hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Zateplování - obecné informace

Zateplíte a ušetříte

11. 5. 2020

Určitě jste si někdy lámali hlavu nad tím, kolik ušetříte za vytápění v případě zateplení domu a kdy se vám náklady na zateplení vrátí. Někteří možná i nad tím, zda lze ušetřit také náklady v létě na chlazení. O tématu kompletního zateplení domu, úsporách i prvotní investici jsme si popovídali s manažerem technické podpory Isover, Františkem Fajtem. 
V našich podmínkách trvá topná sezona neboli otopné období, obvykle od září do května. Vždy ale záleží na aktuálním počasí, nicméně i tak se jedná o více než 8 měsíců, kdy jsou naše radiátory v pohotovosti. Dobře zateplený dům se tedy bude hodit po většinu roku.

Jak tedy zateplit dům a jak si spočítat návratnost investice?

Jako příklad si vezměme středně velký rodinný dům postavený v období do roku 1975 se zastavěnou plochou kolem 140 m2, jednopodlažní a s nezateplenou střechou. Obvodové konstrukce, které přicházejí do styku s venkovní teplotou, tvoří obálku budovy, klasicky jde o obvodovou zeď (cca 145 m2), okna, dveře, podlahu na zemině (cca 134 m2), podlahu půdy (cca 134 m2). Průměrný součinitel prostupu tepla, což je veličina, která nám určuje schopnost stavebního materiálu či celé konstrukce tepelně izolovat, by byl u těchto konstrukcí velmi vysoký, někde kolem hodnoty 1 kW/m2K, přičemž pasivní domy se běžně pohybují kolem hranice 0,2 kW/m2K  i méně. Pro představu je to ekvivalent obálky, kterou by tvořila 4 cm tlustá slupka ze skelné vlny.

Pojďme na to tedy konstrukci po konstrukci a spočítejme si, kolik by stálo zlepšení tepelně-izolačních vlastností na úroveň dle nynější normy nebo spíše již na úroveň tzv. pasivního domu. V této kalkulaci se budeme zabývat pouze ztrátou tepla vzniklou prostupem konstrukcemi. Ztrátu tepla vzniklou nedostatečně izolujícími skly oken, dveřmi a ztrátu tepla vzniklou větráním do výpočtu zahrnovat nebudeme. I bez těchto konstrukcí se jedná u tohoto starého domu o cca 88 % všech ztrát. Po zateplení se pak tento poměr sníží na cca 75 %, zvýší se však poměr ztráty tepla větráním.

Konstrukce: Podlaha půdy (strop pod nevytápěnou půdou) U (W/m2K) Tloušťka izolace (mm) Schéma konstrukce
Půda před zateplením, trámový strop, škvára, půdovky 1,40 0  
Zateplení splňující nejmírnější požadavek normy  0,30 120   
Zateplení v parametrech aktivního domu 0,15 260
Konstrukce: Podlaha půdy (strop pod nevytápěnou půdou) U (W/m2K) Tloušťka izolace (mm) Schéma konstrukce
Podlaha na zemině před zateplením, podkladní beton, zásyp, prkenná podlaha 1,4 0
Zateplení splňující normu 0,45 80
Zateplení v parametrech pasivního domu 0,22 140
Konstrukce: obvodová stěna U (W/m2K) Tloušťka izolace (mm) Schéma konstrukce
Fasáda před zateplením, cihelná stěna tl. 450 mm 1,40 0
Zateplení ETICS splňující nejmírnější požadavek normy 0,30 120
Zateplení ETICS v parametrech pasivního domu 0,18 220

Z celkové kalkulace tedy vyplývá, že v případě zateplení na úroveň normy lze ušetřit cca 71 % ztrát tepla, v případě zateplení na úroveň pasivního domu jde až o 81 %. Pokud topíme plynem a těmito konstrukcemi nám za rok uteče cca 115 GJ, za což zaplatíme zhruba 50 tisíc Kč, po zateplení klesnou náklady na topení na 14, respektive 9 tisíc Kč. Při přepočtu na 1 m2 zateplené konstrukce jde o úsporu za energii 85 Kč na m2, respektive 98 Kč na m2 ročně.

Když sečteme náklady na práci týkající se jen zateplení, avšak nepočítají se práce a materiál, který by byl potřeba tak jako tak – třeba lešení, omítka, nová podlahová roznášecí deska atd., vyjdou průměrné náklady na 1 m2 zateplovacích prací na 532 Kč (hodnoty U dle normy) respektive 803 Kč (hodnoty U pasivního domu) na 1 m2. Pokud podělíme průměrnou cenu na zateplení v případě splnění normy 532 Kč na m2 úsporou 85 Kč na m2, zjistíme, že návratnost investice je 6 let. V případě splnění pasivního standardu je návratnost kolem 8 let, což je sice o 2 roky více, ale to pak kompenzuje nižší stálá roční platba za energie. Ve výpočtu se pro zjednodušení nepočítá se zdražováním ceny energií a rovněž s amortizací investice, tedy s úroky z půjčky na zateplení, navzájem se totiž mohou vykrátit.

Tabulka ekonomických ukazatelů

Kalkulace nákladů Průměrné U obálky (W/m2K) Celková roční energie uniklá konstrukcemi (GJ/rok) Cena za vytápění (Kč) Celková plocha konstrukcí (m2) Náklady na energii uniklou 1m2 konstrukce (Kč)
Starý dům před zateplením 1,000 115,2 49 844 413,75 120,00
Dům splňující nejmírnější požadavek normy 0,279 27,0 14 337 413,75 35,00
Dům dle parametrů pasivního domu 0,152 14,4 9 265 413,75 22,00
Kalkulace nákladů Ušetřeno % Ušetřeno abs. (Kč/m2) Náklady na zabudování tepelných izolantů (Kč) Průměrná cena nákladů na 1m2 v Kč Návratnost (roky)
Starý důmpřed zateplením - - - - -
Dům splňující nejmírnější požadavek normy 70,83% 85,00 220 131 532 6,2
Dům dleparametrů pasivního domu 81,67% 98,00 332 546 803 8,2

TIP pro Vás: spočítejte si velikost Vaší obálky domu – tedy všechny plochy, které jdou zateplit, a vynásobte si plochu 120 Kč, což je cena energie, která vám těmito konstrukcemi uniká. Z této celkové ceny pak můžete po zateplení ušetřit až 81 % částky. V našem případě je to takto: 413,75*120*(81/100) = 40 216,5 Kč úspora každý rok (vizte v tabulce výše).

A jak nám pomůže zateplení v letních měsících? Venkovní vzduch v létě má sice teplotu například „jen“ kolem 25 °C, ale pokud jde o osluněné plochy, střecha může být rozpálená až na 70 °C, takže rozdíl teplot mezi interiérem a exteriérem pak může být i 45 °C. Jen pro představu, v zimě může být výpočtový rozdíl teplot 35 °C. A v tomto případě hraje větší vrstva tepelné izolace významnou roli. Ovšem nejvíce tepelných zisků bývá exponovanými prosklenými plochami oken a dveří, takže je nutné řešit obálku budovy komplexněji a počítat třeba s venkovními žaluziemi.

Stojí to tedy za to?

Stojí. V případě konstrukcí, které lze zateplit skelnou vlnou nebo expandovaným polystyrenem, je úspora až 81 % a návratnost investice se pohybuje mezi 6 až 8 lety, a pak už jen šetříte a šetříte.

Pro zákazníky
Rubriky článků