hledám zateplení hledám firmu hledám radu Vizualizace fasády

Aktuality

Dřevovláknité tepelné izolace - Výhody

17. 3. 2015

Obecně rozšířenou a v nejširších souvislostech znovu objevenou surovinou se stává téměř zapomenuté dřevo. Je snad jediným staveb­ním materiálem, ze kterého je možno vyrobit všechny prvky, které vytvářejí dům. Od nosných konstrukcí, úpravy povrchů, přes vybavení ná­bytkem, až po předměty běžné denní potřeby. Pro své mimořádné vlastnosti je dřevo ve vel­mi příjemném světle přijímáno lidskými smysly. V procesech vnímání vyvolává v člověku pocity krásy, tepla a bezpečí. Krom toho je charakte­ristické příhodnými biologickými, fyzikálními, statickými, konstrukčními i užitnými vlastnostmi (Míka 2000). Lidé dobře věděli, kdy je nejlepší čas pro kácení stromů, jak dřevo řezat, opracovávat sušit, skladovat konstruovat nebo povrchově upravovat. Znali, že má schopnost přirozeného stárnutí spojeného se získáním stříbřitošedé pří­rodní patiny. Do jisté míry jej s dobrými tepelně izolačními schopnostmi aplikovali do konstrukcí nebo jejich částí i bez izolačních materiálů. Roubením vytvořené stěny se používaly jako obvodové pláště domů postavené i v klima­ticky nejtěžších podmínkách našeho horského pásma. 

 

V období před rokem 1989 však jako důsle­dek rozhodnutí státních a politických orgánů bylo dřevo zcela opomíjeným materiálem. Přes všechny příznivé vlastnosti z produkce českých projektantů i stavebních firem téměř zmizelo. Po druhé světové válce se dřevo nesmělo použí­vat pro nosné konstrukce, což se odůvodňovalo jeho nedostatkem. Vyráběly se z něj pouze
okna a dveře. V omezeném množství podlahy. To s sebou nutně neslo i degradaci řemesel. Fortel tesařských mistrů nahradila pouhá rutina sbíječů lešení a montérů stavebního, nejčastěji kovového bednění. 

O dřevě jako stavebním materiálu existuje celá řada rozsáhlých prací. Například Kolbo­vo dílo (2008), které bylo přeloženo z němčiny nebo Vaverkova et al. (2008) původní česká prá­ce. V této kapitole bude pozornost zaměřena na výrobky, které jsou vytvořeny z dřevěné hmoty a nacházejí ve skladbách stavebních konstrukcí využití jako tepelné a akustické izolace. Ani dře­vo jako konstrukční materiál není v této knize opomíjeno. V několika kapitolách doprovází jiné přírodní materiály.

Vlastnosti dřevovláknitých desek

Na bázi dřeva se vyrábějí dřevovláknité desky. Jde o moderní materiály, které mají velmi dobré tepelněizolační vlastnosti, nízký difuzní odpor a v porovnání s jinými běžně užívanými tepelně izolačními hmotami současně i dobré mechanic­ké parametry, z nichž dominuje jejich pevnost. Jako jediný běžně užívaný tepelný izolant má tento materiál i příznivou schopnost akumulovat teplo. Proto se velmi dobře hodí pro dodatečné zateplení budov i pro tvorbu obvodových plášťů dřevostaveb a zateplení půdních prostor. Je z něj možno vyrobit i tepelné nebo akustické izolace do podlah. Zcela ekolo­gický materiál se dodává ve formě desek. Ty jsou konstrukčním prvkem, oblíbeným především při tvorbě difuzně otevřených konstrukcí. Dřevovlák­nité desky se doplňují dalším přírodním, difuzně otevřeným materiálem, kterým je ovčí vlna.

Jednou ze zásadních vlastností dřevovlák­nítých desek je jejích chování při vlhkostním zatížení. Sledují se u nich:

A

Difuzní vlastnosti, které definují schopnost propouštět vodní páru. Veličina je závislá na množství vodní páry ve vzduchu vyjádřeném relativní vlhkostí. Tato vlastnost rozhoduje o schopnosti konstrukce propouštět vodní páru, která je transportována mechanizmem difuze a párové konvekce z prostředí o větším tlaku do prostředí s nižším tlakem. Difuze spo­lurozhoduje o míře výskytu kondenzace vodní páry v konstrukcích. Veličinou popisující schop­nost materiálu propouštět vodní páru difuzí je faktor difuzního odporu u. Udává, kolikrát méně vodní páry za jinak stejných podmínek projde za jednotku času vrstvou daného ma­teriálu v porovnání se stejně silnou vrstvou vz­duchu. Nejmenší faktor difuzního odporu má vzduch, a sice hodnotu 1. Z uvedeného plyne, že čím menší hodnotu faktoru difuzního odporu materiál má, tím snadněji umožňuje vodní páře i ostatním plynům pohyb mech a­nizmem difuze a párové konvekce napříč kon­strukcí. To je důležitá skutečnost pro tvorbu tzv. difuzně otevřených konstrukcí. Faktor difuzního odporu dřevovláknitých desek má hodnotu běžně v rozmezí μ = 5 až 10, což platí pro desky s objemovou hmotností vyšší než ρ = 150 kg/m3. Faktor difuzního odporu μ se také používá ke stanovení ekvivalentní difuzní tloušťky Sd = μ.d, což je tloušťka nehybné vrstvy vzduchu v metrech, se stejným difuzním odporem jeko předmětná vrstva materiálu.

B

Schopnost materiálu odpuzovat vodu, tzv. míra hydrofobnosti. Dřevovláknité desky mohou být během skladování a montáže po určitou dobu, obvykle několik týdnů, vystavené přímému působení klimatu. Pro tyto případy je nezbytné, aby byly vodostálé, aby nebobt­naly, nedegradovaly vlhkostí a pokud možno vodu v kapalné fázi i odpuzovaly. Všechny tyto požadavky je možné u dřevovláknitých desek zabezpečit pomocí hydrofobizace ve hmotě. Některé typy desek jsou opatřeny i povrcho­vou úpravou na bázi přírodního latexu. Uve­dené úpravy zajišťují zvýšenou odolnost proti srážkové vodě, zejména pro dlouhodobější expozici vnějšímu klimatu, např. při bednění střech.

C

Schopnost přijímat - absorbovat nebo uvolňovat - desorbovat vodní páru. Stejně jako dřevo vykazují v porovnání s běžnými izolanty i dřevovláknité desky schopnost ve zvýšené míře pohlcovat vlhkost z ovzduší, což se považuje za absorbční schopnost. Tato vlastnost se při správném návrhu konstrukce prakticky projeví tím, že průběžně dochází k vyrovnávání a stabilizaci vlhkosti v interiéru stavby. Sorpční schopnost dřeva je tedy jistou analogií tepelně kapacitních vlastností. Účinně napomáhá překonávat "špičky" výskytu vlhkosti. V případě příliš suchého vzduchu vodu v interiéru ve formě vodní páry uvolňuje - desorbuje. Při příliš vlhkém vzduchu ji naopak pohlcuje - absorbuje. Dřevovláknitá deska je podle typu materiálu a stupně hydrofobizace schopná pojmout vodu v množství přibližně 12% až 20% vlastní hmotnosti.

 

 

Zdroj a autor článku: Josef Chybík, publikace Přírodní stavební materiály, vydavatelství GRADA Publishing



Rubriky článků