Zásady použití tepelných izolací

17. 10. 2016

Univerzální a po všech stránkách ideální izolační materiál neexistuje. vždy je třeba vybírat podle kritérií pro místo v konstrukci, do kterého je uložen. Jsou to vlhkostní poměry, potřebné tepelně-izolační vlastnosti a dodržení difuzní otevřenosti skladby.

Při návrhu musíme přihlížet k požadovanému výsledku. V praxi to například znamená, že pro izolaci ostění nemohu použít slárnu.chcí-lí dosáhnout ostrých rohů pro omítání. Každý materiál má své možnosti instalace a připevnění. Některé detaily, zvláště u nízkoenergetických a pasivních staveb, často lze provést z přírodních materiálů jen s neadekvátní námahou a nižší kvalitou, zato však s vysokou konečnou cenou. Projekční praxe ukazuje, že velké množství syntetických izolačních materiálů je nahraditelných, nikoliv však všechny. Ačkoliv se vyskytují názory, které tvrdí, že do stavby z přírodních materiálů jednoduše umělé materiály nepatří, použít malé množství syntetických materiálů tam, kde bude zajištěno kvalitní provedení a vysoká životnost, může naopak na provozních nákladech životní prostředí ušetřit.

Uveďme možné příklady použití izolací na bázi přírodních materiálů, V základech zděné stavby lze nahradit extrudovaný polystyren pěnovým sklem. Lepší alternativou jsou dřevostavby založené nad terénem. V podlaze potom můžeme použít jakoukoliv tepelnou izolaci od slámy přes celulózu až po lehké dřevovláknité desky. Stěny i střechu lze izolovat opět prakticky jakýmkoliv přírodním materiálem. Vnějším opláštěním celé stavby může být tenčí dřevovláknitá deska, sloužící jako závětrná vrstva, nebo Silnější deska jako pevný podklad pro difuzně otevřenou omítku. V instalační mezeře v interiéru před parobrzdnou vrstvou je optimální, využít izolace se schopností vlhkostní akumulace, aby tak spolupllsobilyspolečně s hliněnými omítkami. Zbylé množství izolací v řádu procent tvoří detaily soklů, ostění, podlah a návaznosti konstrukcí - zde je často výhodné užít materiálů syntetických.

Dle celkové koncepce stavby můžeme uvažovat nad tím, zda je lepší použít kontaktní nebo výplňovou izolaci. U výplňových izolací ve dřevostavbách můžeme volit ekologičtější varianty.

Materiály na bázi celutózy mají schopnost rozvádět molekuly vody z míst s větší vlhkostí do míst s menší vlhkostí. Voda se tak dekoncentruje a pokud je "skladba navržena jako difuzně otevřená, maže při povrchu odvětrávat. Protože velká většina poruch V parobrzdných vrstvách je bodových nebo lineárních (špatné spoje parotěsných fólií, neutěsněné prostupy, hřebíky a jiný spojovací materiál přichycující zařízení domu ke zdi), je tato schopnost velmi důležitá.

VÝHODY A RIZIKA UŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH MATERIÁLŮ

"Přírodní materiály mají v sobě krásu živých materiálů, srozumitelných cyklů a zákonitostí a většinou jsou vhodné i pro svépomocnou výstavbu. Mají v sobě cosi těžko uchopitelného, CO lze nazvat schopností nebo potenciálem spoluvytvářet teplo domova, osobitost a vědomí toho, co, proč a jak činím v širších souvislostech." (Aleš Brotánek)

Přednosti z hlediska trvalé udržitelnosti výstavby

V minulosti, kdy byla dopravní infrastruktura málo rozvinutá a výroba decentralizovaná, se pochopitelně používaly pouze materiály přírodní. Překonáním těchto bariér jsme sice dosáhli určitého vzestupu životní úrovně, ovšem za cenu nadměrného zatížení naší planety. Přírodní materiály však můžeme i dnes z velké části získat ze vzdáleností v řádech desítek kilometrů, ne už tisíců a desetitisíců. Lze tak omezit dopravní zátěž. Pro svou výrobu mají minimální nároky na zdroje neobnovitelné energie, především proto, že se ve velké míře jedná přímo o odpady ze zemědělské výroby, ať už jde o pěstování plodin nebo lesní hospodářství. Při zpracování se používají jednoduché metody. Nepotřebují žádnou složitou a náročnou úpravu či mechanizaci. Přírodní materiály mají potenciál stát se článkem v řetězci uzavřených bezodpadových cykltJ. Po svém dožití se mohou stát znovu hnojivem, nebo je můžeme dále recyklovat. Velmi přirozený způsob likvidace staveb ze slámy a hlíny charakterizují s nadsázkou někteří stavitelé: ,,sundejte slaměnému domu střechu a o zbytek se postará příroda sama."

Obr.: Hradčany u Tišnova - foto Aleš Brotánek

Působení na psychosociální stránku člověka a komunit

Dnešní dobu velmi dobře charakterizuje odtržení lidského konání od přirozených cyklů odehrávajících se v přírodě. Zvykli jsme si na zimní betonování a sofistikované chemické omítky, takže můžeme stavět prakticky celoročně. Přírodní materiály nám pomáhají tyto procesy opět plněji vnímat. Hliněné materiály těžíme nejlépe na podzim, aby mohly přes zimu vymrzat, slámu zase balíkujeme pouze během sklizně. Omítat mažeme nejpozději brzy na podzim. Při získávání surovin poznáváme lidi z blízkého okolí i krajinu samotnou. Dům pak můžeme do určité míry stavět svépomocí, vede-Ii ji alespoň jeden ZKušený člověk. Zapojení příbuzných a kamarádů nebo i sousedů poskytuje nenahraditelný sociální prvek a dokáže tvořit i stmelovat celé komunity. Konečně, stavba, lépe řečeno tvorba, našeho domu nám poskytne nejen radost, ale i vzájemné propojení zásadní pro jeho pozděiši obývání - mnohem lépe se nám žije tam, kde rozumíme souvislostem a na čem jsme se osobně podíleli.

Psycholožka Anne Wilsonová-Schaefová popsala současný způsob lidského chování a přemýšlení naší západní civilizace jako "systém bílého muže". Tento způsob nás nutí nazírat realitu jednostranným racionálním pohledem, v němž je měřítkem bohatství, moc a úspěch, který jako takový přináší v důsledku více nesvobody a útlaku v podobě neustálého stresu a konzumu. Tento pohled však nedovoluje zasadit naše každodenní jednání do širších souvislostí a přemýšlet nad dopady našeho jednání v globalizovaném světě. Velmi jednoduše to lze dokázat na výzkumech pocitu spokojenosti a štěstí obyvatel v rozvinutých zemích.

Přírodní materiály pro zdravé budovy

Použití přírodních materiálů nám dává jistotu zdravého vnitřního prostředí. Nemusíme se obávat chemických rozborů stavebních materiálů, u kterých se teprve po letech používání zjišťuje jejich zdravotní závadnost. Uvolňování škodlivých látek do vzduchu patří k jedné ze závažných příčin, proč se v domě necítíme dobře - aniž si to uvědomujeme, Jsou i jedním z faktorů rychle stoupajícího výskytu astmatu, alergií i karcinogenních onemocnění. Život mezi umělými látkami, jež jsou mnohdy s životem neslučitelné a ohrožují ho, výrazně snižuje kvalitu života. Tento aspekt je natolik významný, že je mu věnována kapitola o Syndromu nemocných budov.

Svépomocná výstavba

Běžně používané specializované stavební materiály se složitými technologickými podmínkami odkázaly používání odborníkům a stavebním firmám. Zatímco nám neznámí lidé stavf z neznámých materiálů dům, v němž strávíme třeba polovinu života, my získáváme jinde potřebné peníze. Znovu spojit toto odtržení mohou pomoci přírodní materiály, jimž už ze své podstaty dokážeme porozumět a jež můžeme sami jednoduchými způsoby používat.

Obr.: Dissentis, Švýcarsko - foto Werner Schmidt

Děti si s přírodními materiály rozumí zvlášť dobře. Mažou si na stavbě hrát bez obav rodičů, že si zalepí ruce cementem nebo slížou čerstvý jedovatý syntetický nátěr. Nakolik jsou rodiče trpěliví, natolik jim děti mohou i pomáhat, protože si zároveň i hrají. Pokud někde něco zapatlají nebo položí špatně cihlu, chyba se lehce napravuje. Zamazané oblečení se snadno vypere. U starších dětí může jít i o příležitost ke společné smysluplné práci s rodiči - zvlášť chlapci ocení spolupráci s otcem, který často bývá většinu času mimo dům a dětský prostor. Dělníci ve firmách si pochvalují práci s hliněnými omítkami, které neničí pokožku na rukou a nezpůsobují dýchací potíže - a pokud zapomenou umýt nářadí, další den hlínu lehce odmočí.

Přírodní materiály vyžadují čas

Chceme-li získat přírodní materiál a posléze z něj stavět, musíme počítat s tím, že budeme potřebovat čas, jenž za nás v případě běžných materiálů šetří zaběhané výrobní procesy, dodavatelské firmy a prodejny stavebních materiálů. Slaměné balíky ani hlínu v supermarketech běžně nekoupíme. Naše plánování je závislé nejen na ročním období a počasi, ale i dalších lidech, například zemědělcích. I stavba samotná trvá o něco déle. Co vůbec můžeme reálně zvládnout, je potřeba dobře promyslet ještě předtím, než se do stavby pustíme.

Psychologické bariéry

Přírodní materiály bývají přes své nesporné kvality mnohými lidmi považovány za cosi "zpátečnického" nemoderního, venkovského či "chudinského". Bývaly přece používané v minulosti - a tato doba je již bohudík dávno za námi!

Za problém se považuje i to, že nejsou měřitelné, porovnatelné, zařaditelné ani podle současných měřítek ekonomicky výhodné, proto nestojí za pozornost. Vzniká tak řada předsudků, plynoucích především z neznalosti tématu.

Špatný je ale i opačný přístup - ačkoliv víme, že užívání přírodních materiálů nemusí být za současných okolností vždy výhodné z hlediska ekonomického nebo stavebního, někteří lidé je zcela nekriticky prosazují. Jsou i tací, kteří prosazují jen jeden přístup ke stavění - ten, který oni sami považují za nejlepší a univerzální. Tento způsob sebe prezentace se začíná podobat až náboženskému fanatismu, jenž nepřipouští rizika nebo jiný pohled na věc, včetně názorů klienta. Podobným stavitelům nebo architektům je lépe zdaleka se vyhýbat.

Z důvodu neznalosti technologických postupů ze strany projektantů a stavebních firem jsou přírodní materiály využívány pouze okrajově jak při novostavbách, tak při rekonstrukcích původních staveb. Tím se z našich regionů vytrácí dědictví stavební kultury. Přerušuje se kontinuita řemesel a tradic a vytrácí se vědění a zkušenosti, jež se dříve předávaly z generace na generaci. Zřejmě i proto si na své "místo na výsluní" ještě budou muset chvíli počkat, Je třeba hledat cesty, které pomohou vnímat přírodní materiály jako alternativu těch současných a umožní jejich užívání nikoliv jako okrajovou či poslední, ale srovnatelnou a normální variantu.

Autor textu:
Ing. arch. Jan Márton
s přispěním architektů a stavitelů

Čerpáno z publikace: Stavby ze slaměných balíků, vydáno vlastním nákladem, www.stavbyzeslamy.cz