Přírodní nebo recyklované izolační materiály s nízkou ekologickou stopou

Kvůli nízké poptávce je u nás výrobců přírodních izolací prozatím pomálu, ačkoliv jejich výroba akceleruje. Zapojení vět­šího počtu místních výrobců komplikují také drahé certifikace. Nutnost dovozu a zpracování v menších množstvích se pak promítá ve vyšší ceně. Výjimkou je sláma, jež je nejlevnějším izolačním materiálem vůbec, a celulóza, tedy rozvlákněný recyklovaný papír, jež je konkurence­schopný vfiči syntetickým materíálům. Jejich předností je nízká zátěž životního prostředí. Prakticky veškeré přírodní materiály jsou kompostovatelné nebo spa­litelné s nízkými emisemi škodlivin. Jejich životnost je při správném užití vyšší než u syntetických materiálů. Dělení do skupin podle původu výChozí suroviny je převzato od slovenského architekta Eugena Nagyho:

 

• rostlinné organické materiály (sláma, dřevěná vlákna, dřevěná vlna, hobliny, korek, recyklovaný papír - celulóza) a stonkové (třtina, konopí, len, sláma, kokosová vlákna, bavlna, rákos)

• minerální anorganické materiály (expandovaný jíl - keramzit, expan­dovaný perlit, expandovaná slída - vermikulit, expandovaná břidlice - expandit, siopor; pemza, minerální pěna, pěnové sklo a vápenný silikát)

• zvířecí organické (ovčí vlna)

Vyrábí se ze starého tříděného papíru. Tato technologie byla vyvinutá začátkem sedm­desátých let, během energetické krize. Používá se zejména v Kanadě a ve skandi­návských zemích. Dobře pohlcuje hluk, je difuzně propustná. Celulózu mažeme zařa­dit mezi první masově používané tepelné izolace šetrné k životnímu prostředí, neboť se vyrábí z druhotné suroviny a lze ji znovu recyklovat. Kvfili ochraně proti škůd­cům a snížení hořlavosti je do ní přidáván síran hořečnatý nebo bórové soli. Životnost je odhadována na více než 50 let.

Tepelně-izolační účinky jsou mírně horší ve srovnání se syntetickými materiály nebo celulózou. K výrobě většiny desek je třeba velké množství vody nutné k rozvláknění dřeva. Desky poté projíždí pecí několik desítek metrů dlouhou, kde se suší, což je další velký energetický výdaj. Vlákna jsou lepena do desek vlastní živicí -.ligninem, pro vyšší hustotu materiálu jsou přidává­ny náhražky na bázi přírodních pryskyřic, případně bitumenů, jež jsou odolné proti vlhkosti. Na trhu jsou však již k dostání ekologičtější desky vyráběné suchou meto­dou, pouhým prolepením vláken polymery a slisováním. Výhodou dřevovláken je užití odpadní suroviny. Desky jsou difuzně dobře propustné a mohou sloužit i jako podklad pro omítky, jejich optimální využití je tedy na vnějším plášti izolační obálky budovy. Lze je bud' spalovat ve speciálních spalovnách, nebo v menších množstvích kompostovat.

Tento materiál dovážený hlavně ze Středomoří má dobré izolační vlastnosti. Dokáže regulovat vlhkostní klima. Korkový dub je velmi odolný a je schopen přežít i krátké lesní požáry. Spotřeba energie při výrobě korku není vysoká - po rozemletí je lepen vlastní živicí do bloků za pomoci vodní páry. Pro svou vysokou cenu se používá V menších množstvích jako podlahová krytina, neboť je výborně zvu­kově-izolační a také odolný proti vibracím.· Environmentálněnepříznivé je mono­kulturní pěstování, často nešetrný sběr korkové kůry a konečně dlouhá dovozní vzdálenost. Je dobré se vyhnout nekva­litním produktů lepeným pomocí umělých lepidel, které emitují škodliviny.

Má dobré tepelně-izolační a zvuko­vě-izolační vlastnosti. Je difuzně dobře propustné, odolné proti vlhnutí. používání konopí je podobně jako u lnu velmi výhodné, neboť je to nenáročná, stopro­centně využitelná plodina, odolná proti škůdcům. Zlepšuje kvalitu p5dy a lze ji pěstovat bez použití hnojiv. Vyrábí se z ní izolační rohože, jejichž vlákna jsou spojená škrobem, provazce nebo plsť.

Len můžeme zakoupit v podobě plsti, desek nebo jako volně sypaný. Má dobré izolační vlastnosti, vlákna jsou pevná v tahu, ale málo elastická. Kvůli lámavosti se do lnu přidávají podpůrná polyeste­rová vlákna, jejichž obsah se u každého výrobce liší. Ta však jsou environmentálně nevhodná, proto by jejich obsah měl být co nejnižší. Je hořlavý. Použití lnu jako izolačního materiálu je pro jeho šetrnost k životnímu prostředí velmi vhodné, je totiž přírodní surovinou pěstovanou v našich zeměpisných šířkách. Tuto odolnou plodinu lze pěstovat bez použití hnojiv.

Nejsou u nás příliš dostupná. Vlákna mají dobré izolační vlastnosti, jsou odolná proti mechanickému opotřebení, hou­bám, hmyzu a bakteriím i vlhkosti. Izolace je hořlavá, pokud není ošetřena bora­xem či síranem amonným. Výroba z této obnovitelné suroviny nezatěžuje životní prostředí. Zátěží pro životní prostředí je však transport na dlouhé vzdálenosti. Dováží se ze Srí Lanky, Indie, Malajsie, Tanzánie nebo Keni.

Užívá se poměrně krátce, na našem trhu je prozatím špatně dostupná. Má dobré izolační vlastnosti a dobře vyrovnává vlh­kost prostředí. Ošetření boraxem proti hoření působí též proti plísním a hmyzu, i když už sama prostá bavlna je pro hmyz těžko stravitelná. Kvůli tomuto ošetřeni ji však nelze po použití kompostovat. Bavlna se pěstuje převážně ve střední Asii a ve východní Africe a při jejím pěstování se hojně používají herbicidy a pesticidy. Společně s nezbytným dlouhým transpor­tem to bavlnu jako ekologický materiál prakticky diskvalifikuje. Při změně podmí­nek pěstování je vhodná jako alternativa izolace v oblastech, kde roste přirozeně.

Lze říci, že se po všech stránkách jedná o takřka ideální izolační materiál. Pří dodržení správných stavebních postupů dosahuje životnost stovek let. Dobré izo­lační vlastnosti spolu s nízkou cenou ho předurčují pro široké využití v pasívních a nízkoenergetických domech. Sláma je velmi špatně kompostovatelná, takže zatímco hnije ve stozích, produkuje velké množství skleníkových plynů. Zabudování tohoto odpadního materiálu do staveb je tedy vhodným řešením. Po dožití domu můžeme slámu znovu recyklovat nebo spá­lit v kotlích na bíomasu. 

Zajímavá a cenově dostupná alternativa. Jedná se o tradiční izolační materiál dříve používaný jako střešní krytina, nosič omítky nebo izolace. Izolační schopnosti rákosu jsou průměrné, proti slámě je však rákos podstatně tvrdší a netlí. Kvůli přirozenému obsahu kyseliny křemičité nehrozí nebezpečí samovznícení.

Vyrábí se z tzv. přírodního skla, má velmi dobré izolační vlastnosti, nepodléhá tlení a je odolný proti hmyzu. Je nehoř­lavý, dokáže výborně regulovat vlhkost. Spotřeba energie při výrobě je průměrná.

Pěnové sklo se vyrábí ze stejných surovin jako klasické sklo, nejlépe jeho recyklací. MOžeme je použít ideálně v základech, neboť snese velké zatížení a je nena­sákavé. Vrstva štěrku ze skla se chová jako drenáž. Je odolné proti škůdcům a prakticky nehořlavé. Spotřeba energie při výrobě je vysoká. Ve formě desek je připevňováno lepidly. Z některých se uvol­ňují rakovinotvorné aromatické uhlovodíky, není proto vhodné jej používat ve vnitř­ních prostorách. Sklo v podobě štěrku lze recyklovat, případně bez problémů skládkovat. Alternativa extrudovaného polystyrenu.

Podobně i ostatní anorganické izolační materiály mají společné znaky jako vyso­kou energetickou náročnost při výrobě a nenasákavost. Mezi tyto materiály patří: keramzit, vermikulit, expandit, siopor, pemza, minerální pěna a vápenný silikát.

Je výbornou izolací již pro samotné ovce. Pro potřeby zateplení lidských obydlí může posloužit právě tak. Kromě tepelně-izolačních vlastností je schopna taktéž vyrovnávat vlhkost v interiérech - lzeji tedy s výhodou použít v instalačních mezerách interiéru. Oproti jiným přírodním materiálům je málo hořlavá. Spotřeba energie při úpravě ovčí vlny je nízká. Vlákna se spojují povětšinou mechanicky. Vlna se ošetřuje proti molům deriváty z močoviny, chemické ošetření se hlavně ze zdravotních důvodů nedoporučuje. Při  výběru izolace z ovčí vlny je dobré věnovat pozornost místu původu. U nás je totiž k dostání kromě vlny z valašských ovcí také vlna dovážená z Austrálie a Nového Zélandu. Zde se kvůli negativnímu vlivu dopravy příznivá ekologická bilance izolace z ovčí vlny poněkud vytrácí.

Aerogel je porézní lehký materiál vyráběný z oxidu křemičitého, a to odstraněním kapalné části gelu. Je využíván kvůli vysoké pořizovací ceně pouze pro řešení speciálních detailů, stejně tak jako vakuová izolace. Tyto moderní hmoty izolují několikanásobně lépe než běžné tepelně-izolační materiály, uplatní se proto především u rekonstrukcí.

Autor textu:
Ing. arch. Jan Márton
s přispěním architektů a stavitelů

Čerpáno z publikace: Stavby ze slaměných balíků, vydáno vlastním nákladem, www.stavbyzeslamy.cz