Reakce na test tepelných izolací

16. 5. 2022

Dobrý den,

děkuji za zaslání, vaše testy v zásadě nějsou špatné, jen jste nezohlednili několik věcí :

1) Velká část reálných úniků tepla je infiltrací (netěsností), proto se v domech aplikuje parozábrana, okna mají gumu na rámech, u fasády je před izolací těsná zeď, atd. aby vám vítr laicky řečeno nefoukal až dovnitř. PUR pěna takovou těsnost většinou nemá (je to jako kdyby jste si v zimě málo dopnul bundu když budete lyžovat), ale kdyby jste ty termosky obalil z venku či ze vnitř vzduchotěsnou fólií s utěsněnými spoji už by byl experiment výrazně přesnější. S ohledem na množství vody a podobné izolační schopnosti izolantů by pak ale i tak byly rozdíly malé, nicméně by to bylo výrazně přesnější.

2) Druhý experiment v zásadě má stejnou chybu v té netěsnosti která má, ale extrémní dopady na výsledky (opět slepení PUR pěnou nestačí). Teplý vzduch se vám tlačí jakoukoliv mikro dírkou ven. Zkuste to zabalit do nějakého pytlíku (kde páskou utěsníte spoje) a pak zkuste třeba pumpičkou natlakovat (jako když nafouknete balonek) aby jste zjistil jak to těsní, váš aktuální model by jste asi nenatlakoval vůbec. Jakmile změny provedete už bude výsledek výrazně přesnější. Také je třeba zohlednit tu akumulaci, ale pokud děláte test více než 24 hodin, mělo by se to po té době stabilizovat (odchylka bud ejen prvních několik hodit dle typu a tl. materiálu).

3) Také doporučuji použít větší tl. izolací, cca 100 mm a více (nebo v případě fólie ji mít ve více vrstvách), pak bude vliv i dalších nejistot a chyb měření výrazně menší.

Díky tomuto vysvětlení pak je asi pravděpodobné že býlý EPS vyšel lépe (box s tímto materiálem byl lépe utěsněn, téměř asi dokonale). Nevím do jaké míry měla vliv i tato chyba na těsnost varianty s hliníkovou fólií, zde pokud by byla správně slepena by problém měl být minimální.

Ing. Pavel Sedláček, Ph.D za společnosti Saint Gobain (Isover)

Dobrý den,

předem mého mailu Vám poděkovat za záslužnou činnost jakou svými měřeními děláte a snažíte se tak lidem přinášet relevantní informace a i obyčejní lidé tak mohou získat informace, jaké třeba i nechápou.

Rád bych Vás upozornil na některé chyby v testu , nebo alespoň nejvýraznější , pokud test zdokonalíte, dojdete ke zcela jiným výsledkům u všech izolantů a Váš test bude mnohem objektivnější.

Během konstrukce kvádrů došlo k chybám a to:

- nebyla zohledněna akumulace materiálů, jaká výrazně ovlivňuje měření a znevýhodňuje polystyren a izofoil, toto vzniklo nevhodnými rozměry kvádru.

- nebyla zohledněna reflexe materiálů, konstrukce měla být z venkovní strany a ne zevnitř, konstruce totiž znemožnila komplexní reflexi svým stínem a odhadem si dovoluji nastínit rozdíl v měření v desítkách procent v neprospěch Superfoilu a to na každé straně kvádru.

- měřený kvádr jaký jste měřily měl při lepení z izolačních desek na rozích 1,4 násobek tloušťky , zatímco folie byla ohybem zploštělá

- flaška od okurek byl sice výborný nápad , ale zdroj by měl být konstantní a teplotu je potřeba měřit v prostoru a ne na zdroji, dochází ke zcela jinému termodynamickému jevu a navíc teplota zdroje byla v tomto případě setrvačná a nikoliv dynamická jako u topení v domu

- pro účely měření by byla místo kvádru vhodná koule, nebo válec o výčce šířky, ale vzhledem k obtížnosti konstrukce alespoň krychle, nedocházelo by v měření k některým doplňkovým jevům, jaké u Vás vnikly a jaké v běžných laboratořích nevznikají.

- rozměr testovaného kvádru byl příliš malý a nebyl proveden přepočet měřítka rozměru k termodynamickému chování všech materiálů, tudíž Vaše konstrukce neodpovídá reálnému použití všech materiálů na domu v tomto měřítku jsou údaje u všech vzorků zkreslené.

- čidel musí být ve vzorcích více , aby se registroval reálný tepelný tok , optimálně 4

bylo by toho více , ale bohužel psal bych dlouho, pokud byste měl zájem , můžeme se i potkat, nebo si zavolat neboť takovýto test je opravdu potřeba , na trhu prakticky není a věřím ,že k datům by se rádi někteří stavebníci dostali i za symbolickou úplatu, musí však být relevantní a přiblížené více k realitě.

Ještě jednou děkuji, za to že jste a snažíte se o to co moc lidé rádi nedělají a ať už to dopadne jakkoliv.

S přáním pěkného dne

Radim Sýkora majitel společnosti Thirdsolution s.r.o. (oficiální distributor fólií Superfoil)

Vážený pane,

provedené testy jsou nesměrodatné. Mimo jiné například existuje závislost tepelné vodivosti na teplotě. Ve stavařině se sice používá konstantní tepelná vodivost, ale ta vychází z teplot okolo + 10 °C. Například minerální vata má pro teploty kolem 65 °C tepelnou vodivost o přibližně polovinu horší. Dále má váš box rohy a kouty, kde vznikají tepelné vazby – opět zde vznikají nespecifikované úniky tepla…

Naopak u reflexní tepelné izolace čím vyšší teplota, tím více izoluje. Proto se používá lesklý povrch na izolace potrubí.

Pokud byste chtěl mít skutečně hodnověrné měření pomocí boxů, tak byste musel mít velký box, kde by byla konstantní teplota. V něm pak svůj box, který by měl stejnou konstantní teplotu – pouze jedna strana by byla orientovaná do prostoru s nižší teplotou. Tato strana by byla přes celý větší box.

Dle mého názoru jediné rozumné řešení, jak podomácku toto zjistit, je udělat stěnu, kde na jedné straně bude teplota v interiéru, na druhé teplota v exteriéru (pokud možno konstantní). Do této stěny se vsadí různé vzorky tepelných izolací a bude se měřit jejich povrchová teplota.

Zdraví

Ing. Roman Šubrt (nezávislý energetický poradce Energy Consulting, o.s.)

Pokud má být srovnávací test tepelných izolaci skutečně relevantní, pak je nutné srovnávat nejen součinitel tepelné vodivosti konstrukce U (W/m.K), ale také zároveň i dobu fázového posunu konstrukce (doba v hod.). Tj. nejen kolik energie může utíkat skrz konstrukci (zejména v chladném odbobí roku), ale také zjistit za jak rychle se může konstrukce přehřívat v teplém odbobí roku, než se toto začne negativně projevovat v prostoru interiéru na jeho teplotní stabilitu. A to zejména v připadě, že tomuto nepomáhá instalované bednění v souvrství zateplení konstrukce.

Tj. de facto zjistit nejen kolik energie bude následně potřeba pro vytápění objektu, ale zároveň zda a kolik energie bude potřeba pro jeho klimatizaci/chlazení interiéru. Tj. ověřit splnění obou souvisejícch požadavků normy ČSN 730540-2 Tepelná ochrana budov, část 2: Požadavky, a tedy nejen pro zimní, ale i pro letní období.

Pozn.: vycházím ovšem z předpokladu, že u všech typů hodnocených izolací bude nosná konstrukce a typ skladby shodná (včetně počtu a rozsahu tepelných mostů), a v případě dvouplášťové konstrukce se správně nastavenou dimenzaci výšky a otvorů pro funkci ventilační mezery (viz. ČSN 731901, příloha B.)
Závěr: Připravená skladba testované konstrukce by však měla co nejvíce napodobovat reálnou skladbu konstrukce, a to jak tepelnými mosty v jednotlivých vrstvách skladby konstrukce, tak i případnými uzavřenými vzduchovými mezerami v souvrství skladby. Tj. např. buď zateplenou šikminu střechy podkroví, nebo zateplenou obvodovou stěnu dřevostavby. A to včetně vrstvy podhledu. Tj. použité boxy nepovažuji za relevantní srovnávání fungování izolantu ve skutečné realitě stavby a tedy pro skutečné srovnáváni je toto irelevantní test.

S pozdravem

Jan Rypl, Manažer aplikací JUTA a.s., www.juta.cz

Naše reakce k tomuto komentáři:

Děkujeme za komentář a za tip na další srovnávací test izolací na fázový posun. Tento typ testu máme v plánu provést.
Nyní se jednalo pouze o srovnávací test izolací mezi sebou, test nezohledňuje klasickou skladbu stěny, střechy, tepelné mosty, nebo např. poměr plochy rohů ku stěně atd.
Ano a dá se říci že test je pro klasickou skladbu domu irelevantní, ale cílem tohoto testu není srovnávat teplenou ztrátu konstrukce domu za použití různých izolantů, nýbrž porovnat jednotlivé izolace mezi sebou při použití stejných podmínek pro každou z nich.

Ing. Martin Smutný (provozovatel informačního portálu www.Izolace-info.cz a www.Krytiny-strechy.cz)