hledám zateplení hledám firmu hledám radu Vizualizace fasády

Zateplování - obecné informace

Len jako izolace - vlastnosti, zabudování a použití

1. 6. 2015

Len

Len setý (Linum usitatissimum L.) je domácí, obnovitelná a cenná užitková rostlina, která se v našem klimatickém pásmu pěstovala od nepa­měti. Především v horských a pod horských pod­mínkách pravidelně domodra rozkvétala pole osetá touto nenáročnou dorůstající surovinou, obrázek 7 0.7. Ke svému rychlému růstu nepo­třebuje žádné ošetření umělými hnojivy ani che­mickými přípravky.

 

V surovém lnu tvoří jednotlivá 20 až 50 mm dlouhá vlákna svazek o délce 500 až 900 mm. Len se mechanicky láme. V další fázi se oddě­lují dlouhá a krátká vlákna. Dlouhých vláken je přibližně 14 % z hmotnosti sklizně. Ve sklizni, je jich přibližně 7 % z hmotnosti a použijí se na výrobu tepelně izolačních materiálů. Při jejich zpracování na stavební materiál se jen mírně zatěžuje životní prostředí.

Lněná vlákna se používají k výrobě tkaniny, z níž se šijí části oděvu. Příznivou vlastností je, že se z rostliny dají zužitkovat všechny její části. Ved­le toho se len používá k výrobě jakostních tepel­ně a zvukově izolačních hmot. Jednotlivá vláknase šetrně pojí pomocí bramborového škrobu.

Obr.: Tepelná izolace ze lnu, ilustrační foto, fotozdroj pasivnidomy.cz

Zpracování lnu

Při zpracování lnu na stavební vláknité hmoty se jeho vlákna zplsťují na textilních strojích. Vznikají tenké pásy rouna, které se navrstvují až do požadované tloušťky. Přitom sev tekuté formě na vlákna nanáší škrobové lepidlo a boritá sůl nebo amonné soli a při následném sušení se pevně spojují s vlákny. Izolační hmota tak bez použití syntetických prostředků získává potřebnou pevnost a požadovanou ochranu proti působení požáru a plísní. Výsledkem je pružná a tvarově stálá izolační deska.

Vlastnosti výrobků ze lnu

Předností lnu je také to, že se dá jako recyklát znovu použít. Je snadno kompostovatelný a dá se bez vedlejších škodlivých produktů spálit. Je odolný proti napadení plísněmi. Také odolává hmyzu. Nejmenší doba použití materiálů ze lně­ných vláken je 50 let. Na stavebním trhu je len v několika formách - volně sypaný, jako plsť, případně v pružných, tva­rově stálých deskách. Ze lnu se vyrábějí tepelně izolační desky pro izolaci všech stavebních kon­strukcí.

Obr.: Tepelně izolační desky ze lnu, ilustrační foto, fotozdroj pasivnidomy.cz

V České republice jsou výrobky ze lnu zná­mé pod označením Termolen. Existují však i dal­ší výrobci, kteří pod názvy Heraflax, Isoflachs a dalšími produkují kvalitní materiály. Stavební vláknité materiály ze lnu se vyznačují příznivý­mi ekologickými vlastnostmi, které vyjadřují parametry PEl, GWP a AP. U výrobků Termolen je neobnovitelný primární energetický obsah PEI = 33,25 MJ/kg, a globální potenciál ohřevu GWP = 0,22 kg CO2 ekv/kg. Výrobky ze lnu se hodí nejen do dřevěných staveb, ve kterých se používají nejčastěji, ale i do dalších konstrukčních systémů. Vkládají se mezi dřevěné nebo kovové nosné prvky, mezi krokve, do vodorovných stropních konstrukcí, připojova­cích spár a do dutin.

Lněná vlákna mají také své nevýhody, které se však při výrobě izolačních materiálů dají zce­la odstranit. Především se snadno lámou, i když jsou v tahu velmi odolná. Při instalaci lněné izo­lace je nebezpečí přeříznutí či přetržení vláken. Právě kvůli lámavosti se přibližně 20 % z hmot­nosti do lněných produktů přidávají polyesterová vlákna, která přírodní podstatu materiálu poně­kud omezují. Dnes se vyrábějí také materiály, kte­ré obsahují silná vlákna zaručující pevné rohože a desky.

Len je snadno hořlavý, proto je nutno jej ošet­řit. Někteří výrobci zvyšují požární odolnost impregnací borovými solemi v množství 8 % z hmotnosti suroviny nebo vodním sklem,popřípadě přidávají sloučeniny amoniaku. Z pohledu ochrany životního prostředí nejsou však tyto látky příliš vhodné. Impregnace amonnými solemi je environmentálně šetrnější. Kompostovat lze jen len ošetřený amonnými solemi, len ošetřený boraxem kompostovat nelze.

Len neobsahuje vlákna, která by ohrožovala dýchací cesty. Přesto je potřebné upozornit na skutečnost, že při trvalém styku s řezným prachem je potřebné používat ochranné rukavice a pasivní ochranu proti prachu.

Skladování a manipulace s materiálem

Při přepravě musí být materiál chráněn před vlh­kostí. Skladuje se v suchých, před deštěm chráně­ných přístřešcích. Desky nelze zatěžovat tlakem, proto mají být uloženy pouze na řezné hraně. Se lněnými výrobky se příjemně manipuluje. Při kontaktu nedráždí pokožku. Desky je možno řezat jakoukoliv pásovou nebo okružní pilou používanou na řezání dřeva. Zvláště při malém množství upravovaného materiálu je využitel­ný ruční nůž s vlnitou čepelí. Vhodnější je však použití zařízení vyvinutých pro řezání vláknitých přírodních materiálů. Desky je možno dobře řezat kmitavou elektrickou ocaskou, tzv. aligátorem. Vzájemně proti sobě kmitajícími noži se dosahuje čistého a hladkého řezu.

Speciálně pro řezání lněných izolačních materiálů byl firmou Bosch vyvinut nůž s vlnitým zabroušením. Zařízení pracují s materiálem velmi šetrně. Elastická struktura materiálu není těmito řezacími zařízeními rozdrobována. Dosahuje se jimi rovných řezů a především je při řezání emi­továno jen minimální množství prachu. 

Obr.: Izolační plsti ze lnu, ilustrační foto, fotozdroj pasivnidomy.cz

Zabudování materiálu

Materiál ze lnu se k nosné konstrukci upíná. K jeho dobrému a pevnému uložení je velikost upraveného výrobku přibližně o 10 mm větší, než je vzdálenost prvků, mezi které bude upnut. Tím se eliminuje možnost vzniku spáry z chybě­jící izolační hmoty a současně se vyloučí další způsoby fixace například pomocí sponek nebo lepení. Pokud se lněný izolační materiál použije do stěn s větší výškou než 3000 mm, doporuču­je se použití osazovací lišty nebo paždíku, který zajistí, aby nedocházelo k tlakovému účinku izo­lační hmoty od vlastní tíhy. V těchto případech je nezbytné výpočtově prověřit, zda a do jaké míry by mohlo dojít k deformaci teplotního pole, resp. vzniku tepelného mostu.

Při práci se lnem je potřebné mít na zřeteli následující poznatek. Jsou známy případy, kdy lněná vláknitá izolace, která byla uložena za des­kovým materiálem ze sádrokartonu nebo desek OSB, se při provrtání materiálu namotala na vrták. Důsledkem bylo vytržení izolačního mate­riálu z izolované vrstvy a vytvoření neizolované plochy, která se negativně projevila při užívání budovy.

Použití izolace ze lnu

Izolace ze lnu se nemůže použít v konstrukcích, které nejsou trvale odděleny od zemní vlhkosti. Při použití materiálu je nutno výpočtově prově­řit, jak se bude konstrukce chovat s ohledem na možnost vzniku vlhkostních polí způsobe­ných kondenzací vodních par. Dbá se na to, aby roční bilance kondenzace vodní páry byla aktivní a množství kondenzátu bylo menší než 0,10 kg/(m2·a).

Izolační desky vyrobené ze lnu, označené značkami Termolen TID a IP mají mechanické vlastnosti, které nedovolují, aby byly vystave­ny zatížení tlakem. Jejich užití je tedy vhodné na vybrané konstrukce. Mohou se použít jako tepelné izolace vnějších stěn dřevěných staveb. V konstrukcích s větranými vzduchovými mezerami je nezbytné použít plášť, který bude těsný a zajistí konstrukci před účinky větru. Současně na vnější ploše tepelné izolace bude aplikována difuzní fólie.

Ve střešních konstrukcích se tepelné izolace ze lnu mohou použít v šikmých větraných střechách. Nezbytnou vrstvou je opět použití difuzní fólie. Ve tropech se izolace ze lnu vkládá do dutin tak, aby na ně nepůsobilo žádné zatížení.

Ze lnu se také splétají provazce, které jako těsnící materiál slouží k vyplnění připojovacích spár mezi okenním rámem a ostěním.

 

Zdroj a autor článku: Josef Chybík, publikace Přírodní stavební materiály, vydavatelství GRADA Publishing

fotografie použité v textu - zdroj: pasivnidomy.cz

 

 



Rubriky článků