Zateplování - obecné informace

Boční difúze

15. 12. 2015

Konstrukčně podmíněná vlhkost - boční difúze

V praxi se vyskytly škody na stavbách, které nešly vysvětlit pouze difúzními a konvektivními procesy. Ruhe (4) a Klopfer(5) upozornili roku 1995 resp. 1997 u jedné ze stavebních škod na problém boční difúze.

 

Konstrukce:

Střecha, venkovní dřevěný záklop a asfaltová pásovina, na vnitřní straně plastové fólie z polyetylenu (PE) a mezi nimi minerální vlna. I přes perfektní vzduchotěsnost kapala v létě voda z míst spojů fólie na stavební díly pod ní. Zprvu vyvstala domněnka, že příčinou je zvýšená montážní vlhkost. Jelikož ale odkapávání přibývalo rok od roku na intenzitě, byla tato příčina vyloučena. Po 5 letech byla střecha otevřena, dřevěný záklop byl již z větší části shnilý. Diskuzedošla na proniknutí vlhkosti pomocí boční difúze. Tím se rozumí, že vlhkost vniká do střechy přes boční neprodyšné napojení, v tomto případě pórézní zdivo. Proud vlhkosti prakticky obchází parobrzdu. Mezi stavebními fyziky byla tato problematika zprvu kontroverzně diskutována až do doby, kdy Künzel (7) roku 1997 boční difúzi výpočtově prokázal pomocídvojdimenzionálního transportu tepla a vlhka WUFI 2D (8). Dle výpočtu se zvýšila vlhkost dřeva přes zdivo po jednom roce na ca. 20 % a tím již nad kritickou hranici pro tvorbu plísní, po 3 letech stoupla na 40 % a po 5 letech na 50 %.

Obr.: Stavební škody: průnik vlhkosti i přes neprodyšné napojení a použití parozábrany

Neprodyšná konstrukce s PE-fólií a neprodyšnou vrstvou omítky, zvenku asfaltová střešní pásovina.

Obr.: Příčina průniku vlhkosti: transport vlhkosti do boku, zde přes zdivo

Proniknutí vlhkosti boční difúzí přes sousední zdivo.

Vysoká montážní vlhkost stavebních hmot

Zpracovávají-li se materiály se zvýšeným obsahem vlhkosti, je konstrukce odkázána na to, aby byla schopna sama opět vyschnout. I když se dnes prosadilo používání suchého stavebního dřeva, mohou dešťové přeháňky vést k jeho zvýšené vlhkosti.

V konkrétních číslech to znamená:

Střecha s krokvemi 8/18 a odstupem krokví e=0,70 má na 1 m2 střešní plochy 1,5 běžného metru krokve. Při 10% vlhkosti obsahuje tento podíl krokví cca. 1,1 l vody.

To znamená:

Když činí vlhkost dřeva na počátku 30 %, musí, aby byla dosaženo hodnoty pod hranicí vlhkosti kritickou pro tvorbu plísní, vyschnout 1,1 litru vody na 1 m2 plochy střechy. Tento početní příklad platí i pro dřevěné opláštění o síle 20 mm. Zde činí obsah vody cca. 1,2 litru na 1 m2. Při 30%  relativní počáteční vlhkosti, což po deštivém dni není žádnou výjimkou, musí, aby byla dosaženo hodnoty pod hranicí vlhkosti kritickou pro tvorbu plísní, vyschnout 1,2 litru vody na 1 m2 plochy střechy. Pro krokve a dřevěný záklop je to dohromady 2,3 litru vody na 1 m2 plochy střechy.

Celkové množství vlhkosti je často podceňováno. U zděné stavby může být vlhkostí přivedeno do konstrukce další množství vlhkosti. Když se pak na vnitřní straně nachází difúzně nepropustná fólie z polyetylenu a na venkovní straně střešní pásovina z asfaltu, jako první vrstva střešní krytiny, může velmi rychle dojít ke stavební škodě.

Shrnutí vlhkostního zatížení

Četné možnosti proniknutí vlhkosti do konstrukce ukazují, že v běžné stavební praxi nelze vlhkostní zatížení vyloučit. Když jde o to, stavět bez škod a plísní, je zvýšení potenciálu schnutí mnohem efektivnější a jistější řešení, než se soustředit na to, aby do konstrukce mohlo vniknout pokud možno co nejméně vlhkosti.

Inteligentní vlhkostní management: Vzoreček bezpečnosti:

schopnost vysychání > vlhkostní zatížení = > bezškodnost stavby

Jen když je schopnost vysychání menší než vlhkostní zatížení, může dojít ke škodě na stavbě.

„Čím větší je rezerva schnutí konstrukce, tím větší může být nepředpokládané vlhkostní zatížení a přesto zůstane konstrukce bez škod“.

Konstrukce, které jsou na venkovní straně difúzně otevřené, mají větší rezervy vysychání než difúzně  nepropustné konstrukce.

 

 

Zdroj článku a obrázků: Ciur a.s., systémy pro úsporu energií