Aktuality

Vzduchotěsnost, 4. díl: Metody A a B a příprava budovy před měřením

6. 8. 2024

Před měřením je potřeba zajistit, aby po vyvolání tlakového rozdílu proudil vzduch pouzetěmi netěsnostmi, které jsou předmětem měření, a současně zabezpečit budovu a její zařizení před rizikem poškození.

Níže jsou rozlišeny dvě metody měření, které se prakticky liší pouze přípravou před měřením:

• metoda A —  měření budovy v provozním stavu;
• metoda B — měření vzduchotěsnosti obálky budovy.

Výsledky měřicí metody A vypovídají o vzduchotěsnosti budovy jako celku. Popisují kombinovaný vliv netěsných konstrukcí, záměrných otvorů v obálce budovy a přítomnosti technických zařízení. Metoda A by se použila například pro získání vstupních údajů do energetických výpočtů, ve kterých je potřeba postihnout celkovou výměnu vzduchu všemi netěsnostmi, bez ohledu na jejich konkrétní umístění a příčinu. V praxi se častěji měří metodou B. Ta se použije vždy, když je potřeba měřit pouze vzduchotěsnost stavebních prvků a konstrukcí, zejména tedy v těchto případech:

• při kontrole kvality provedení vzduchotěsnicích vrstev a detekci případných netěsnosti spojené s opravou před jejich zakrytím dalšími vrstvami konstrukce (typicky kontrola provedení event. oprava parozábrany u dřevěných konstrukcí před aplikací vnitřního obkladu);

• pro deklaraci dosažené vzduchotěsnosti (kvality provedení) obvodových konstrukcí po dokončení budovy.

Pokud se má měřením prokázat vzduchotěsné provedení obvodových konstrukcí (např. z důvodu vyloučení kondenzace uvnitř konstrukce), pak je pochopitelně potřeba dobře utěsnit veškeré jiné netěsnosti, které nejsou součástí konstrukcí. Například velmi těsně postavená budova bez utěsněného komínu a odtahu digestoře by mohla vykazovat vysokou hodnotu n. To však v tomto případě neznamená, že obvodové konstrukce byly navrženy nebo postaveny chybně, Rozsah přípravy a volba metody závisí především na cíli měření. Pokud ovšem maji výsledky měření sloužit ke kontrole splnění doporučených hodnot n50, nemusí být volba metody vždy zcela jednoznačná. Je zřejmé, že budova by měla být měřena po úplném dokončení, ve většině běžných případů se použije metoda B. Ve zvláštních případech je možné postupovat i jinak, přiměřeně podmínkám, konstrukci budovy a způsobu větrání. Zvolený přístup je vždy potřeba vysvětlit v protokolu o měření. Ve zvláštních případech nemusí příprava odpovídat ani jedné z metod. Odchylky a jejich důvody by měly být popsány v protokolu o měření. Ať se měří metodou A nebo B, v obou případech je potřeba před měřením:

• vypnout všechny spotřebiče a zařízení s hořáky (plynové kotle, sporáky, krby, kamna, apod); 
• vypnout mechanické větrací systémy, lokální odtahy vzduchu, atd.;
• otevřít všechny vnitřní dveře a spojit místnosti v budově tak, aby se při měření chovala jako jediná tlaková zóna (zajištění rovnoměrného tlakového rozdílu v celé budově).

Metoda A

Příprava budovy pro měření metodou A je podle postupu poměrně jednoduchá. Budova se ponechá ve stavu typickém pro období, kdy je v pro vozu systém vytápění nebo chlazení. Okna, dveře, větrací klapky v obvodových konstrukcích se pouze zavřou a žádná další opatření pro zlepšení vzduchotěsnosti se neprovádějí. Pokud jsou v budově spotřebiče s otevřeným topeništěm (např. krby), je potřeba je vyčistit, aby nedošlo ke znečištění interiéru popelem nasátým při měření podtlakem .

Metoda B

Při měření metodou B mají být podle po dobu měření utěsněny všechny záměrné otvory v obvodových konstrukcích. Jedná se zejména o:

• větrací klapky a mřížky pro přívod vzduchu;
• komíny;
• nasávací a výfukové potrubí vzduchotechniky, odtahy digestoří, apod.;
• kanalizační potrubí;
• další netěsné prvky, které by mohly zkreslit výsledek,

Mezi tyto další netěsné prvky patří zejména: výlez do podkroví (poklop se stahovacími schůdky nebo otvor, kam má být tento prvek osazen, pokud se měří před jeho instalací); roletové boxy, pokud oddělují vnitřní a vnější prostředí; výfukové potrubí centrálního vysavače; a další.

Pro dočasné utěsnění v rámci přípravy před měřením zpravidla postačí méně kvalitní výrobky. Tenčí spáry lze většinou dostatečně dobře utěsnit papírovou malířskou lepicí páskou (není potřeba používat speciální pásky pro vzduchotěsné spojování). Větší otvory lze utěsnit libovolnou nepoškozenou plastovou fólií. Stav dočasného utěsnění je potřeba kontrolovat, odlepení v průběhu měření by mohlo zkreslit výsledek. Doporučuje se tedy i tyto dočasné úpravy provést pečlivě, zejména dbát na přilnavost lepicích pásek k podkladu. Po skončení měření musí být všechna dočasná těsnicí opatření odstraněna, aby nedošlo k narušení funkce utěsněných prvků (např. větracích mřížek, komínu atd.). Při měření dojde často k odhalení řady netěsností v konstrukcích, které je potřeba opravit. K těmto opravám naopak nesmí být použity provizorní prostředky! Pokud jsou tyto nedostatky během měření narychlo utěsněny, musí být po skončení testu znovu kvalifikovaně opraveny pomocí kvalitních výrobků.

Dočasné utěsnění nasávacího otvoru vzduchotechnického potrubí duší z fotbalového míče

Pro utěsnění kruhových otvorů (kanalizační potrubí, komíny, VZT potrubí, apod.) se velmi dobře osvědčily gumové duše fotbalových míčů, viz obrázek výše. Pokud jsou na kanalizačním potrubí již osazeny zařizovací předměty, stačí zaplnit zápachové uzávěry (sifony) vodou.

Zvláštní pozornost je potřeba věnovat utěsnění nasávacího a výfukového potrubí vzduchotechniky. Utěsněny by měly být vstupní a výstupní otvory na fasádě, nikoli vstupní a výstupní otvory do větrací jednotky. Při utěsnění potrubí ve větrací jednotce by totiž mohlo při měření docházet k výměně vzduchu mezi vnějším prostředím a měřeným prostorem skrz netěsnosti v potrubí samotném, což by vedlo k chybnému výsledku (zejména u velmi těsných budov). Pokud je součástí větracího systému zemní výměník tepla, musí být rovněž utěsněn pokud možno opět na hranici obálky měřeného prostoru. Během přípravy před měřením je nutné zvážit riziko mechanického poškození konstrukcí vyvolaným tlakovým rozdílem. Při měření dokončených budov je toto riziko minimální. Ovšem například u rozestavěných budov s dosud nezakrytou fóliovou parozábranou by mohlo dojít k jejímu odtržení od podkladu během měření podtlakem. Bodově přikotvené (přisponkované) nebo přilepené fólie je nutné ještě zajistit přítlačnými latěmi.

Zdroj textu: Vzduchotěsnost obvodových plášťů budov Autor: Jiří Novák