hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Aktuality

Ekonomika zateplování

13. 10. 2014

Na začátku jsem napsal, že pro většinu lidí je nejdůležitější to, co za dodávku energie musí zaplatit. Zateplování se nejčastěji dělá proto, abychom snížili platby za spotřebované teplo. Očekáváme tedy, že investice vložená do zateplení se nám po určité době vrátí a v průběhu času na tom ještě něco vyděláme. Pokud by tomu tak nebylo, pak by bylo výhodnější investovat peníze jinak (třeba do stavebního spoření nebo do akclí) a z výnosů investice si pak platit náklady na teplo. Za jak dlouho se nám investice vrátí, záleží především na tom, kolik do zateplení musíme vložit peněz (počáteční investice) a na tom, kolik peněz pak každoročně ušetříme v platbách za energii (výnosy z investice).

Ilustrační foto, zateplení panelového domuKolik musíme investovat se dá nejsnáze zjistit, když si necháme na plánované zateplení udělat nabídku od firmy (lépe alespoň od dvou firem). Například kontaktní zateplení fasády stojí kolem 1 000 až 1 500 Kč/m2, takže zateplení fasády běžného rodinného domu se pohybuje někde mezi 200 až 300 tisíci korun. Kolik za rok zateplením můžeme ušetřit (POZOR, to není jisté, je to jen pravděpodobné), zjistíme, když rozdíl v roční potřebě tepla před zateplením a po zateplení přepočteme na peníze. Pokudje například rozdíl (úspora tepla) 10000 kWh a topíme elektřinou v přímotopné sazbě, kde za 1 kWh zaplatíme 2,50 Kč, pak za rok ušetříme 25000Kč. Způsobů jak vyhodnotit návratnost investice je více, záleží na tom, co všechno do výpočtu chceme zahrnout (např. růst cen energie, úroky z hypotéky, míru inflace apod.).


Ilustrační fotoProstá návratnost

Nejjednodušší používaný způsob hodnocení je takzvaná prostá návratnost. Je to vlastně investice vydělená roční úsporou. Pokud například investujeme 100 tisíc a díky tomu pak ušetříme každý rok 1 O tisíc, tak bude prostá návratnost 10 let. V tom- to případě nepočítáme s cenou peněz (kolik by nám mohly vynést, kdybychom je investovali jinak), mírou inflace a ani s růstem ceny energie. Prostá doba návratnosti je užitečná, když srovnáváme několik různých možností, kde se mění jen některé technické parametry (například tloušťka nebo druh použité izolace) a potřebujeme zvolit, co je lepší. Pokud se ale rozhodujeme, zda je lepší zateplit dům nebo investovat do penzijního při pojištění, pak s prostou návratností nevystačíme.

NPV

Lepší kritérium než prostá doba návratnosti je v tomto případě takzvaná diskontovaná doba návratnosti, vnitřní výnosové procento či čistá současná hodnota investice (značí se NPV). Čistá současná hodnota je v dnešní době jedním z nejvhodnějších kritérií pro rozhodování. Je v ní totiž zahrnuta celá doba životnosti projektu i srovnání s možností investování do jiného projektu se srovnatelnou mírou rizika. Pokud hodnota NVP vyjde kladná, pak se investice vyplatí. Pro výpočet NPV jsou na webu výpočtové pomůcky.

Význam těchto složitějších kritérií ale není dobré přeceňovat. U investic s dlouhou dobou návratnosti a v době tak nejisté, jako je dnes, je totiž velká míra rizika. Nedokážeme spolehlivě odhadnout například, jaká bude míra inflace nebo jak se budou vyvíjet ceny energie, což jsou klíčové hodnoty pro výpočet. Problém je v tom, že i poměrně malé změny v těchto parametrech dokáží v tom dlouhém časovém úseku proměnit návratnou investici v nenávratnou.

Příklad - zateplení fasády

Ukážeme si, jak se takovéto výpočty (odhady) návratnosti dají udělat a co se k tomu dá využít. Použijeme nejběžnější jednoduchý příklad zateplení fasády ve starším rodinném domě, na něž majitel použije naspořené peníze.

Mějme dům s plochou stěn 200 m2, z plných cihel tI. 45 cm. S pomocí výše zmíněného výpočetního nástroje "Prostup tepla vícevrstvou konstrukcí" si snadno spočítáme, že výpočtová tepelná ztráta před zateplením fasády je při- bližně 7 kW. Přepočteno na roční potřebu tepla je to přibližně 15 MWh/rok. Při topení plynem s běžným kotlem to představuje 38 000 Kč. Pokud fasádu zateplíme 16 cm šedého pěnového polystyrénu, bude nás to stát přibližně 200 x 1 500 = 300000 Kč. Tepelná ztráta klesne na 1,2 kW, potřeba tepla na 2,7 MWh a za plyn zaplatíme 8700 Kč/rok. Roční úspora je tedy přibližně 29000 Kč a prostá doba návratnosti vychází něco málo přes 10 let.

Ilustrační foto, zateplení domuPokud použijeme komplexnější hodnocení s pomocí Finančního kalkulátoru pro hodnocení ekonomické efektivnosti investic [62], vyjde nám prostá doba návratnosti také 10 let. Pokud uvažujeme s dobou životnosti toho zateplení 30 let, roční růst nákladů na plyn 3 % (Roční změna výnosu z pořizovaného zařízení) a srovnáme to s tím, že bychom peníze uložili na termínovaný vklad s úrokovou sazbou 2 %,pakje diskontovaná doba návratnosti 11 let, NPV 69000 Kč a vnitřní výnosové procento 12 %. Docela slušná investice pro majitele domku, který neví, co s penězi. Málokdo by si ale uložil 300 tisíc na termínovaný vklad. Pokud byste je vložili do nějakého akciového fondu nabízejícího zhodnocení 10 %, tak už bude diskontovaná doba návratnosti 20 let.

Pokud si na investici musíte půjčit, pak se doba návratnosti pochopitelně prodlouží na 15 respektive 17 let (diskontovaná). V tomto případě je to ale pořád akceptovatelné, protože životnost toho zateplení bude (pokud bylo správně provedeno) delší. Zajímavá situace ovšem nastane, pokud jste stěny již před lety zateplili 5 cm pěnového polystyrémi (to byla ještě před 15 lety obvyklá praxe), a teď chcete zateplení vylepšit a přidáte dalších 12 cm šedého polystyrénu. Náklady budou přibližně stejné, úspora ale znatelně menší.

Doporučuji udělat si potřebné výpočty jako cvičení samostatně. Prozradím jen, že prostá doba návratnosti je srovnatelná s životností (výše zmíněných 30 let) a diskontovaná doba návratnosti je delší než životnosti izolace (na výrobu izolace se totiž také spotřebuje nějaká energie). Některé zajímavé grafy k tomuto tématu jsou v prezentaci. Zpravidla při zateplování domu není tak významné, jaká je ekonomicky optimální tloušťka jednotlivých izolací (fasáda, stropy apod.). Při dnešních cenách energie a práce zhruba platí, že "čím více, tím lépe", optimální tloušťka totiž často bývá větší, než je prakticky možné použít.

Důležitější je hledat optimum pro celý soubor opatření, kterým snižujeme spotřebu tepla v domě (včetně vytápěcího systému a ohřevu vody). Dům totiž funguje jako celek a například zateplením stěn výrazně zvýšíme povrchovou teplotu stěn a tepelně akumulační schopnost zdiva, což může například vést k lepšímu využití tepelných zisků. Výrazné snížení potřebného topného výkonu může přinést úsporu na ceně kotle a nižší potřebná teplota topné vody nám zase umožní použít kondenzační kotel či dosáhnout vyšší topný faktor tepelného čerpadla apod. Pokud tedy chceme provést rozsáhlejší energeticky i ekonomicky optimální rekonstrukci domu a dosáhnout maximálního efektu při minimálních nákladech, pak je vhodné nechat si před rekonstrukcí udělat takzvanou"Energeticko-ekonomickou optimalizaci projektu rekonstrukce domu.

Autor: Karel Murtinger
Zdroj: Publikace Úsporný rodinný dům, vydavatelství Grada Publishing, a.s.

Vydavatelství Grada Publishing, a.s.; Úsporný rodinný dům



Pro zákazníky
Rubriky článků