hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Zateplování - obecné informace

Jak se hodnotí potřeba tepla na vytápění u staveb?

24. 2. 2014

Způsoby hodnocení jsou v různých zemích i v různém čase různé. V zásadě se dnes přechází v Evropě, tedy i u nás, na hodnocení, které bude pro laika srozumitelné. Dříve se udávalo hodnocení v celkové tepelné charakteristice budovy, v současné době se uvádí jako měrná potřeba tepla na vytápění a označuje se eV [kWh/m3,a]. Maximální hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění eVN dle vyhlášky 291/2001 Sb. jsou uvedeny v tabulce níže.

Požadované hodnoty měrné potřeby tepla při vytápění budov

(A - plocha ochlazovaných konstrukcí,V - objem vytápěné zóny budovy)

Požadované hodnoty měrné potřeby tepla při vytápění budov

Tato jednotka tedy udává, kolik je ročně potřeba tepla na vytápění 1m3 obestavěného prostoru. Je zde však jedna záludnost, kterou si málokdo i z řad odborníků uvědomuje. Tato měrná potřeba tepla se totiž počítá na smluvní parametry, kterými jsou: vnější průměrná teplota za topné období +3,8°C, počet dnů vytápění 242 a počet hodin vytápění 24 denně. Není také přípustné používat jakékoliv koeficienty na způsob vytápění, které by tuto hodnotu zmenšovaly. Tímto výpočtem se sice dostane hodnota obvykle o 30 až 50% vyšší, než je skutečná potřeba tepla na vytápění, ale toho si byli autoři vyhlášky vědomi, a tak v ní nastavili velmi měkká kritéria. A tak například v sousedním Rakousku je požadavek na nejvyšší hodnotu potřeby energie na vytápění na 1 m2 (POZOR - v Rakousku to není na metr kubický objemu domu, ale na metr čtvereční vnějšího půdorysu jednotlivých podlah) maximálně 85 (kWh/m2,a), u nás je srovnatelná hodnota 145,9 (kWh/m2,a).

Je tedy patrné, že pokud bychom uvažovali vytápění pouze 16 hodin denně místo 24, stejně bude náš požadavek mírnější než v Rakousku, kde byl zaveden o několik let dříve než u nás. Požadavek na maximální přípustnou měrnou potřebu energie na vytápění eVN je také závislý na tvarové charakteristice budovy, tedy na poměru plochy všech konstrukcí, jimiž uniká teplo ku obestavěnému objemu. Protože toto hodnocení je pro laiky poněkud komplikované, zavádí se tzv. SEN - stupeň energetické náročnosti ( nebo pro někoho to může být sen o úspornosti domů ). Ten vyjadřuje v procentech, jak daný dům splňuje požadavky vyhlášky a normy na měrnou potřebu tepla na vytápění. Znamená to tedy, že pokud je SEN nižší než 100, dům splňuje požadavky, v opačném případě ne.

Tento SEN je výhodný i proto, že pokud dojde ke změně požadavků, ať již ke snížení přípustných hodnot, nebo ke sledování jiného ukazatele, stále bude nutné, aby SEN byl nižší, a nebo roven 100. Zde ještě možná zmínku o tom, co nás asi čeká do budoucna. V současné době hodnotíme u domů, kolik energie spotřebovávají na vytápění. To však není jediná energie, jež do domu teče, a tak se možná v budoucnu dočkáme rozšíření o některou z následujících oblastí (a možná že i o všechny):

- potřeba energie na chlazení - Je nutné si uvědomit, že tím jak spotřebováváme čím dál tím více elektřiny na provoz domácností, vzniká i mnoho odpadního tepla, které budeme muset v létě nějak z budov odstranit. Tento problém je již poměrně běžný u kancelářských objektů, ale postupně jej pocítíme i u domácností. K tomu přispívá i změna klimatu.

- potřeba tepla na ohřev vody

- potřeba tepla na provoz domu - To nás bude tlačit k používání méně energeticky náročných spotřebičů a osvětlení.

- potřeba energie na realizaci stavby - To je tzv. šedá energie, tedy energie  do domu zabudovaná. Je nutné si uvědomit, že každý stavební výrobek je nějak energeticky náročný na výrobu, dopravu na místo, zabudování do stavby a následné skládkování nebo recyklaci.

- potřeba energie na stavbu a provoz stavby - Obvykle se tato energie uvažuje jako veškerá energie potřebná na stavbu (výroba materiálů a dílů, doprava, zabudování), provoz stavby (údržba, vytápění, chlazení) a likvidaci stavby (skládkování, recyklace). Při výpočtu této energie se ukáže, jaké tloušťky tepelných izolací jsou úměrné svým přínosům i jaká technická opatření mají svoje opodstatnění.



Lze také očekávat, že hodnocení staveb nebude probíhat pouze v rovině spotřeby energií, ale půjde se dál a budou se stavby hodnotit podle produkce emisí. Zde bude velmi zatížena elektřina, která má proti ostatním zdrojům tepla přibližně 4x větší emise. To je dáno tím, že účinnost výroby elektřiny je malá, navíc jsou další ztráty při přenosu energie k zákazníkovi. Z tohoto pohledu se tedy i tepelné čerpadlo jeví jako poměrně velký zdroj emisí, i když proti elektřině jsou přibližně třetinové. Naopak nejnižší emise mají obnovitelné zdroje, jako je slunce, či biomasa.  I u nich však jisté emise jsou, neboť je zde potřeba elektřina pro pohon čerpadel a dále je potřeba tato zařízení vyrobit.

Emise produkované přímo spalováním biomasy se nezapočítávají, protože jsou obsaženy v koloběhu uhlíku v přírodě a nejsou uloženy hluboko v zemi ve formě neobnovitelných zdrojů energie.

Osobně se domnívám, že by bylo vhodné zavést certifikaci budov Energetickými štítky, kde by se zvlášť hodnotily různé parametry. Celkem by tedy každý dům byl z hlediska potřeby energií charakterizován několika energetickými štítky. V nich by také bylo možné zohlednit, a nebo přímo zobrazit náročnost domu nikoliv z energetického hlediska, ale z hlediska životního prostředí - tedy produkce emisí. Jednalo by se o tyto štítky:

- potřeba energie na pokrytí tepelných ztrát prostupem - zde se uvedla hodnota roční produkce přepočtených emisí na vytápění domu na požadovanou teplotu a požadovanou dobu. U bytů by se pravděpodobně jednalo o vytápění 16 hodin denně, u škol 8 až 10, naopak u nemocnic 24 hodin denně. (Do potřeby energie by se mělo započítávat i oběhové čerpadlo.)

- potřeba energie na větrání

- potřeba energie na chlazení

- potřeba energie na provoz domu

- potřeba energie na údržbu domu (zde by se započítala energie potřebná na údržbu a uvažovanou obnovu domu, na výměnu potrubí, opravy povrchů...

- potřeba energie na stavbu a likvidaci domu (Tedy potřeba energie na výrobu stavebních materiálů a prvků, jejich dopravu na místo a osazování a na předpokládanou likvidaci odpadů recyklací, nebo skládkováním, popřípadě zneškodněním.

Považuji za vhodné oddělit potřebu energie na větrání a na pokrytí tepelných ztrát prostupem, neboť větrání ve značné míře závisí na hygienických požadavcích a na vnitřních zdrojích emisí.



Zdroj článku: Tepelné izolace v otázkách a odpovědích

Článek je vytvořen ve spolupráci se Sdružením Energy Consulting, o.s. - jedná se o neziskové sdružení, které si klade za cíl pomáhat s úsporami energií, využíváním obnovitelných zdrojů energií. Snahou sdružení je v rámci svých sil přispět k propagaci úspor energií a skleníkových plynů. Text článku byl čerpán z publikace Tepelné izolace domů v otázkách - autor Ing. Roman Šubrt.

autor: Roman Šubrt, Izolace-Info, KČ



Pro zákazníky
Rubriky článků