Zalední se Evropa?

Nikdo není schopen předvídat, jaké množství skleníkových plynů se bude emitovat v budoucnu. Kli­matické modely však mohou naznačit účinky různých trendů vývoje emisí. Za tímto účelem navrhují výzkumní pracovníci různé modely, které popisují vlivy změn koncentrací skleníkových plynů. Podle modelů se vyvinuly různé složité výpočetní programy. Aby se počítačový model ověřil, v prvním kroku se testuje, jaké následky by měly změny historie vývoje, který model zkoumá. To se většinou ve střednědobém období zdaří, takže lze dosáhnout vysoké kvality projekce budoucnosti.

 

Mezivládní panel klimatických změn - lntergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) publikuje pravidelné zprávy o změnách klímatu a zkoumá klímatické jevy. Program životního prostředí OSN a Světo­vé. meteorologické organizace WMO ustavily a uvedly v roce 1988 v život IPCC. Protože se na vypracování zpráv podílejí nelkompetentnější klimatologové na celém světě, těší se tyto zprávy vysoké autoritě.

Takový může být vývoj klimatu v lepším případě, pokud dojde k jeho celosvětové ochraně	Toto nám hrozí jako nejhorší případ vývoje klimatu
V celosvětovém měřítku se emise skleníkových plynů do roku 2050 sníží min. na 50% a do konce roku 2100 se redukce přiblíží 100%	Všechny fosilní zdroje energií budou téměř vyčerpány a celosvětové emise skleníkových plynů budou opět stoupat.
Střední globální vzestup teploty se udrží pod +2°C	Střední globální nárůst teploty překročí hodnotu +5°C nebo víc.
Do roku 2100 stoupnou hladiny moří asi o 20 - 30cm	Hladiny moří stoupnou do r. 2100 o 60cm.
Udrží se ledovec v Grónsku	Celý grónský ledovec roztaje. Dlouhodobě v důsledku toho stoupnou hladiny moří až o 7m.
Dlouhodobě se vzestup hladin moří udrží pod 1m	Dlouhodobě stoupnou hladiny moří o 10m.
Pobřežní regiony a města se snadno zachrání pouze se zvýšenou ochranou	Celé pobřežní regiony a města jako Hamburk se potopí. Dokonce i výše položená města mohou být během staletí ohrožena.
Golfský proud se jen mírně oslabí	Golfský proud se může zcela přerušit. Klimatické poměry v Evropě se extrémně změní.
Vlny veder, období sucha a extrémních srážek přibudou	Vlny veder, období sucha a extrémních srážek budou velmi silně přibývat a v některých regionech Země ohrozí základní podmínky k životu.
Stěhování národů, vyprovokované změnami klimatu, zůstane jen lokálně omezené.	Následkem změn klimatu se uvolní masové stěhování národů, lidé budou utíkat před dopady klimatických změn. Globální napětí v důsledku toho silně vzroste.

Je prakticky nemožné předpovědět údaje, jako je růst počtu obyvatel, a také dobu prosazení opatření k ochraně klimatu. Proto se modelové propočty omezují na různé scénáře. Ty pak udávají, co lze očekávat v nejlepším a co v nejhorším případě. Závěry vědců, zabývajících se vývojem klimatu, vedou k tomu, že nyní můžeme průběh budoucího vývoje rozhodujícím způsobem ovlivnit.

Klimatické změny nelze úplně zastavit. Zásadní protiopatření však může následky změn klimatu udržet v kontrolovatelných mezích a do budoucna zachránit klima. Jestliže v příštích 10 letech ne­dojde ke změně kurzu, dospěje vývoj klimatu do .Poínt ofNo Return" - do bodu nevratných změn. V tabulce se uvádí, jakým směrem lze ještě dnes "přehodit výhybky". V nejhorším případě roztaje veškerý arktický led. Jen pokud by roztál ledovec, který dnes pokrývá Grónsko, způsobilo by to v ná­sledujících stoletích vzestup hladin světových moří o 7 metrů. Obrázek ukazuje, jaké by to mělo důsledky pro Německo. 

Již v roce 1987 nás varoval americký klimatolog Walace Broecker v jednom senzačním článku, nazva­ném .Dnpleasant Surprises in the Greenhouse" (česky: Nemilá překvapení ve skleníku) před možnýmí překvapenimí skleníkového efektu, která mohou mít obzvláště tvrdý dopad - v důsledku globálního oteplování se totiž paradoxně může Evropa pokrýt ledem.

Během šetření historie klimatu z ledových jader vyvrtaných v grónském ledovci klimatologičtí výzkumní pracovníci zjistili, že světové podnebí je v současnosti poměrně stabilní - poprvé za dobu asi 10000 let. Průměrné roční teploty na Zemí se v této době neodchylovaly o víc než o 1°C od dlou­hodobé střední hodnoty. Jestliže se podíváme ještě o 2000 let nazpět, zjistíme, že docházelo k velmi vysokým teplotním skokům, a to i v krátkém časovém období několika let. Až doposud panovalo přesvědčení, že teplotní změny, jakými byl provázen přechod od doby ledové do teplejšího období, pro­bíhaly velmi pomalu. Na základě výsledků z průzkumných vrtů se však toto mínění musí opravit.

Dnes se předpokládá, že podnebí má samo o sobě sklon k náhlým změnám, tedy že je vysoce neli­

neárním systémem [Rah991. Lineární systémy jsou snadno pochopitelné. Čim je silnější podnět, tim je výraznější reakce. Např. vodní ventil je přibližně lineární systém. Když se otočí kohoutkem dvakrát, vytéká dvakrát tolik vody než při jednom otočení. U klimatu se jedná o složitý nelineární systém. Ten má tendence k samoregulaci a náhlým změnám z jednoho stavu do jiného v případě, že dosáhne určitého kritického bodu. Přikladem nelineárního samoregulujícího složitého systému je lidské tělo. Tělesnou teplotu si tento systém udržuje přibližně na úrovni 37 "C, a to i při výrazných změnách okolní teploty. Pokud se však lidský organismus dostane do stavu silného podchlazení, tělesná teplota prudce poklesne.

Příkladem náhlých klimatických změn je Sahara. Před několika tisíci lety byla zelená. Tamní vegetaci udržoval vlhký atlantický vzduch a monzunové deště. V důsledku malé změny oběžné dráhy Země a naklonění zemské osy se podmínky pro monzunové deště během tisíců let neustále zhoršovaly. Ve­getace se udržela až do určitého bodu zhruba před 5 500 lety, Potom, během krátké doby, se Sahara změnila v suchou poušť. Vznikl tak nový stabilní stav, který se udržuje dodnes. Obyvatelstvo velkého území před tímto suchem uprchlo. Místem, kde se tehdy uprchlíci před změnou životního prostředí usadili. bylo egyptské údolí Ni1u. To vedlo ke vzniku faraónské civilizace a bylo zřejmě i základem pro biblické příběhy. 

Příčinami dlouhodobějších náhlých klimatických změn v minulosti jsou zřejmě změny oceánských proudů, které mají i dnes rozhodující vliv na naše klima. Berlín leží například severněji než Quebec v Kanadě. Teplotní srovnání však ukazuje, že v Německu je asi o 5°C tepleji. Příčinou je obrovský automaticky se regulující tepelný stroj - Golfský proud.

Ve střední Americe ohřívá Slunce obrovské masy vody v Karibském moři. Antilský mořský proud a Karibský proud se spojují v Golfský proud, který v šířce 50 km unáší obrovské masy teplé, slané vody podél amerického pobřeží severním směrem. Dokonce i z kosmu je tento proud Viditelný. Od severní Ameriky tento proud protéká napříč Atlantikem k evropskému pobřeží, podél pobřeží Norska až do evropské části Severního moře. Část tepla se předá masám vzduchu a ty pak v podobě západního větru směřují do Evropy. Tento teplý západní oceánský vítr umožňuje, aby i v zimě byly v Evropě relativně mírné teploty.

V severním moři mezi Norskem, Islandem a Grónskem se setkává teplá, slaná mořská voda s chladnější a méně slanou vodou a rychle se ochlazuje. Tady nabývá na hustotě, což znamená, že voda ztěžkne a klesá proto rychle do větší hloubky. Za jednu vteřinu tak klesá do Severního moře 17 miliónů krych­lových metrů vody do hloubky tří až čtyř tisíců metrů. To je kvantitativně dvacetinásobek průtoku všech řek na světě. Chladné proudy v hloubce obracejí masy vody znovu zpět na jih, kde se opět ohřívají.

V důsledku oteplování se velké množství vody z tajícího sněhu vlévá do Severního moře. Tato sladká voda ředí teplou slanou vodu. Již dnes je možno zjistit, že obsah soli v mořské vodě značně poklesl. Pokud bude dále klesat, nebude specifická hmotnost vody dostatečná a nebude ji nutit klesat do hloubky. Obrovské tepelné čerpadlo, jímž Golfský proud je, by se vyřadilo z chodu. K1imatologové se domnívají, že by to mohla být příčina teplotního zvratu před 11 000 až 12000 lety.

V době, která předcházela následující době ledové, roztálo velké množství ledu a velké množství tající vody proudilo řekou sv. Vavřince do severního Atlantíku. Sladká voda zředila mořskou, obsah soli ve vrchních vrstvách mořské vody se výrazně snížil a jeií hustota poklesla. Při dalším ochlazení již proto neklesala do hloubky. Golfský proud přestal ohřívat velké části severní Evropy a Kanady a ty se na mnoho let ochladily a pokryly ledem. Tím se opět zredukoval objem vody z tajících ledovců. Obsah soli v moři vzrostl a vodní vytápění Golfským proudem se obnovilo.

V současné době nám tento osud opět hrozí. Nakolík musí pokročit oteplování, aby se opět Golf­ský proud zastavil, dnes nedokáže níkdo vědecky přesně předpovědět. Vychází se však z toho, že při celosvětovém oteplení o +3 "C by se již dospělo ke kritickému bodu. V současnosti došlo k oteplení o minimálně +o,rc. Následky pro nás by byly katastrofální. Počasí by se na mnoho let "zbláznilo". Evropa by se natolík ochladila a vysušila, že by se nemohlo provozovat zemědělství. Navíc by se podle propočtů klímatologů tento nový stav udržel po tisíciletí.