hledám zateplení hledám firmu hledám radu Vizualizace fasády

Zateplování - obecné informace

Příčiny změn klimatu - hledá se viník

4. 4. 2017

SKLENÍKOVÝ EFEKT

Bez ochranného vlivu atmosféry by teplota na Zemi byla kolem -18 °C, Byli bychom obyvateli ledové planety. Mnohé stopové přírodní plyny, které proudí do atmosféry, vodní pára, CO2 a ozón zabraňují, aby se celková energie, kterou dostáváme ze Slunce vracela zpět do vesmiru. Část záření udržují tyto plyny na Zemi, jako ve skleníku.Tento přírodní sklenfkový efekt je záldílQní příčinou udržení života na naší Zemi. Díky němu vystoupila průměrná teplota Země zhruba na + 15°C, Stopové plyny vytvořily v atmosféře za poslední tisíciletí určitou rovnováhu, která umožnila život v takové formě, v jaké ho dnes známe. O příčinách pozorovaných změn klimatu se neustále diskutuje. Dlouhou dobu skeptici změnu klimatu zpochybňovali. Dnes již téměř nikdo nepochybuje, že k oteplování dochází. Hledá se jen viník, na něhož by se mohly svést přírodní účinky - například sluneční aktivita.

 

Ta údajně byla v minulých desetiletích větší než za celou dobu předchozích 8000 let. Je pro­kázáno, že se množství záření, které na Zemi do­padá, lehce zvýšilo. Vědci však vylučují, že by to způsobilo oteplování Země. V nejlepším případě jde pouze desetina pozorovaného nárůstu teplot na vrub vzrůstající sluneční aktivity.

Nejpravděpodobnější příčinou oteplování je vzrůstající podíl stopových plynů v atmosféře, vyvolaný lidskou aktivitou. Koncentrace plynů, které následně způsobují oteplování, se v po­sledních desetiletích významně zvýšila. Člověk rovněž způsobil zesílení přirozeného skleníko­vého efektu. Část skleníkového efektu, vyvolaná lidskou činností, se nazývá antropogenní skle­níkový efekt. Tato teorie však není nijak nová.

Obr.: Změny sluneční aktivity jsou nyní příčinou globálního oteplování jen z menší části. Foto:NASA

HLAVNÍ PODEZŘELÝ  - CO2 (OXID UHLIČITÝ)

Již v roce 1896 vypočetl Svante Arrhenius, švédský vědec a laureát Nobelovy ceny, že zdvojnáso­bení objemu CO2 v atmosféře by vedlo k zvýšení teploty o 4 až 6°C. ° souvislosti s pozorovaným oteplováním klimatu v důsledku vzestupu Objemu CO2, vyvolaného industrializací, se diskutovalo již v 30. letech minulého století. V té době se tomu však nevěnovala pozornost. Koncem 50. let se však podařilo prokázat, že koncentrace CO2 v atmosféře skutečně vzrůstá. Dnes se již všeobecně považuje za prokázané, že přírůstek koncentrace CO2 je jednou Z hlavních příčin ziíštěného oteplování.

POŠKOZUJEME OVZDUŠÍ DÝCHÁNÍM?

Při výdechu obsahuje vydechovaný vzduch asi 4 % CO2, Ročně každý z nás vydýchá do atmosféry 350 kg CO2, Když si zapálíme táborák a spalujeme na něm dřevo, uvolníme do atmosféry rovněž CO2, Rostliny, živočichově a lidé jsou však propojeni v biogeochemickém koloběhu. Člověk přijímá uhlovodíky a vdechuje kyslík, tyto složky pak vytvářejí CO2, který se opět vydechuje.

Rostliny tento CO2 vážou a poskytují nám uhlovodíky, což jsou organické sloučeniny z uhlíku, vodíku a kyslíku a vytvářejí se fotosyntézou v rostlinách. Na výrobu balíčku italských špaget zpracuje pšenice asi tolik CO2, kolik ho vydýcháme za celou dovolenou. Když se rostliny spalují nebo shnijí či pouze přestanou dodávat uhlovodíky, vznikne rovněž mnoho CO2, který předtím odnímaly z ovzduší. Přirozený koloběh je ve vztahu k CO2 neutrální a nezpůsobí žádný vzrůst jeho koncentrace. To ale neplatí o cestě na dovolenou do Itálie ani o dopravě při dovozu tamních špaget.

Vzestup koncentrace C02 je hlavně důsledkem využívání fosilních zdrojů energie. Jestliže spalujeme fosilní paliva, je to - chemicky vzato, oxidace. Při této reakci se uvolňuje teplo. Využíváme toho, že když uhlík, obsažený v derivátech ropy, v zemním plynu nebo v uhlí, reaguje s kyslíkem ze vzduchu, vzniká teplo. Jako odpadový produkt dostáváme CO2, a to v nesmírně velkém množství - v současné době je to ročně 25 miliard tun. Každý obyvatel Země ho vyrobí ročně minimálně 4000 kg. To odpovídá objemu CO2, který by vyplnil krychli O straně 13 m, nebo přibližně 2 milióny litrových lahví.

Emise v jednotlivých zemích se přitom, stejně jako spotřeba energie, značně liší. Tak na­příklad obyvatel Mozambiku nevyprodukuje ani 100 kg, tedy necelou desetinu tuny, Čína vyprodukuje na hlavu téměř 4 tuny. V Německu je to 10 tun, v USA téměř 20 tun, Česká republika vyprodukuje na I obyvatele 11,78 tun CO2, Kdyby se CO2, který se vyrobí v Německu rozprostřel rovnoměrně po celém jeho území, každý Němec by se potopil do metrové vrstvy CO2, v České republice by to bylo analogicky 96 cm. CO2, vyprodukovaný v Mozambiku by na tamním území vytvořil pouze milimetrovou vrstvu.

Tab.: Deset zemí s největší emixí CO2, způsobenou výrobou energie. Stav 2004, zdroj: IEA

Země

mil. t CO2 mil. obyv. t CO2 na obyv. Země

mil. t CO2 mil. obyv. t CO2 na obyv.
1. USA 5800 294 19,73 6. NĚMECKO 849 82 10,29
2. ČÍNA 4732 1296 3,65 7. KANADA 55 32 17,24
3. RUSKO 1529 144 10,63 8. VELKÁ BRITÁNIE 537 60 8,98
4. JAPONSKO 1215 128 9,52 9. ITÁLIE 462 58 7,95
5. INDIE 1103 1080 1,02 10. JIŽNÍ KOREA 462 48 9,61
Svět celkem

26583 6352 4,18 133. MOZAMBIK 2 20 0,09


Přitom nemůžeme s absolutní jistotou říci, že se podil CO2 v atmosféře každoročně zvyšuje. Od roku 1958 se koncentrace CO2 průběžně měří na observatoři Mauna Loa na Havajských ostrovech. Tehdy činila tato koncentrace 315,2 ppm a rok nato 315,8 ppm. Jednotka .ppm" znamená "parts per millíon", tedy počet jednotek na milión. Na milión dílů vzduchu případalo 315 dílů COr Příčinou malého růstu v následujícím roce mohla být chyba měření, anebo přírodní kolísání. Až od dalšího roku začaly hodnoty stabilně vzrůstat, takže bylo zřejmé, že podíl CO2 narůstá - a to dokonce stále rychleji. V roce 2005 se hodnota koncentrace CO2 zvýšila již na 379 ppm. Ale enormně vysoké emise CO2 pří spalování fosilních paliv jsou ve srovnání s obrovským rozsahem atmosféry stále mizivě malé. Kromě toho část CO2 absorbují rostliny a moře. Je také otázkou, do jaké míry naše emise mohou změnit složení atmosféry.

Jestliže bychom pří využívání fosilních paliv vyráběli dusík namísto CO2, nebyl by to jistě žádný problém. Naše atmosféra sestává zhruba ze 78 % dusíku, 21 % kyslíku a jen asi 1 % ostatních plynů, z nichž opět CO2 má jen malý podíl. Složení vzduchu nebylo v historii Země nikdy konstantní. Ale v průběhu posledních tisíciletí se ustavila rovnováha na úrovni asi 300 ppm. Podíl CO2 byl menší než 0,03 %. To je také příčina, proč můžeme my, lidé způsobit podstatné změny. Malá množství lze poměrně jednoduše zvýšit.

Abychom mohli zkoumat dějiny klímatu za poslední tisíciletí, musíme využít jiné myšlenky. Polární a alpské ledovce ukládají dějiny klimatu Země. Ve stále zaledněných krajinách zapadá ledové plochy vždy další nový sníh. Mezi krysta1ky sněhu se nachází vždy nějaké množství vzduchu. Sníh, který každoročně připadává zvyšuje tlak na starý sníh a stlačuje ho na čistý led. Veškerý vzduch tím zcela neunikne, ale zůstávají malé bublinky vzduchu, uvězněné v ledu. Jejich složeni lze zkoumat moderními analytickými metodami. Ukládání sněhu a vznik ledu se každoročně opakuje s pravidelností, která je pro vědu nesmírně cenná. Stačí vyvrtat do ledovce otvor a z příslušné hloubky led vyjmout. Tak se získají svědectví o minulých časech. Čím hlouběji se dostaneme, tím delší časový úsek můžeme prozkoumat.

Různé průzkumné vrty prokázaly, že se ještě před dobou industrializace koncentrace CO udržovala stále na zhruba 280 ppm?

Obr.: Vývoj koncentrace CO2 v atmosféře za posledních 400 0000 let a v posledním tisíciletí. Data: CD/AC, http://cdiac.ornl.gov

Tezi, že koncentrace CO2 je vratným jevem, který se opakuje, lze úspěšně oponovat. Výzkumy ukázaly, že podil CO2 v atmosféře je dnes vyšší, než byl kdykoliv předtím za posledních 650000 let. Poté, co se s konečnou platností prokázal vzestup emisí CO2, byly vyvinuty modely, které umožnily simulovat souvislosti mezi spalováním fosilních paliva zvyšováním obsahu CO2, Další zdroje, jako jsou emise, způsobené člověkem nepřicházejí pro tak výrazný vzestup v úvahu, Modely ukazují, že koncentrace CO2 v ovzduší při zachováni současného vývoje spotřeby uhlí, ropy a zemního plynu se mohou dokonce až zdvojnásobit.

Tyto poznatky kladou další otázky, totiž jaké následky mohou tyto drastické změny přinést. Ve vysokých koncentracích je CO2 lidskému zdraví škodlivý, dokonce životu nebezpečný. Aby došlo k poškození zdraví, musela by koncentrace CO2 v ovzduší stoupnout stokrát a pro faktor zadušení by koncentrace musela stoupnout 300krát. Těchto koncentrací v žádném případě nedosáhneme, i kdy­bychom spálili veškerou ropu, zemni plyn a uhlí. Tedy - alespoň toto nejakutnější nebezpečí ohrožení lidstva nehrozí. Přímá měřeni teplot se provádějí již přes 100 let. Jestliže porovnáme teplotní změny a nárůst koncentrací CO2, ukáže se nám významná vzájemná souvislost. Skeptici namítají, že mezi 40. a 80. lety dokonce teplota poklesla. Tento jev se však v současné době vysvětlil. Aerosoly v důsledku emisí prachu a sazí při spalování fosilních paliv redukuji dopad slunečního záření na Zemi. Působí jako svého druhu sluneční brýle a způsobují tak ochlazeni. Moderni filtrační techníka dnes z větší části tyto emise odstranila. Tím se odstranil "efekt slunečnich brýlí". Koncentrace CO2 a s ní stále výraznější nárůst teplot tak dále pokračuje.

Obr.: Vývoj emisí CO2 podmíněný výrobou energie a globální změny teploty od roku 1860

Protože se při růstu stromu váže CO2, je spalování dřeva z hlediska produkce CO2 neutrální. To platí ale pouze v případě, že se spáli stejný počet stromů, jaký může znovu narůst. V tropických deštných pralesech se však vytěží a vypalováním odlesní výrazně více stromů, než se jich znovu regeneruje. Každé dva roky zmizí s povrchu Země plocha lesů velikosti Německa. Hořící lesní oblasti jsou tak rozsáhlé, že se dají pozorovat z vesmíru. Pokud nedojde v příštích letech ke změnám, budou zhruba do 100 let téměř všechny lesní plochy na Zemi vymýceny. Pokud se budou uvolňovat tak velká množ­ství CO2, bude jejich mýcení a vypalování způsobovat skleníkový efekt více než z 10 %. Zbývající CO2 vzniká převážně následkem spalování fosilních paliv.

 


Zdroj: Obnovitelné zdroje energií, publikace vydavatelství GRADA
Autor: Volker Quaschning








Rubriky článků