hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Aktuality

Ropný zlom a energetická bezpečnost

10. 8. 2016

Trvale udržitelný způsob výstavby zdravých domů

Termínem ropný zlom (Oil Peak) se ozna­čuje doba, kdy bude vy těžena přibližně polovina světových zásob ropy a produkce z geologických důvodů dosáhne svého maxima. Těžba z hlubokomořských pánví, asfaltových písků nebo zbytků ze součas­ných ropných ložisek bude čím dál více energeticky i finančně náročná. Vytěžit první polovinu je mnohonásobně jedno­dušší než polovinu druhou. Produkce ropy tedy bude vbudoucnu z čistě technických důvodů klesat. Administrativa Bílého domu odhaduje dosažení ropného zlomu mezi léty 2008-2015. Podle některých zdrojů již bylo ropného zlomu dosaženo v roce 2006.

Těžba na 800 hlavních ropných polí se 75 % známých zásob ropy klesá ročně skoro o 6,7 % namísto 3,7 %, jak bylo dosud odhadováno. V zemích, které nejsou členy OPEC, už ropný zlom nastal (Fatih Birol, hlavní ekonom Mezinárodní energe­tické agentury, 2008).

Vývoj cen ropy na sebe váže ceny- dalších energetických komodit, potažmo i ceny potravin (v USA se odhaduje, že 95 % energie vložené do potravin pochází z ropy) a dalších životně důležitých pro­duktů, Lze očekávat nekontrolovatelný a těžko předvídatelný pohyb cen černého zlata, jenž může být využit nejen pro­ducenty, ale i státy za účelem vydírání. Jak moc bude tento proces bolestivý, záleží na řetězení nepříznivých faktorů v čase. Prudké zdražení ropy ještě před začátkem hospodářské krize roku 2008 způsobil například souběh událostí prask­lého ropovodu na Aljašce a hurikány poškozených ropných plošin v Mexickém zálivu, což ukazuje na napjatost celého těžebního a zpracovatelského systému.
Scénáře vyčerpání ropných zdrojů dle ASPPO (Association for the Study of Peak Oil and Gas) a dalších analýz. Křivky kopírují klasický graf vývoje těžby ropy dle Hubberta, amerického geofyzika, jenž vytvořil model vývoje produkce neobnovitelného zdroje.

Obr.: Scénáře vyčerpání ropných zdrojů dle ASPPO (Association for the Study of Peak Oil and Gas) a dalších analýz. Křivky kopírují klasický graf vývoje těžby ropy dle Hubberta, amerického geofyzika, jenž vytvořil model vývoje produkce neobnovitelného zdroje.
Celosvětová produkce fosilních paliv a výhled do budoucna. Svůj produkční zlom mají kromě ropy také další fosilní komodity - plyn a uhlí. Jaderná energetiky je také závislá na neobnovitelném zdroji - uranu. Jeho zlom je předpovídán jež mezi lety 2020 - 2035 (Energy Watch Group).
Obr.: Celosvětová produkce fosilních paliv a výhled do budoucna. Svůj produkční zlom mají kromě ropy také další fosilní komodity - plyn a uhlí. Jaderná energetiky je také závislá na neobnovitelném zdroji - uranu. Jeho zlom je předpovídán jež mezi lety 2020 - 2035 (Energy Watch Group).

Nízká cena ropy z počátku hospodářské krize 2009 však naopak zapříčinila podinvestování nalezišť. Ačkoliv hospodářská krize pokračuje, cena ropy za barel se již blíží hodnotám před jejím začátkem. Jaká bude po oznámení dalšího růstu světových ekonomik a vzestupu asijské střední třídy?

Energetická závislost Evropy na dodávkách norského a ruského plynu je velmi problematická. Ač se prozatím jeví jako diverzifikovaná, norské zdroje jsou již za svým vrcholem těžby. Závislost na ruských zdrojích se plně ukázala v zimě roku 2009, kdy byl tok surovin na několik týdnů zastaven. V budoucnu se můžeme dočkat zesílení politického nátlaku, který pociťují evropské státy již nyní - jedná se například o dvoustranné dohody s Ruskem (viz. Německo a balstký plynovod Nordstream), jež rozkládají snahy o společnou energetickou politiku Evropské unie.
Počátek ekonomických problémů naší na ropě závislé civilizace (Oregon Department of Energy).
Obr.: Počátek ekonomických problémů naší na ropě závislé civilizace (Oregon Department of Energy).
Tzv. energy cliff - viz EROEI - graf dobře ilustruje závislost získané energie na energii vložené do těžby či přeměny (Wikupedia)
Obr.: Tzv. energy cliff - viz EROEI - graf dobře ilustruje závislost získané energie na energii vložené do těžby či přeměny (Wikupedia)

EROEI - Energy Returned on Energy Invested (energie získaná ku energii vložené)
Tento zásadní pojem budeme v budoucnu slýchat stále častěji. Jde o poměr energie, kterou musíme vynaložit k vytěžení energetické suroviny a energie získané ze samotné suroviny. Mezní hodnotou EROEI je poměr 1:1. Pokud energetický zisk nepokryje energetický vklad včetně lidské práce, sanace ložiska po těžbě a další externality, nemá vůbec smysl těžbu započít. Když se na počátku minulého století navrtala první ložiska ropy v Texasu, byl tento poměr cca 100:1, neboť ropa sama tryskala ze země. Václav Cílek v knize Nejistý plamen popisuje energetickou návratnost různých zdrojů energie - od ropy kde se dnes na vložený barel energie vrátí 30 barelů, přes biolíh a biomasu, kde se poměr pohybuje kolem 2-8:1, až po jadernou energetiku, kde je poměr 5-8:1. Současné zásoby ropy sice známe, ale vzápětí je na místě otázka, kolik energie nás bude stát její získání - o tom se již "taktně" mlčí. Nakolik je dnešní situace vážná odhadují plány severoamerických těžařských firem, které uvažují o těžbě ropných písků v provincii Alberta s EROEI = 1-1,5:1.


Ropným zlomem se spíše než běžní občané zabývají instituce, jakou je napří­klad Bundeswehr. Studie thinktanku německé armády, nyní volně dostupná na internetu, důrazně varuje před riziky ropného zlomu a dopady na obyvatele Německa. Není proto náhodou, že právě německá armáda je hlavní hybnou silou v boji proti rušení a rozprodává ní pozemků pod železničními tratěmi.

Variant krizových scénám je mnoho, jejich smyslem je však uvědomit si rizika budou­cího vývoje a promyslet takové varianty, aby se tyto scénáře pokud možno nena­plnily. Znamená to podívat se na problém z jiného úhlu a využít veškerý dostupný potenciál vlastních obnovitelných zdrojů a především úspor. Naše neekologické plýtvání neobnovitelnými zdroji nelze nahradit plýtváním ekologickým. Z obno­vitelných zdroj a pokryjeme v rámci naší republiky podle některých odborných odhad a pouze třetinu současné spotřeby. Naše civilizace se bude muset v budoucnu stát mnohem efektivnější.

Informace o blížícím se ropném zlomu nemusí být poplašnou zprávou, ale výzvou, jak uvést již známé informace do praxe a začít se zbavovat navyklých stereotypů z éry levných energií. Oddalování situaci neřeší, naopak ji odsuzuje k řešení v ještě kratším čase a vyčerpává prostředky i důvěru veřejnosti. Nejenom naše domácí politická scéna si vytrvale a neochvějně zakrývá oči před rychle se blížícím problé­mem, ignoruje varování geologa a nadále argumentuje nejen ověřenými zásobami energetických zdrojů, ale i těmi neově­řenými a pouze pravděpodobnými. Jde však pouze o celkem plané diskuze, zda budeme na palubě potápějícího se Titaniku tancovat valčík nebo polku.

Klimatické změny

Dalším vážným problémem současnosti je probíhající klimatická změna. Poslední souhrnná zpráva Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) z roku 2007 uvádí, že koncentrace oxidu uhličitého, nejdaležitějšího antropogenního skleníkového plynu, se z před industriální hodnoty cca 280 ppm zvýšila na 379 ppm v roce 2005. Stejně tak i koncentrace metanu se za tuto dobu zvýšila z hodnoty 715 ppb na 1 774 ppb, což je připisováno převážně zemědělské výrobě. Tyto hodnoty vysoce převyšují koncentrace za posledních 650 000 let. Dochází k nárůstu přibližně dvojnásobné rychlejšímu, než se dělo v dobách přirozeně probíhajících klimatických změn. V následné zprávě z roku 2013 (zpráva je po částech zveřejňována od září 2013) vědci uvádí, že s velmi vysokou jistotou (nad 95%) se na těchto změnách podílí lidská činnost. Představíme-li si Zemi jako planetu, jež obíhá slunce v optimální vzdálenosti umožňující vznik života a vývoj organismů až po člověka, jedná se jistě o vyrovnaný stav, jehož nepatrná změna může přivodit nedozírné následky.

Zatímco radiační působení Slunce na zemský povrch je cca 0,12W/m2, celkový antopogenní příspěvek se podle IPCC pohybuje okolo 1,6W/m2, což je cca třináctkrát více! první zpráva IPCC byla vydána v roce 1990. Od té doby se klimatické modely stále vyvíjí a zpřesňují. Každá následující zpráva potvrzuje předchozí a každá je také stále více alarmující. O důsledcích probíhající změny klimatu se již dnes a denně dovídáme z médií. Důsledky velmi pravděpodobně povedou ke globální potravinové krizi a nedostatku vody.

O vlivu klimatické změny na činnost člověka pravděpodobně nejlépe vypovídá pojišťovací sektor. Pojišťovny reagují na současný stav zvyšováním pojistného nabo odstupováním od smluv, tedy snižujícím se pokrytím potenciálních přírodních katastrof. V budoucnu bude tedy stále dražší pojistit se na stále se zmenšující okruh událostí. Od roku 1990 zaniklo v důsledku náporu přírodních katastrof mnoho pojišťovacích společností.

"Dokonce i jen zběžný pohled na některé základní principy pojišťovnictví dává vzniknout obavám z existence skleníkového efektu." (J. C. Doornkamp, Asociace britských zajišťovacích společností, již v roce 1990).

Smutnou ironií zůstává, že důsledky klimatické změny dopadají nejsilněji na třetí svět, který s původem tohoto jevu má pramálo společného. Chudí lidé s minimem financí a bez vzdělání nemají mnoho možností k udržení své obživy, natož aby se přestěhovali do příznivějších oblastí. I zde padá zodpovědnost na naše hlavy. Nejsme jediní na této planetě, naopak, tato planeta je jediná pro nás. Tím spíše je třeba naplňovat principy předběžné opatrnosti, ačkoliv se ozývají i hlasy varující před zbytečnou aktivitou. Země se ze změn jistě vzpamatuje - ať už s člověkem, nebo bez něj.
Počátek ekonomických problémů naší na ropě závislé civilizace (Oregon Department of Energy).
Obr.: Vývoj hladiny koncentrace CO2 v ovzduší a výhled. Podle jednotlivých vývojových scénářů se do konce století můžeme dočkat růstu globální teploty o 1,8 - 4°C (IPCC)

Autor textu:
Ing. arch. Jan Márton
s přispěním architektů a stavitelů

Čerpáno z publikace: Stavby ze slaměných balíků, vydáno vlastním nákladem, www.stavbyzeslamy.cz
Publikace Stavby ze slaměných balíků, zdroj: Ing. arch. Jan Márton






Pro zákazníky
Rubriky článků