak, aby byla zajištěna plná funkčnost každého z nich. Výstupem z takto koordinovaného návrhu by měla být podrobně zpracovaná projektová dokumentace. Nelze očekávat kvalitní provedení dobře navržených VO, pokud realizátorům stavby nebudou poskytnuty přesné instrukce, jak tato speciální opatření provést.
Obr.: Klasifikace staveb dle měrné potřeby tepla, ilustrační foto

Pečlivá realizace

Přestože ve většině současných obvodových konstrukcí je systematicky navrhována HVV nebo vrstva schopná plnit funkci HVV, její provedení na stavbě bývá velmi často nekvalitní. Důsledkem je obecně nevyhovující úroveň vzduchotěsnosti dosahovaná v české výstavbě. Pokud má navržený SVO skutečně plnit svoji funkci, je potřeba k jeho realizaci přistupovat s větší důsledností, než bylo dosud běžné. Kvalitní provedení SVO není jen problémem kvality řemeslné práce (např. lepení spojů fóliové parozábrany, utěsnění prostupů, apod.), ale musí mu být přizpůsobeno i řízení procesu výstavby.

Kontrola provedení

SVO je zpravidla realizován na plochách velkého rozsahu (zpravidla všechny obvodové konstrukce) a zahrnuje mnoho komplikovaných detailů. I relativně malý lokální defekt nebo opomenutí, které snadno unikne pozornosti, může poměrně výrazně zhoršit vzduchotěsnost systému jako celku. Pečlivá průběžná kontrola SVO a zejména kontrola před jeho dokončením a zakrytím dal- šími vrstvami nebo konstrukcemi je nezbytná. Použité kontrolní metody by měly umožnit lokalizaci případných netěsností, aby bylo možné je včas opravit.

Informovanost všech účastníků návrhu a výstavby

Snaha o dosažení velmi dobré vzduchotěsnosti nemá šanci na úspěch, pokud všichni zúčastnění nebudou přesvědčení o její smysluplnosti. Členové projekčního týmu, účastníci výstavby i stavebník by měli být poučeni o významu vzduchotěsnosti a negativních důsledcích netěsností v obálce budovy. Je vhodné, aby zohlednění problematiky vzduchotěsnosti bylo zakotveno smluvně.

Návrh systému vzduchotěsnicích opatření podrobný postup

Návrh SVO je integrální součástí projekční přípravy. Prolíná se všemi fázemi projekční přípravy od architektonické studie po zpracování podrobné dokumentace pro provedení stavby a nelze jej oddělit nebo řešit nezávisle na ostatních dílčích úlohách. Pokud má být návrh SVO efektivní a úspěšný, je potřeba, v návaznosti na ostatní prejekční práce, věnovat zvláštní pozornost těmto problémům:

• řízení procesu návrhu;

• stanovení požadavků na SVO;

• koncepce zajištění vzduchotěsnosti v ploše konstrukcí;

• identifikace problematických míst;

• koordinace návrhu se specialisty;

• podrobné řešení detailů;

• kontrola před definitivním zakreslením řešení;

• podrobná dokumentace řešení.

Řízení procesu návrhu

Pracovník, který řídí projekční práce (architekt, zodpovědný projektant, apod.), musí mít dostatečné znalosti o problematice vzduchotěsnosti (pokud je nemá, měl by koordinací návrhu SVO a ostatních projekčních prací pověřit kompetentního zástupce). Tento koordinátor musí zajistit, že problematika vzduchotěsnosti bude odpovídajícím způsobem zohledněna v každé fázi projekční přípravy a bude kontrolovat její průběh a kvalitu výsledku. Jeho úlohou je mimo jiné poučení všech ostatních členů projekčního týmu (včetně specialistů - statika, projektanta TZB, apod.) o významu vzduchotěsnosti, způsobu, jakým jí má být dosaženo a o omezeních, která ze zvoleného přístupu vyplývají.

Pro zvýraznění vazeb mezi návrhem SVO a dalšími projekčními úkoly byla vypracována jednoduchá grafická pomůcka - organizační diagram návrhu SVO. Organizační diagram vychází z podobného principu jako checklist.

Organizační diagram formou matice zviditelňuje vztahy mezi etapami návrhu budovy a dílčími kroky návrhu SVO. Etapy návrhu budovy tvoří sloupce matice, kroky návrhu SVO tvoří řádky. Řazení položek v řádcích i sloupcích přibližně respektuje časový sled projekčních prací. Jednotlivé kroky návrhu SVO je potřeba provést (zohlednit, zkontrolovat, apod.) v různých etapách návrhu budovy. Vhodné okamžiky jsou v diagramu vyznačeny barevnou výplní průsečíků řádků a sloupců. Jsou rozlišeny vhodné a nejvhodnější okamžiky. Vhodnými okamžiky se rozumí ty okamžiky, kdy může projekční tým svými rozhodnutími nějak ovlivnit daný krok návrhu SVO. Nejvhodnějším okamžikem se rozumí okamžik, kdy je realizace daného kroku návrhu SVO nejefektivnější.Diagram především názorně ukazuje, v kterých okamžicích během návrhu budovy je možné ovlivnit vzduchotěsnost navrhované budovy. Diagram by tedy měl koordinátorovi návrhu SVO umožnit návrh dopředu naplánovat a sledovat jeho průběh. Během závěrečné kontroly před zakreslením může organizační diagram sloužit jako pomůcka (checklist) pro kontrolu úplnosti návrhu SVO. Použití diagramu by mohlo přispět k efektivitě návrhu SVO a snížit riziko zásadních chyb a opomenutí.

Autor: Jiří Novák
Zdroj: Vzduchotěsnost obvodových plášťů budov, edice nízkoenergetické domy, publikace vydavatelství Grada