Státní energetická koncepce (SEK)

19. 8. 2016

Tento trend bohužel nesleduje Státní energetická koncepce, která byla schválena v roce 2004 a od té doby stále není kompietně aktualizována. Hlavními prioritami s výhledem do roku 2030 jsou maximální nezávislost naší energetiky na vnějších vlivech, maximální energetická bezpečnost a udržitelný rozvoj, co se týče vztahu k životnímu prostředí i socioekonomickému rozvoji.

Bohužel, žádný z těchto cílů není na dalších stránkách koncepce naplněn. Naše dovozní závislost by měla vzrůst o 4 % na 57,8 %. Vysoký podíl jaderné energetiky a centralizované zdroje odporují požadavku na energetickou bezpečnost. Očekávaný růst spotřeby energie je nadhodnocený, neboť je pravděpodobně poplatný mylnému předpokladu některých ekonoma, že rostoucí životní úroveň musí být vykoupena růstem spotřeby energií. Zatímco náš hrubý domácí produkt rostl ještě v roce 2008 o cca 6 %, celková spotřeba energie stagnovala a na jednotku HDP tedy samozřejmě klesala. Nejinak je tomu v době tzv. ekonomické krize. Koncepce nezohledňuie snižování spotřeby energií v oblasti budov, průmyslu, ani dopravě. S obnovitelnými zdroji je ve schválené koncepci počítáno pouze okrajově, ačkoliv právě ony (např. německá Energiewende) tlačí cenu energie na trzích dolů, Obnovitelné zdroje jsou navíc před veřejností opakovaně zmiňovány jako problematické a každá záminka,naposledy například naprosto chybně (možná i záměrně chybně?) nastavené dotace fotovoltaickým leketrárnám, vede k pozastavení podpory jejich rozvoje.

Obr.: Přibližné rozdělení konečné spotřeby energie v ČR podle účelu [%] (Martin Halama). Především vytápění a výroba technologického tepla má vysoký potenciál úspor, neboť při přímém použití zdrojtJ bez transformace na elektřinu a zpět není třeba ohřívat médium, nejčastěji vodu iI páru, na tak vysokou teplotu. Samotnou elektřinu mtJžeme využívat pouze v opodstatněných případech.

Tato fakta bohužel jen potvrzují výrazné propojení politiky a energetické lobby . Tento sektor bude hrát v našem životě čím dál větší úlohu - proto je potřebou firem ovlivňovat ho centrálně, tedy odshora. Energie je naší současnou základní. životní potřebou. Proto je racionální decentralizace zdrojO žádoucí nejen z hlediska energetického,ale i bezpečnostního. Moc a možnosti k ovládání mas soustředěné v rukou několika málo lidí, znak nedávno minulého totalitního režimu, je varující i dnes.

Jaká je současná startovní čára běžného českého občana? Nedávná historie jde ruku v ruce se současností. Dřívější podporu přímotopů vystřídala stejně nekoncepční podpora plynofikace obcí. Dnes se setkáváme na nejvyšších místech s ignorováním základních faktů, Politik ve čtyřletých volebních horizontech nastiňuje cestu stálého růstu a stále vyšší spotřeby, nemající však s reálnou situací pranic společného. Proto je v zásadě na občanovi samotném, aby budoucí vývoj předvídal a dokázal se mu postavit s předstihem. Až se přiblíží neodvratné vyčerpání jednotlivých neobnovitelných zdrojů a dojde k prudkému či skokovémurllstu cen, bude již adaptace velmi bolestivá.

Obr.: Současný systém založený na předpokládaném nekonečném růstu se pomalu stává minulostí. Nakolik bude obtížné přejít na systém udržitelného hospodaření? ZajÍmavé je, že kdo nejvíce věří dnešnímu systému business as usiJal, jsou mladí lidé (Ing. Ivan Beneš, Cityplan). Udržet dnešní životní 'Úroveň stejnými prostředky jako dosud však už nebude v budoucnosti možné.

CO ZNAMENÁ SYNDROM NEMOCNÝCH BUDOV?

"Připadá mi přirozené, že výsledkem úvah o zdravém bydlení musí být nutně i snaha o dosažení zdravého životního prostředí a v neposlední řadě i zdravých vztaM mezi lidmi obecně. Pokud nebudeme výše uvedené atributy rozvijet a kultivovat společně, ani "sebezdravější" a sebedokonalejší konstrukce nám příliš nepomůže."

(Martin Růžička)

V souvislosti s užíváním špatně navržených, zejména kancelářských, budov byl pojmenován tzv. "sick building syndrom", česky "syndrom nemocné budovy". Lze ho definovat jako soubor zdravotních obtíží, které zhoršují pohodu na pracovišti a snižují pracovní výkonnost.

Byly pozorovány následující čtyři skupiny potíží (Lajčíková, CPL Státní zdravotnický ústav, 2006):

• postižení očí a horních cest dýchacích; pocity dráždění a pálení očí, nosu, nosohltanu, slzení a rýma

• postižení dolních cest dýchacích; tlak na prsou, dušnost, někdy až astmatického rázu; pocit závratě, nevolnost

• kožní dráždění, svědění, zčervená ní pokožky, vyrážka

• potíže centrálně nervové, jako bolesti hlavy, letargie, někdy naopak vznětlivost, snížení pracovní kapacity a paměti, poruchy nočního spánku s denní ospalostí, nesoustředěnost, únava

Důsledkem výše zmíněných příznaků je vysoká nemocnost, alergie, astma a jiné vážné choroby. Zvláště alarmující je vyšší výskyt alergií a astmatu, jenž souvisí mimo zvyšující se koncentrace Škodlivých látek v ovzduší také s nezdravým prostředím budov, včetně snahy zajistit maximálně sterilní prostředí interiérů, Spolu s posedlostí čistícími a antibakteriálními prostředky vedou k horší adaptaci organismu člověka tváří v tvář vlivu stále se měnící přírody.

Autor textu:
Ing. arch. Jan Márton
s přispěním architektů a stavitelů

Čerpáno z publikace: Stavby ze slaměných balíků, vydáno vlastním nákladem, www.stavbyzeslamy.cz