Nepodceňujte technický dozor u staveb

V poslední době se objevují závažné případy, kdy dokončené veřejné stavby trpí výraznou vadou. Jsou pak nefunkční a je potřeba investovat další veřejné prostředky na jejich obnovu nebo zprovoznění. U veřejných staveb je nutné sledovat hledisko odborné realizace a z pohledu investora případně důsledně vymáhat náhradu škody způsobené třetí stranou, tedy dodavatelem nebo zhotovitelem.

 

Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) umožňuje proplácet podporu z Operačního programu Životní prostředí a národních programů i na výdaje související s činností technického dozoru stavebníka či investora (známé pod zkratkami TDS či TDI) na probíhající stavbě.

Žadatel o podporu je proto jako stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, a to prostřednictvím fyzické osoby oprávněné podle zvláštního právního předpisu, a po této osobě má vyžadovat prokazatelný odborný dozor.


U nových staveb či rekonstrukcí nepodceňujte kvalitní technický dozor stavebníka či investora. Výdaje na něj lze proplácet z dotace.

Zároveň má technický dozor konat ve prospěch žadatele o dotaci jakožto stavebníka. Ne vždy se však tak děje. Kontroly SFŽP ČR několikrát zjistily, že tomu bylo naopak a v konečném důsledku v neprospěch žadatele o podporu. Mimo další činnosti je povinností dozoru kontrola rozsahu a správnosti fakturovaných prací. SFŽP ČR se při kontrole bohužel setkává s případy, kdy byly zhotovitelem fakturovány položky, které nebyly ve skutečnosti realizovány. Přesto však byla fakturace schválena dozorem. V konečném důsledku to vede k porušení principů pro poskytnutí podpory.

Z pohledu podmínek čerpání veřejných prostředků je proto nutné výdaje související s nepřesným či chybným výkonem dozoru chápat jako výdaje nezpůsobilé pro poskytnutí podpory. V případě zjištění chyb a nedostatků při výkonu technického dozoru může SFŽP ČR přistoupit i ke krácení dříve vymezených či již přiznaných způsobilých výdajů pro podpořenou žádost (projekt), a to v rozsahu jak způsobilých výdajů za samotný výkon dozoru, tak způsobilých výdajů souvisejících s realizovanou stavbou.

Nejčastější pochybení technického dozoru:

• dozor vykonávala osoba bez potřebné autorizace;

• rozsah, frekvence a zaznamenaná činnost neodpovídaly smluvním ujednáním;

• realizace stavby vykazovala výrazné odchylky od projektové či zadávací dokumentace (a stavebních norem) v neprospěch žadatele o podporu, přesto byly dozorem dané změny akceptovány;

• změny v realizaci nebyly řádně zdokumentovány a oznámeny poskytovateli dotace.

Co by si měl žadatel o podporu pohlídat:

• v rámci jednání mezi stavebníkem, technickým dozorem a dodavatelem stavby veškeré změny v realizaci stavby vždy zaznamenávat včas, jasně a průkazně a řádně oznámit poskytovateli dotace;

• fakturované položky musí odpovídat skutečně provedeným stavebním pracím;

• s ohledem na aktuální trend elektronizace v oblasti stavebnictví maximálně využívat těchto moderních postupů k zajištění plnění povinností dle stavebního zákona a rovněž jako formu kontrolních nástrojů;

• ve smluvních podmínkách s technickým dozorem vždy upřesnit případné sankce za nepřesně vykonávanou činnost a v případě nesplnění podmínek danou sankci vždy vymáhat.