Aktuality
Dříve používané izolační materiály
13. 3. 2015
Ve starších stavbách se nachází celá řada v minulosti používaných materiálů, které zcela nebo alespoň z části byly vyrobeny z přírodních surovin. Nejčastěji se jednalo o snahu využít jinak bezcenný odpad, který doprovázel zpracování plodin v zemědělské výrobě nebo hmot v dřevařském a textilním průmyslu. Ve své době jistě sehrály významnou roli a trvale zůstávají v obecném povědomí. Existují přízemní provizorní objekty postavené z panelů s jádrem z kukuřičných oklásků, kterým se říká .hkusák". Značkové pojmenování Hobra a Sololit v hovorovém stylu nahrazuje pojmenování dřevovláknitých desek. Přitom podstatu výrobků si již mnoho lidí nevybavuje.
Uvedené materiály ve své době jistě obohatily stavební výrobu a k některým z nich se vracíme i v současnosti. Nenacházíme je pouze v nenosných konstrukcích. S větším očekáváním, nežli byly dosažené výsledky, se používaly i v nosných konstrukcích. Za všech ny stačí vzpomenout materiál ze lněného nebo konopného pazdeří, nazývaný pazderobeton (Erben 1973). S přírodními hmotami starší provenience se můžeme potkat především při rekonstrukcích nebo při bou racích pracích starých domů. Takže i v současném stavebnictví jsou stále aktuální.
Desky z dřevěné vlny a cementu
Desky z dřevěné vlny a cementu nesly název Lignos. Jednalo se o český ekvivalent k rakouským deskám Heraklith. Heraklith byl také z dřevěné vlny, ale pojený magnezitem. Desky ve velikosti 2000/500 mm a v tloušťce 15 až 100 mm se lisovaly za studena. Jejich objemová hmotnost dosahovala ρ = 360 kg/m3 až 570 kq/m3, Součinitel tepelné vodivosti se pohyboval v rozmezí λ = 0,09 W/(m·K) až 0,14 W/(m·K). Desky byly tuhé, nehnily, vzdorovaly teplotám až do θ = 100 "C a daly se omítat. Používaly se pro tepelně-izolační i akustické obklady v lehkých stěnách, v příčkách a stropních podhledech.
Dřevotřískové desky
Dřevotřískové desky se vyráběly z dřevěných pilin, hoblin, pazdeří, popřípadě ze záměrně strojně vyrobených třísek z podřadného dřeva, například kuláčů nebo odřezků. Pojivem desek byly pro jejich uplatnění v suchém prostředí močovinoformaldehydová lepidla Umacal e nebo Ducal, jinak fenolformaldehydová lepidla. Vyráběly se jako jednovrstvé nebo vícevrstvé s objemovou hmotností ρ = 400 kg/m3 až 800 kg/m3. Jejich součinitel tepelné vodivosti měl hodnoty λ = 0,046 W/(m·K) až 0,09 W/(m·K). Použitá močovinoformaldehydová a fenolformaldehydová lepidla způsobovala celou řadu zdravotních problémů, což se později stalo důvodem pro celkovou rekonstrukci poměrně velkého množství budov. Desky našly použití také při výrobě nábytku, zvláště sektorového.
Prvním výrobkem tohoto druhu byl u nás již v roce 1949 vyráběný Bukas složený ze tří vrstev bukových třísek. Od 70. let 20. století se z pilin jehličnatého dřeva vyráběly desky Jespil, které se lisovaly za horka s xylenovým kondenzátem a následně se dýhovaly. Desky měly velikost 1200/1200 mm a tloušťky 10 až 17 mm, objemovou hmotnost ρ = 510 kg/m3 a součinitel tepelné vodivosti λ = 0,09 W/(m·K).
Dřevovláknité desky
Ve své době doznaly velkého rozšíření měkké i tvrdé dřevovláknité desky z rozvlákněného odpadového dřeva, zplstnatěného lisováním bez použití pojiva.
Měkké dřevovláknité desky byly na líci hladké a na rubu drsné. Snadno se klížily a lepily a daly se ohýbat. Při zatížení f = 0,3 MPa se stlačily až o 20 % původní tloušťky. Jednalo se o silně nasákavý materiál, nevhodný do vlhkého prostředí. Nachází se ve skladbách podlah nebo v příčkách. Desky tohoto druhu nesly název Hobra nebo Izoplat. Součinitel tepelné vodivosti měkkých desek byl v rozmezí hodnot λ = 0,045 W/(m.K) až 0,055 W/(m·K).
Tvrdé dřevovláknité desky se lisovaly za horka pod velkým tlakem. Opět měly hladký líc a drsný rub. Byly pevné a pružné, na vzduchu stálé. Desky vyrobené ze smrkového odpadu nesly názvy Sololit nebo na Slovensku Smrekolit a z bukového odpadu Bukolit. Uplatnění našly jako konstrukční desky pro obklady stěn, nášlapné vrstvy podlah, konstrukce dveří a nábytku, kde nahrazovaly dřevěné překližky.
Desky Likus
Desky Likus patřily rovněž ke konstrukčním deskám. Měly obvodový dřevěný rámeček vyztužený příčkami. Vnitřní část byla ze špalíčků z nařezaných kukuřičných oklásků. Povrchovou úpravu tvořila překližka nebo tvrdá dřevovláknitá deska. Desky se zhotovovaly v rozměrech 1000/2000 mm až 3000 mm. Jejich tloušťka byla v rozmezí 45 mm až 55 mm. Měly objemovou hmotnost ρ = 320 kg/m3 až 380 kg/m3 a součinitel tepelné vodivosti λ = 0,088 W/(m·K). Používaly se do střešních plášťů, příček, dveřních křídel. Také na obvodové stěny a stropy provizorních stavebních objektů a pro vyhotovení dalších konstrukcí.
Kůrovinové desky
Kůrovinové desky se vyráběly z rozvlákněné kůry jehličnatých stromů, s přísadou pilin, pazdeří, textilních vláken a jiných podobných materiálů. Formovaly se bez pojiva a vytvrzovaly se sušením. Vyráběly se v rozměrech 1200/600 mm v tloušťkách do 40 mm, s objemovou hmotností ρ = 320 kg/m3 až 360 kg/m3. Desky měly nasákavost až 70 % a součinitel tepelné vodivosti λ = 0,047 W/(m·K) až 0,087 W/(m·K). Používaly se k izolování stropů, jako vnitřní izolační vrstvy podlahových a příčkových panelů.
Desky Empa
Desky Empa byly slisované z lněného a konopného pazdeří, bavlněného a textilního odpadu a asfaltové emulze s cihlářskou hlínou jako pojivem. Vyráběly se ve velikosti 500/1000/30 mm, s objemovou hmotností ρ = 195 kg/m3 až 220 kg/m3. Součinitel tepelné vodivosti se pohyboval v rozmezí λ = 0,054 W/(m·K) až 0,076 W/(m·K). Desky velmi dobře přijímaly vlhkost a dosahovaly nasákavosti až 380 % z hmotnosti. Sloužily především jako tepelné a zvukové izolace stěn, příček a podlah.
Desky z pazdeří
Desky z pazdeří byly pojeny umělou pryskyřicí Umacol C. Měly obdobné vlastnosti jako desky Empa, ovšem s tou výhodou, že jejich výrobní postup nevyžadoval tak značné množství vody, které se pak muselo vysoušet.
Lněné pazdeří máčené v roztoku vodního skla tvořilo plnivo pazderového betonu, v němž byl pojivem cement. Pazderový beton měl objemovou hmotnost ρ = 650 kg/m3" až 1200 kg/m3 a součinitel tepelné vodivosti λ = 0,093 W/(m·K) až 0,151 W/(m·K). Jeho nepříznivou vlastností byla poměrně velká nasákavost.
Lisované desky Solomit
Vyráběly se také lisované desky a prošívané rohože z různých organických hmot. Použitou surovinou byla obilní, řepková nebo hořčičná sláma, rašelina, rákos, třtina, kokosová vlákna, mořská tráva, lesní ostřice a další. Nejznámější byly rohože Solomit z tvrdé hořčičné slámy slisované za vysokého tlaku a prošité pozinkovaným drátem. Jejich součinitel tepelné vodivosti byl λ = 0,081 W/(m·K) až 0,151 W/(m·K). Byly označovány jako nehořlavé a hodily se pro zvukové izolace.
Zdroj a autor článku: Josef Chybík, publikace Přírodní stavební materiály, vydavatelství GRADA Publishing
-
7.11. - 9.11.Veletrh Stavotech - Moderní dům Olomouc › více zde
-
8.11 - 10.11.Dny pasivních domů 2024 - Zeptejte se majitelů, jak se jim v domě žije. › více zde
-
25. 10. 2024Webinář - Energeticky vychytaná novostavba i rekonstrukce včetně čerpání dotace › více zde
-
Webinář - Inovace v oblasti izolací pro sokl a spodní stavbu › více zde
-
Webinář - Zelená úsporám pro naše bydlení › více zde
- Zateplení střechy
- Ekologie a energetika
- Zateplování fasády
- Zateplování dřevostaveb
- Názvosloví tepelných izolací
- Izolace a zateplení sklepa
- Pasivní domy
- Stavba - odhlučnění, odvlhčení, reakce na oheň
- Součinitel prostupu tepla
- Tepelné mosty a plísně v domu
- Paropropustnost a difúze
- Třídy reakce na oheň u materiálů
- Objemová hmotnost
- Kondenzace vodní páry
- Tech. postup zateplení fasády
- Návody a typy k zateplení
- Spádování ploché střechy
- Nové hodnoty součinitele prostupu tepla pro budovy(2011)
- Tepelný odpor - výpočty
Skelná vata: Dekwool, Isover, Knauf, Ursa, Ursa PureOne
Minerální vata: Baumit, Isover, Knauf Nobasil, Rockwool
Dřevovláknité desky: Pavatex, Steico, Inthermo, Agepan
Dřevocementové desky: Knauf-Heraklith, DCD Ideal, Velox
EPS - expandovaný polystyren: Baumit, Enroll, Isover, Styrotrade
XPS - extrudovaný polystyren: Austrotherm, Dow Chemical, Isover, Synthos, Ursa
PUR - pěnový polyuretan: Eurothane, ITP, Jitrans Trade, PUR Izolace
PIR izolace: Dekpir, Kingspan, Powerline, PUR Izolace, Pama, Satjam
PE - pěnový polyetylén: Ekoflex, Mirel Trading, Fadopex, Fastrade
Pěnové sklo: Foamglas, Ecotechnics, Recifa
Minerální granuláty: Lias
Materiály na bázi kamenné vlny: Machstav, Knauf, Isover
Materiály na bázi papíru a celulózy: Enroll, CIUR, Dektrade
Sendvičové desky a systémy: Kingspan, Marcegaglia, P-Systems, Ruukki
Ovčí vlna: Naturwool, Isolena, Jiří Faltys
Konopí: Insowool, Canabest, Izolace konopí CZ
Ostatní: Džínovina, OSB desky