hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Pasivní domy

Navrhování energeticky úsporných budov

2. 10. 2013

Na architekta jsou kladeny při koncepci energeticky úsporných budov nové nároky. Trendem je přechod od lineárního k integrovanému projektování. "Současné budovy často jednostranně upřednostňují a staví do popředí dílčí utilitární a technické požadavky a řešení, případně jim přizpůsobují celou architekturu. Systémové a integrované projektování je v konceptu a řešení budov šancí pro architekty a inženýry, se snahou o komplexní vzájemné působení a respektování různých disciplín, jejichž výsledkem je snaha najít skutečně optimální návrh budovy i celého provozu". (Doc. Ing. Miloslav Maixner, CSc., Zdravé domy Brno, 2005)
Architekti a projektanti se musí nově vyrovnat s požadavky, jimiž jsou:  ochrana životního prostředí, šetření surovinami, šetření energiemi, recyklace budov, místo jejich bourání a skládkování, využívání nabídky a možností okolního prostředí, snaha o variabilnost staveb.

Nízkoenergetický dům, projekt, ilustrační foto
U nízkoenergetických a pasivních domů platí zásada, že hledáme takové výtvarné, hmotové a dispoziční řešení, abychom co největší vnitřní objem vměstnali do co nejmenšího povrchu obvodového pláště, jímž se mohou realizovat tepelné ztráty. Hovoříme o parametru A/V (m2/m3). Přitom splnili požadavky.klienta a učinili z něj spokojeného uživatele energeticky úsporného domu.
ČSN 73 0540:2 Tepelná ochrana budov uvádí tabu)l součinitele prostupu tepla Uem,na systémové hranici budovy (hranici, kde se obvodový plášť domu dotýká vnějšího prostředí) a faktoru tvaru budovy A/v. Čím horší poměr A/V, tím musí být součinitel prostupu tepla lepší, v absolutní hodnotě nižší. Optimální tvar koule je z hlediska konstrukčního, ekonomického i dispozičního nereálný, krychle je dispozičně nepraktická, jak si ukážeme dále na příkladu. Proto se většina projektantů přiklání k dvoupodlažnímu ležatému kvádru delší stranou orientovaného ve směru východ/západ, tak aby byla maximální plocha dispozice orientována na osluněné strany. Z výše uvedeného vztahu je patrné, že penalizujícím řešením je návrh pouze přízemního pasivního domu, výhodnější je vždy kumulování objemu do dvou nad sebou položených podlaží. Z tohoto pohledu je výhodnější plochá střecha, před pultovou a sedlovou.
Od realizace suterénu dnes většina stavebníků zcela rozumně ustupuje, stavbu to zbytečně prodražuje a způsobuje to i technické komplikace. Požadavek kompaktnosti a jednoduchosti tvaru stavby pasivního domu vylučuje /návrh různých vikýřů, balkónů, lodžií, věžiček a tvarových složitostí, které ve své podstatě zvětšují ochlazovaný povrch stavby a obvykle nepřináší ani původně plánovaný dispoziční efekt. Na druhou stranu mohu tyto architektonické prvky poučeně aplikovat v případě, že mě k tomu vedou vážné důvody. Musím si však být vědom faktu, že porušuji jedno z pravidel našeho "desatera". V tom případě je třeba posílit ostatní vlastnosti domu, například přidáním masivní vrstvy tepelné izolace. Obvykle tím ale stavbu domu zároveň prodražuji. Ekonomické vybalancování takové situace vyžaduje od projektanta léta zkušeností s realizací nízkoenergetických a pasivních domů. Česká republika kopíruje vývoj v sousedních zemích, kde je nejrozšířenějším typologickým druhem v pasivním standardu právě rodinný dům. A to přesto, že poskytuje nejhorší předpoklady pro stavbu pasivního domu. Podle Dr. W. Feista: ... "vyžaduje podstatně vyšší technické náklady na snížení tepelných ztrát směrem ven (špatný poměr plocha/objem), mechanická zařízení potřebná pro pasivní dům (ventilace, rekuperace tepla apod.) jsou velmi malá (a mají tedy kratší životnost) a kolísající užitnost se špatně vyrovnává."
Významně lepší předpoklady mají bytové domy, administrativní budovy, či školy s výrazně lepším poměrem A/V. Dosud jsme hovořili o tvarové optimalizaci izolovaných samostatně stojících domů. Výhodnější formou pro pasivní domy jsou však řadové rodinné domy, kde společné dělicí stěny sdílí sousedé dohromady a plocha ochlazovaného pláště je účelně minimalizována. Rovněž tak forma kompaktních bytových vila/domů je pro pasivní standard výhodná. Tato forma výstavby však je však v poslední době v České republice zastíněna individuální stavbou rodinných domů. Je to spíše dosud nevyužitá příležitost pro developery a větší projektové záměry. Svoje slovo by měla říci jako investor rovněž veřejná správa a stejně jako v Rakousku či v Německu jít příkladem. Obdobně jsou pro pasivní standard velmi vhodné dispozice bytů v panelácích. Opět je minimalizovaná plocha pláště. Po výměně oken a zateplení fasády máme díky kompaktnímu tvaru optimální poměr A/V. Střechy lze vybavit nástavbami. Do rekonstruovaných jader stačí vložit jednoduchou rekuperační jednotku systému nuceného větrání s vyústkami do jednotlivých místností. Velké zkušenosti mají s regenerací a rekonstrukcí panelových domů kolegové z bývalých východních spolkových německých zemích Saska, Pomořanska, Duryňska. Masivní exodus obyvatel do bohatší části země donutil městské samosprávy řešit problematiku opuštěných bytů panelových sídlišť. Jako ekonomické se ukázalo zvýšit standard na pasivní před variantou rozsáhlých demolic s problematickou možností recyk- lace. Komplexní rekonstrukce na pasivní standard stojí podle východoněmeckých zkušeností 50% nákladů na pasivní novostavbu.

Autor: Josef Smola
Zdroj: Stavba a užívání nízkoenergetických a pasivních domů; Vydavatelství Grada

Grada, Stavba a užívání nízkoenergetických a pasivních donů




Pro zákazníky
Rubriky článků