hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Aktuality

Příčiny syndromu nemocných budov

27. 8. 2016

V případě budov je ve většině případů na vině nízká kvalita vzduchu v ínteri­éru a pro člověka nepřirozené prostředí.

Mohou za to především chyby v projektu, špatný návrh technického provedení stavby a nevhodné použité materiály. Charakteristická budova, kde můžeme výše popsané obtíže očekávat, má velké nestíněné plochy zasklení. Kvůli velmi obtížné regulovatelnosti a prakticky nepře­tržité potřebě klimatizace nebo topení dochází v interiéru k přehřívání a pod­chlazování, následkem toho pak k velkým rozdílům teplot v interiéru. Chlazení, pokud je nastaveno s rozdílem větším než 7 °C proti venkovní teplotě vzduchu, způsobuje některým lidem velké zdravotní potíže. Budovy jsou dnes stavěny tak, aby se daly rychle vytopit, to znamená bez dostatečné tepelné setrvačnosti. Nezvládají pak reago­vat na náhlé změny vnitřních a především vnějších solárních ziskél. Potrubí vzducho­techniky zároveň působí jako roznašeč nečistot - lehké průmyslové chemikálie a odéry i výpary snadno projdou nedosta­tečnými filtry. Kovové potrubí je vysoce ztrátové prostředí pro záporně nabité ionty, které mají pozitivní vliv na zdraví člověka.

Dalším problémem je špatná regulace vlhkosti vzduchu, neboť dochází k jeho přesoušení. Ztížené dýchání a bolesti hlavy často pramení z prachu a vláken v ovzduší (manipulace s papírem), velké koncent­race kancelářské techniky na jednom místě a chemického znečištění vzduchu od tabá­kového kouře, ozónu nebo těkavých látek, například z nového nábytku (výpary formaldehydu), syntetických materiálů, nátěru nebo plísní. Pracovní pohodě nepři­dají velké prostory otevřených kanceláří s nedělenými pracovními místy a nedo­statkem zeleně. Umělé, ostré nebo blikající osvětlení kazí oči a přispívá k rychlé únavě.

Syndromem nemocných budov je třeba se zabývat především v souvislosti se zdra­vím člověka. Manželé Lovinsovi v knize Přírodní kapitalismus odhadují, že zatímco se náklady firem v USA na vytápění budov pohybují kolem jednoho procenta, efek­tivita práce ve zdravých budovách proti nemocným stoupá až 016 %. Totéž potvrdila zkušenost firmy Lockheed Martin - po přestěhování z prostor s umě­lým osvětlením do přirozeně osvětlených místností zaznamenali zvýšení produkti­vity práce 015 % (Christopher Day: Duch a místo, 2004). Pokud se někomu může zdát diskutabilní navrhovat či modernizo­vat budovu z hlediska energetických úspor, pak je snad pádným důvodem zdraví lidí - pouhým zvýšením efektivity práce o jedno procento se smažou účty za vytá­pění. Odhlédneme-Ii od zřejmých výhod, jaké přináší ozdravění pracovního prostředí pro firmy, mělo by být i v zájmu státu, aby dbal na kvalitu prostředí, v němž se lidé pohybují, neboť ztráty ve zdravotnictví se mohou ročně pohybovat v řádech miliard Kč. Druhotné účinky pobytu ve zdravých budovách můžeme vysledovat ve zlepšení sociálních vztahů mezi lidmi.

Že špatně navržené budovy z toxických materiálél neškodí jen svým obyvatelům, potvrzují i svědectví hasičů, záchranářů i dělníkél z New Yorku, kteří v roce 2001 likvidovali škody po útoku na Světové obchodní centrum. Stovky jich byly posti­ženy kašlem a astmatickými záchvaty, pliváním krve a dalšími onemocněními. Do vzduchy byly v pyroklastickém mraku po výbuchu náloží a pádu budov rozptý­leny rakovinotvorné částice azbestu (kvůli němuž byla již dříve zakázána plánovaná demolice), benzenu, dioxiny, polychloro­vané bifenyly nebo prach ze skelné vaty.

Jaké budovy lze nazvat zdravými?

Gomadingen, Německo - foto Jan MártonZdravé domy působl na smysly komplexně příjemně. Ačkoliv se v dnešní době klade důraz především na zrak (90 % vjemů), důležitou roli hraje teplo, chlad, vůně, barvy, tvary, tvrdost, měkkost. Snadno si představíme, že středověké sakrální stavby s barevnými výplněmi oken, var­hanní hudbou, vélní kadidla a hmatatelně pevnými lavicemi vyvolávaly snáze emo­cionální reakci než třeba mrakodrapy, které působí pouze na vizuální vjem svou obrovitostí. Na člověka je potřeba pohlížet jako na složitý organismus, jenž nejlépe funguje v prostředí neustálých drobných dynamických změn. Podprahové vnímání vélní, změn chladu a teploty, přirozené osvětlení a čistý vzduch působi přirozeněji než snahy předimenzovaných technolo­gií zajistit pokud možno konstantní vnitřní prostředí. Minimalizací energetických ztrát a zastíněním oken lze výrazně snížit velké výkyvy teplot v ínteríéru, Zbytečně velká výměna vzduchu v místnostech vede k přesušování vzduchu - větrat je nutné natolik, aby byla zachována vysoká kvalita vzduchu. Množství materiálů, které během své životnosti vypouští do ovzduší těkavé látky nebo snižují ionizaci vzduchu, bychom měli omezit. Zejména se jedná o uměle vyrobené polymerické látkya materiály s vysokým obsahem lepidel(např. formaldehyd) a rozpouštědel. Výrobci bohužel často neuvádí složení, skrývajíce ho za výrobní tajemství, takžepodíl škodlivých látek ve výrobku může být přiznán až po letech nebo odhalen novými výzkumnými metodami. Stahování výrobků z trhu po zjištění jejich závadnostije málem na denním pořádku.

Vhodné je použít interní materiály, které s okolním prostředím nereagují, z běžných například sklo a kov. Nejlepší jsou člověku přirozené přírodní materiály. Nezbývá než dodat, že komplexní návrh zdravé budovy by měl v co největší míře odpovídat všem zmíněným požadavkům.

Pozitivní vliv záporných iontů na člověka

Jedním z výše zmíněných příznivých faktorů vzduchu s přirozeným složením je koncentrace lehkých záporných iontů. Záporné ionty působí pozitivně na dýchací soustavu, omezují respirační potíže astamtiků a alergiků, snižují krevní tlak, stimulují nervovou činnost a zlepšují paměť a optimalizují složení krve. Dle měření je jejich koncentrace v běžných budovách výrazně nižší v porovnání se stavem ve volné přírodě.

Zvýšení koncentrace lehkých záporných iontů je možné díky správnému stavebnímu řešení, pomocí vhodných interiérových doplňků, zeleně a případně použitím umělých ionizátorů. Zejména plasty a syntetické materiály způsobují změnu náboje na površích v místnostech vlivem své nevhodné permitivity (mají kladný statický náboj), která je pak příčinou rychlého zániku negativního iontového pole.

Další úbytek záporných iontů způsobuje klimatizace, nevětraný vydýchaný vzduch a dým z kouření a vysoký podíl prachových částic ve vzduchu. Převážně z posledního důvodu je vzduch ve městech vnímán jako zkažený s koncentrací pouze v jednotkách ion/cm3. Parametry elektroiontového mikroklimatu nejsou upraveny žádným normovým předpisem.

Optimální hodnoty koncentrací negativních lehkých iontů jsou uváděny v rozmezí 1000-1500 ion/cm3, přípustná hodnota je min. 200 ion/cm3. Psychicky náročné práce vyžadují až 2 000 íon/cm3, Cestou ke zlepšení podmínek iontového mikro­klimatu v budovách je navrhování staveb se znalostí této problematiky a používání především klasických přírodních materi­álfi (nelakované dřevo, přírodní textilie, hliněné omítky), zabezpečení dosta­tečného přirozeného větrání místností, popřípadě vybavení ínteríérů rostlinami, příznivě ovlivňujícími ionizaci ovzduší (MUDr. A. Lajčíková, CSc., SZU, 2007).

Nízkofrekvenční elektromagnetická pole

Další z významných Činiteli) charakteri­zujících kvalitu pracovního a obytného prostředí v budovách s vlivem na živé organismy jsou nízkofrekvenční elektro­magnetická pole. Tato pole jsou emitována z elektronických a elektrických zařízení - vysokonapěťových rozvodů, vnitřních rozvodů nízkého napětí a různých elek­trických zařízení, která jsou situována v ínteríéru budov, trafostanic, rozvoden vysokého a nízkého napětí a podobně. Mnoho lidí aspekt elektrosmogu v budo­vách pomíjí - často proto, že si prostředí bez elektrosmogu ani neumí představit. Zdravotní výzkumy o škodlivosti působení nízkofrekvenčnfch střfdavých elektromag­netíckých polí na živé organizmy probíhají po celém světě v souvislosti se vznikem různých druhů onemocnění. Důsledkem vlivu polí je zvyšování nervové aktivity - citlivější lidé mohou mít dokonce potíže v blízkosti vodičů usnout a kva­litně se vyspat. Každá živá tkáň toto záření cítí a reaguje na něj. Tato skuteč­nost je potvrzena i zkušenostmi lidí, kteří se v odstíněných ložnicích vyspí mno­hem lépe. V současné době u nás platí evropský zákon Č. 480/2000, který na­hradil naši předchozí mnohem přísnější normu. Současná stanovená limitní hod­nota při frekvenci 50 Hz je pro intenzitu elektrického pole 5 kV/m a pro velikost magnetické indukce 100.10-6 T, tj. asi pětkrát mírnější hranice než udávala před­chozí norma. Zdravotní obtíže se mohou vyskytnout i při dlouhodobém pobytu v místě, které tyto limitní hodnoty splňuje (Ing. Tomáš černický, VUT Brno).

Pro utvoření bližší představy - u běžných rozvodů nízkého napětí v budovách platí, že nadlimitní množství se vyskytuje cca do 1 metru od vodiče. Christopher Day uvádí l,L metru. K eliminaci těchto polí slouží například systémy inteligentních rozvodů EIB, kde lze automaticky vypínat jednotlivé větve elektroinstalace. Dalším opatřením jsou stíněné kabely, například . obalené aluminiem. Nejjednodušším opatřením bez navýšení investičních nákladťJ je počítat s umístěním vnitřního vybavení budov, zvláště postelí v ložnicích, a rozvody pak vést třeba jen v jedné odlehlé stěně. Stejně tak to platí pro každý prostor, kde běžně nepoužívárne elektrospotřebiče a který slouží především k odpočinku.

Autor textu:
Ing. arch. Jan Márton
s přispěním architektů a stavitelů
Použitý ilustrační obrázek v textu: Gomadingen, Německo - foto Jan Márton

Čerpáno z publikace: Stavby ze slaměných balíků, vydáno vlastním nákladem, www.stavbyzeslamy.cz
Publikace Stavby ze slaměných balíků, zdroj: Ing. arch. Jan Márton






Pro zákazníky
Rubriky článků