hledám zateplení hledám firmu hledám radu slevy

Aktuality

Poptávka po nízkoenergetickém bydlení roste, zájem táhnou staří

20. 11. 2014

Zájem o nízkoenergetické či pasivní bydlení v Česku roste, vyhledávají ho hlavně lidé starší 50 let v produktivním věku, kteří jsou ekonomicky stabilizovaní. Někteří lidé však paradoxně tvrdí, že se jim v těchto domech subjektivně bydlí hůř, upozornila generální ředitelka Skanska Reality Naďa Ptáčková. Developerská společnost patří k průkopníkům nízkoenergetického bydlení v Česku. "V roce 2010 jsme na trh uvedli náš první pasivní dům, který je součástí víceetapového projektu Milíčovský háj. Máme klienty, kteří se přestěhovali z panelových domů a jsou v tom pasivním domě méně spokojení. A to zejména z toho důvodu, že je nutno dům efektivně využívat," podotkla Ptáčková s tím, že je stále nutné lidi vzdělávat a vysvětlovat jim, jak s pasivním domem správně zacházet.

Obr. 1 a 2: Nízkoenergetické domy, Milíčovský háj, lesní, Praha 11, zdroj: Skanska Reality

Naopak majitel lídra českého šetrného bydlení, společnosti JRD, Jan Řežáb si myslí, že lidé už o nízkoenergetickém bydlení vědí hodně. "Děláme to (nízkoenergetické bydlení - pozn. ČTK) už od roku 2000 a tehdy jsme museli přesvědčovat, že je to v pohodě. Že to bude fungovat. Nyní nikoho nepřesvědčujeme, už to znají," reagoval Řežáb, podle nějž si bydlení u jejich společnosti kupují hlavně uvědomělejší klienti. Výrazným mýtem, který stále přetrvává, je nemožnost otevírat okna a větrat jimi. "To je naprostý nesmysl. I u pasivního domu či bytu můžete otevřít okno. Jen se tím připravujete o větší část energetické úspory," zdůraznil ředitel sdružení Centrum pasivního domu Jan Bárta.


Podle něj má pasivní dům s aktivní rekuperací kromě energetických výhod také zdravotní přínosy. "Velkou výhodou je například promyšlený systém větrání, které v mnoha zateplených objektech chybí, což pak může vést k celkové únavě nebo i zdravotním komplikacím. Pasivní dům má vždy zajištěný přístup čerstvého vzduchu, odfiltrovaný od prachových částic a v případě potřeby i od nežádoucích alergenů," tvrdí Bárta. I proto zájem o tento typ bydlení v Česku stoupá. "Zájem o energeticky úsporné byty stoupá, protože představují nejvýhodnější volbu bydlení kvůli jeho komfortu i z ekologických a ekonomických důvodů. Naše firma díky tomu meziročně roste o 30 procent. Vyprodáváme veškerou kapacitu našich projektů. Je o ně takový zájem, že bychom prodali násobně více," řekl majitel JRD Řežáb, jehož firma staví jen domy s velmi nízkou energetickou náročností.


Ředitelka Ptáčková ze Skanska Reality však upozornila také na to, že lidé sice deklarují, že jsou ochotni za nízkoenergetický či pasivní byt až o 20 procent více, realita je však jiná. "Jestliže se cena navýší o jednotky procent, tak to klienti akceptují. Pokud se však pohybujeme někde mezi deseti až 20 procenty, tak prodeje klesají. Naše zkušenost byla taková, že prodejní tempo u našeho prvního pasivního domu bylo zhruba o třetinu pomalejší, než u ostatních bytů," podotkla Ptáčková s tím, že zájemci poslední dobou stále více hledí hlavně na co nejnižší cenu v okamžiku koupě a budoucí úspory příliš neřeší.
Řežáb naopak zdůrazňuje, že nízkoenergetické bydlení nemusí být vždy dražší. Jejich byty s velmi nízkou energetickou náročností jsou prý cenově srovnatelné s podobnými projekty v dané lokalitě. "Lidé navíc v takovém bytě za deset let ušetří přes čtvrt milionu korun. Jen na vytápění uspoří až 85 procent nákladů," doplnil majitel společnosti JRD.

 

Zdroj a autor článku: ČTK



Pro zákazníky
Rubriky článků