Průmysl a stavebnictví se loni vrátily k růstu, analytici doufali v lepší čísla

 

Průmysl i přes loňský růst výroby nedosáhl úrovně před koronavirem, zejména kvůli problémům automobilového průmyslu, který se vedle následků pandemie nemoci covid-19 stále potýká s nedostatkem čipů. Nicméně většina odvětví si podle statistiků loni polepšila, horší výsledek než v roce 2020 zaznamenalo jen zpracování dřeva a výroba oděvů.

Analytik Generali Investments Radomír Jáč upozornil na to, že průmysl loni ale rostl především díky výkonu od března do července. Od srpna podle něj na výrobu začaly dopadat problémy v dodávkách dílů. Loňský rok pak průmysl ukončil prosincovým meziročním poklesem o 2,1 procenta. "Průmysl v závěru roku nenaplnil očekávání na pokračující mírné oživení," konstatovat analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Podle analytika ČSOB Petra Dufka průmysl dál brzdí zejména nefunkční mezinárodní dodavatelské řetězce, drahá a nespolehlivá doprava, vysoké ceny vstupů včetně energií a nedostatek pracovníků.

Nedostatek pracovních sil zůstává podle analytiků hlavním problémem i ve stavebnictví. Vedle toho se loni odvětví potýkalo podle ředitele odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu a stavebnictví ČSÚ Radka Matějky i s mimořádným zdražováním. I přes tyto problémy pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, loni stouplo o 1,5 procenta a inženýrské, tedy zejména dopravní výstavba, meziročně rostlo o procento.

Počet stavebních povolení, které úřady loni vydaly, stoupl na 90.960, což bylo podle experta na stavebnictví poradenské společnosti KPMG Pavla Doláka nejvíce za posledních devět let. Rekordní podle něj byla i orientační hodnota povolených staveb, která proti roku 2020 stoupla o třetinu na 521,9 miliardy korun. "Jenže je nebude mít kdo stavět, pokud se do oboru nevrátí zahraniční či domácí pracovníci," uvedl Dolák. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by krizi pracovních sil mohla ještě prohloubit případná ruská invaze na Ukrajinu, která může vést k dodatečnému odlivu ukrajinských pracovníků ze stavebnictví.

 

Oslovení analytici ale věří, že ustupující pandemická omezení a snižující se nejistota by letos už mohly přispět k významnějšímu oživení stavební výroby. "Pozitivním signálem by mohly být i první známky zmírňujících se problémů s dodávkami vstupů v průmyslu," doplnil ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Problémy v dodávkách a zdražení vstupních nákladů stály podle analytiků také za loňským schodkem zahraničního obchodu Česka. Schodkem skončila jeho bilance i v samotném prosinci, kdy činil 15 miliard korun, přitom ekonomové jej předpokládali ve výši 7,8 miliardy korun. Očekávají ale, že letos se potíže na straně nabídky zmenší a zpomalí zdražování například v případě energií. Zahraniční obchod by tak měl skončit s kladnou bilancí.

"Ačkoliv se obchodní bilance propadla po dlouhé době do deficitu, nemyslím si, že se jedná o znak vnější nerovnováhy české ekonomiky. Deficit je způsoben událostmi doufejme dočasného charakteru - čipovou a energetickou krizí," konstatoval ekonom společnosti Deloitte Václav Franče. Problémy s čipy podle něj potrvají zřejmě až do příštího roku, u energií lze čekat pozvolný pokles cen k novému standardu, který ale bude vyšší než před krizí.

Pokud budou potíže na nabídkové straně dál ustupovat a zvolní nárůst cen vstupních nákladů, měla by podle Davida Vagenknechta z Raiffeisenbank ve druhé polovině roku zrychlit průmyslová výroba, což by se mělo pozitivně odrazit v exportu.

Zdroj článku: České noviny