hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Zateplování - obecné informace

Další viníci skleníkového efektu

23. 5. 2017

Vedle používání fosilních paliv se na skleníkovém efektu podílejí další činitele - patří sem zemědělství, požáry ohrožující deštné pralesy a průmysl, Kromě CO2 jsou dalšími provinilci plyny, které lidská činnost uvolňuje do ovzduší. Hlavní význam mají především metan, fluorované skleníkové plyny (HFC - částečně fluorované uhlovodíky, PFC - zcela fluorované uhlovodíky), ozón a oxid dusný. I když je jejich koncentrace v ovzduší mnohem menší, než je tomu u CO2, jejich potenciál vyvolání skleníkového efektu je značný.

Potenciál skleníkového efektu metanu je 23násobný ve srovnání s CO2, To znamená, že jeden kg metanu vyvolá stejné poškození jako 23 kg CO2. Metan je druhý nejtěžší skleníkový plyn. Vlivem lidské činnosti se jeho koncentrace v atmosféře více než zdvojnásobila. Metan vzniká rovněž při odbouráváni organických sloučenin fosilních nosičů energie. Uniká při těžbě zemního plynu nebo v dolech při těžbě uhli jako tzv. důlní plyn anebo z vadného potrubí plynovodů. Dalším zdrojem emisí metanu jsou skládky odpadů.

Obr.: Hlavní antropogennní příčiny skleníkového efektu

Nejvíce metanu uvolňuje zemědělství. Je to především v chovech skotu, koz nebo ovcí, při hnití biomasy a při pěstování rýže. Tento CH4 je, avšak jinak než CO2, součástí biologického koloběhu. Při trávení zelených krmiv vzniká metan, který při říháni přežvýkavců uniká do atmosféry. Jedna jediná kráva nebo jedno stádo by nebyl pro klima žádný problém, neboť se při přežvykováni neuvolní mnoho biologických plynů. Opět je to množství, které problém způsobuje. Spotřeba masa na hlavu se v průběhu posledních desetiletí drasticky zvýšila, stejně jako množství lidí. Proto je dnes na Zemi více než 1,3 miliardy kusů skotu.

Tab.: Vlastnosti hlavních skleníkových plynů (stav z r. 2005)


Další skleníkové plyny, jako je tzv. rajský plyn (oxid dusný NP) vznikají v zemědělské výrobě nadměr­ným používáním dusíkatých hnojiv. Celkem je podíl zemědělství na skleníkovém efektu, vyvolaném člověkem, kolem 15 %.

Dalšími významnými skleníkovými plyny jsou ozón, fluorované uhlovodíky (HFC, PFC), vodní pára a fluorid sírový (SFJ Tvorbě přízemního ozónu napomáhají škodlivé emise. Ty vznikají např. pří provozu motorových vozidel v pouliční dopravě a mají opět souvislost se spalováním fosilních paliv. Problém ozónu vešel ve známost jako zdravotní riziko letního smogu. Je však málo známo, že je složkou, ovlivňující skleníkový efekt. SF 6 se většinou používá v elektrotechnice, jeho vliv na skleníkový efekt je však relativně malý.

Způsobuje ozónová díra další oteplování Země?

Ozónová díra a skleníkový efekt představují dvě globální hrozby pro životní prostředí. Obě ale mají jen velmi málo společného.

U ozónu musíme striktně rozlišovat mezi oz6novou vrstvou ve vysokých vrstvách atmosféry a přízemním ozónem. Přirozená oz6nová vrstva s tzv. "dobrým oz6nem" se nachází ve vyšších vrstvách zemské atmosféry, přesněji řečeno ve stratosféře ve výškách od 15 do 30 km. Ultrafialové záření ze Slunce přeměňuje vzdušný kyslík (02) na ozón (O). Ozónová vrstva absorbuje velkou část nebezpečného UV záření. Určité plyny, jako fluorované uhlovodíky (HFC, PFC), například freony ze starých ledniček, klimatizačních zařízení a sprejů, ničí ozón ve stratosféře. Důsledkem toho bylo, že množství ozónu v ozónové vrstvě v posledních desetiletích rapidně ubývalo. Vznikla tzv. ozónová díra, především v oblasti Antarktidy. Tak se mohlo dostat více UV záření na zemský povrch a to mimo jiné způsobilo nárůst onemocnění rakovinou kůže. Mezinárodní dohody omezily používání HFC a PFC. Od roku 1995 je použití PFC ve všech nových zařízeních v EU zakázáno. Mezitím se ozónová vrstva poněkud obnovila a ozdravila. Ozón v ozónové vrstvě je ale také jednou z příčin skleníkového efektu. Důsledkem porušení ozónové vrstvy by byl lehký ochlazující účinek. Špatný oz6n v přízemní vrstvě je reakcí na kysličníky dusíku, kyslík a sluneční záření, které způsobují notorický letní smog. Ozón působí dráždivě a ve velkém množství je jedovatý. V přirozené ozónové vrstvě ve výškách nad 15 km však nepůsobí žádné problémy, ty způsobuje v troposféře, v přízemní vrstvě. Kromě toho přízemní troposférický ozón přispívá ke skleníkovému efektu. V přízemní vrstvě ozónu, na rozdíl od ozónové vrstvy, přibývá. Do jisté míry tedy přízemní ozón přispívá k tomu, že se Země stále otepluje.

PFC se nacházejí v chladicích médiích klimatizačních zařízení nebo v aplikacích chladicí techniky a chladniček. Protože zvyšují oteplování a poškozují ozónovou vrstvu, bylo v mezinárodním měřítku dohodnuto, že se během relativně dlouhého přechodného období ukončí produkce PFC. Jako náhradní chladicí hmota se má používat HFC, v níž již není obsažen chlór. Proto nemohou již trvale poškozovat ozónovou vrstvu, pro skleníkový efekt jsou však HFC nadále problém. Chladicí médium na bázi HFC R404A má například specifický potenciál skleníkového efektu asi 3260. Kilogram R404A je stejně škodlivý jako 3,26 tun COr Existují však již náhradní materiály, které nejsou pro klima škodlivé. Bohužel se zatím prosadily jen v některých oblastech.

Mezitím se vědcům podařilo poměrně dobře porozumět různým vlivům různých skleníkovýeh plynů a dalším vlivům globálního oteplování. Různé skleníkové plyny, které jsou výsledkem lidské činnosti, zvyšují reflexi atmosféry, a tím i napomáhají rostoucímu oteplování. Obrázek uvádí, jaký podíl na oteplování jednotlivé plyny mají. Rostoucí sluneční aktivita způ­sobuje rovněž lehčí přírůstek záření. Jak již bylo popsáno, androgenní aerosoly, které přispívají ke vzniku mraků mají ochlazující efekt. Také ozónová díra a změna využívání pozemků způsobují lehké ochlazování. Jestliže postavíme ochlazující a oteplující účinky proti sobě a porovnáme-li je, oteplování převládá. Přírůstek skleníkových plynů a úbytek aerosolů zkvalitněním čištění a filtrace vzduchu může dokonce přispět k výraznějšímu oteplování v následujících letech.

Obr.: Příčiny globálního oteplování. Data IPCC, www.ipcc.ch

Zdroj: Obnovitelné zdroje energií, publikace vydavatelství GRADA
Autor: Volker Quaschning



Pro zákazníky
Rubriky článků