Pasivní domy

Pasivní domy - základní klasifikce domů

28. 10. 2014

Pasivní domy a trvale udržitelná výstavba

Základní klasifikace domů podle ČSN 73 0540-2 (2011)

Nízkoenergetické budovy

Kategorie nízkoenergetické budovy je dosaženo pouze stavebním řešením, měrná potřeba tepla na vytápění E_A ≤ 50 kWh.m.-2.a.-1 a průměrný součinitel prostupu tepla nepřekračuje normově doporučenou hodnotu (≤ 0,75.U em,N). Z hlediska neprůvzdušnosti obálky objektu je doporučena těsnost n₅₀= 1,5 h-1. V letním období musí být v pobytových místnostech u obytných budov zajištěna teplota ≤ 27°C bez strojního chlazení.

Pasivní budovy

Pasivní rodinný dům - měrná potřeba tepla na vytápění E_A ≤ 20 kWh.m.-..a.-1 (doporučeno E_A ≤ 15 kWh.m.-2.a.-1), průměrný součinitel prostupu tepla U_em ≤ 0,25 W.m-2.K-1 (doporučeno U_em ≤ 0,20 W.m-2.K-1). Z hlediska neprůvzdušnosti obálky objektu je požadována těsnost n₅₀ = 0,6h-1. Stavební řešení a stínící prostředky zajistí nepotřebnost strojního chlazení. Po zohlednění faktoru energetické přeměny hodnota primární energie z neobnovitelných zdrojů PE_A ≤ 60kWh.m.-2.a.-1.

Pasivní bytový dům - měrná potřeba tepla na vytápění E_A ≤ 15kWh.m.-2.a.-1, průměrný součinitel prostupu tepla U_em ≤ 0,35 W.m-2.K-1 (doporučeno U_em ≤ 0,30 W.m-2.K-1). Z hlediska neprůvzdušnosti obálky objektu je požadována těsnost n₅₀ = 0,6h-1. Stavební řešení a stínící prostředky zajistí nepotřebnost strojního chlazení. Po zohlednění faktoru energetické přeměny hodnota primární energie z neobnovitelných zdrojů PE_A ≤ 60 kWh.m.-2.a.-1.

Pasivní neobytná budova s převažující teplotou  18 - 22°C - měrná potřeba tepla na vytápění E_A ≤ 30 kWh.m.-2.a.-1, průměrný součinitel prostupu tepla U_em ≤ (0,75.U_em,N). Z hlediska neprůvzdušnosti obálky objektu je požadována těsnost n₅₀ = 0,6h-1. Měrná potřeba energie na chlazení nepřekročí hodnotu 15 kWh.m.-2.a.-1. Po zohlednění faktoru energetické přeměny hodnota primární energie z neobnovitelných zdrojů PE_A ≤ 120 kWh.m.-2.a.-1.

Do energetické potřeby pro účel tohoto hodnocení se zahrnuje vytápění (včetně větrání), příprava teplé vody a pomocná energie pro provoz energetických systémů, chlazení a úprava vlhkosti, pokud je použito.

Historie pasivních domů

• 1939 byly provedeny experimenty se solárními domy
• Standart pasivního domu vznikl roku 1988
• První byl postaven roku 1990 v německém městě Darmstadt
• V roce 1996 vznikl Passivhauss-Institut pro propagaci a kontrolu pasivních domů
• V ČR jsou pasivní domy od roku 2004, nyní stovky budov, v Rakousku a Německu tisíce

Budovy s téměř nulovou spotřebou energie dle Vyhlášky č. 78/2013

Důsledek implementace požadavků Evropské komise na spotřebu energie v budovách je národní předpis, udávající požadované vlastnosti budovy " s téměř nulovou spotřebou energie". Formulace těchto požadavků byla ze strany odborné veřejnosti provázena širokou diskuzí, neboť tu naráží faktory technické ( máme k dispozici určitá ověřená technická řešení s jistými hodnotami vyýkonu, účinnosti apod., která ais v krátkém časovém horizontu nebudou zcela vyměněna za nová, účinnější), ekonomické a sociální (stavby s efektivnějšími technickými systémy jsou dražší, stavby musí být pro investory dosažitelné) a environmentální (snaha snížit zatížení životního prostředí provozem budov).

Důsledek střetu těchto faktorů jsou požadavky poměrně mírné, mírnější než na pasivní domy, které byly technicky dosažitelné již  před 10 lety, ovšem při pečlivé projektové přípravě a kvalitním provedením stavby.

Zvyšování požadavků na tepelnou ochranu budov v posledních letech vedlo k přísným hodnotám součinitele prostupu tepla, kterého lze dosáhnout jen za poměrně silné vrstvy tepelné izolace nebo vysoké tloušťky jednovrstvých konstrukcí, které již negativně ovlivňuje např. denní osvětlení. Z tohoto důvodu nejsou požadavky na energetické systémy zaměřeny ani tak výrazně na obálku budovy a tím potřebu tepla, jako na technické systémy, které dodávku tepla či jiných energetických či materiálových toků zajišťují. Požaduje se zejména vysoká účinnost, tj. aby byla potřeby energie pokryta s co nejmenšími ztrátami a pak, aby odebíraná energie byla pokud možno zajištěna ze zdrojů obnovitelných, nežli z neobnovitelných. Hodnocenou energetickou spotřebou je proto celková dodaná energie pro technické systémy a dále energie z neobnovitelných zdrojů.

Ukazatele energetické náročnosti budovy tvoří

a) celková primární energie za rok,

b) neobnovitelná primární energie za rok,

c) celková dodaná energie za rok,

d) dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení za rok,

e) průměrný součinitel prostupu tepla,

f) součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici,

g) účinnost technických systémů.

λep,R

Tab.: Snížení hodnoty neobnovitelné primární energie stanovené pro referenční budovu (dosažitelné zvýšením využití obnovitelných zdrojů nebo zvýšením parametrů stavebních prvků obálky budovy nebo technických systémů budovy)

V návaznosti na směrnice Evropské komise je i v českém právním předpisu definována budova s téměř nulovou spotřebou energie, pro niž jsou definovány požadavky v tab. Zásadní hodnoty shrnuje grafický štítek se stupnicí A až G. Vyhovující je při povolování nových staveb splnění kategorie C. Výpočet energetické náročnosti spočívá v porovnání spotřeby energie mezi budovou hodnocenou a budovou tzv. referenční, která je geometricky shodná a má tepelně technické vlastnosti dané normovanými hodnotami. Pro referenční budovu jsou také předepsané hodnnoty faktoru primární energie, ze kterých lze vyvodit, jaká skladba energetických zdrojů je považována standardní ekologicko-ekonomické řešení. Např. pro vytápění je předepsán faktor 1,1, který odpovídá zdroji na zemní plyn nebo uhlí. Stejně je tomu tak u přípravy teplé vody.

Tab.: Hodnoty faktoru primárné energie pro referenční budovu
Obr. Gryfické vyjádření energetické náročnosti budovy dle aktuálního znění průkazu ENB (2013)

Z výpočtových hodnot referenční (srovnávací budovy je zřejmé, že nákladově optimální ekologická úroveň ve vytápění odpovídá plynovému kotli (faktor 1,1) a např. ohřev teplé vody elektrickým bojlerem je již řešení nepřípustné. Ostatní systémy nelze v současné době provozovat s jiným druhem energie než elektřinou.

Autorka textu: Ing. Olga Rubinová, Ph. D.
Zdroj článku: Publikace Pasivní domy a trvale udržitelná výstavba
Vydala: Mendelova univerzita v Brně