hledám zateplení hledám firmu hledám radu Vizualizace fasády

Aktuality

Tepelná kapacita - slaměné balíky

20. 11. 2016

Budovy S dostatečnou tepelnou kapaci­tou v interiéru poskytují vyšší tepelnou stabilitu, a tím i komfort pro své obyva­tele. Sláma jako izolační materiál s nízkou hustotou kolem 100 kg/m3 vykazuje velmi nízkou schopnost akumulace tepla, proto je důležité na straně interiéru, zvláště ve dřevostavbách, přidávat těžší materiály. Ideální jsou hliněné přizdívky o hustotě cca 2 000 kg/m3. Jejich tloušťka by měla být kolem 3-5 cm, což je v našich kli­matických podmínkách dostatečné pro vyrovnání rozdílů teplot mezi dnem a nocí. V kombinaci s těžkými příčkami uvnitř tepelné obálky budovy dokáží zajistit tepelnou stabilitu dřevostavby i během týdnů letních veder, pokud zároveň dam v noci předchlazujeme. Tepelná kapacita materiálu je dána koeficientem c, který vyjadřUje, kolik energie je třeba k ohřátí jednoho kilogramu materiálu o jeden tep­lotní stupeň. U slámy se c = 2 kJ/kgK, u hlíny c = 1 kJ/kgK. Pro zjištění poměru tepelných kapacit jednotlivých materiálů použijeme tzv. objemovou měrnou tepel­nou kapacitu S, která udává tepelnou jímavost metru kubického materiálu, takže zohledňuje i jeho hustotu:
 

S = c.p [Wh/m3K]

Pro slaměný balík tedy S = 200 Wh/m3K, zatímco pro hlínu (a přibližně stejně i pro jiné těžké stavební materiály) S = 2 000 Wh/m3K. Z toho vyplývá, že do slaměných balíktllze akumulovat přibližně deseti násobně méně energie než do hliněných omítek.

Vlhkost ve slaměných balících

Během desítek let bylo díky realizacím prokázáno, že stavby ze slaměných balíkll úspěšně slouží i ve vlhkém klimatu. Veškeré principy a pochody, které se při vlhnutí a vysychání slámy zabudované v konstrukci odehrávají, jsou velmi složité a neumíme je proiatím popsat. Zejména v posledních letech přibývají výzkumy a testy, které se vlhkostí v balících přímo zabývají. Díky nim jsme schopninahlížet na zkušenost našich předkll novým pohle­dem a zaručit, že nově 'stavěné domy se slaměnou izolací budou trvanlivé. Stejně tak umožňují nová řešení stavebních detail li podle podmínek, v nichž se stavba nachází. Poskytnout balíkům dostatečnou ochranu před vlhkostí a vodou je napro­stá nezbytnost, protože' sláma je materiál' organického původu a může proto být pří­činou znehodncení celé stavby. Vlhnutí balíkůl ve stavbě způsobuje více faktorů, Do.první skupiny patří ty, které bychom měli odstranit už v konstruk­čním návrhu budovy. Řadí se sem déšť, vliv povětrnosti nebo odstřikující voda. Do druhé skupiny se řadí kondenzace vody v balících jako důsledek difuze vodních par.
St.Lorenz am Mondsee, Rakousko - foto Mondseehaus GmBH
Obr.: St.Lorenz am Mondsee, Rakousko - foto Mondseehaus GmBH

Ochrana slaměných balíků před deštěm

Dešťovou vodu musíme odvést tak, aby nestékala po stěnách, nebo dokonce do stěn. Pokud zjistíme závadu, je třeba okamžitě zamezit dalšímu průniku vody, konstrukci vysušit, zjistit rozsah poško­zení a případně postižené balíky vyměnit. Ochrana balíkťJ před deštěm hnaným větrem spočívá především ve vhodné povr­chové úpravě stěn - omítce-či obložení. Podle typu použité omítky dochází při trva­lejším smáčení k jejímu nasycení vodou, což způsobuje vlhnutí přilehlé vrstvy slámy.

Ochrana před odstřikující vodou

Sokl každé budovy je namáhán vodou, která se odráží z ploch okolo stavby na její povrch. Odstřikování lze zabránit použi­tím materiálů, jež, dekoncentrují působeni vody. Nízká a hustá tráva dešťové kapky po dopadu pohlcuje; oblázky tlumí dopad kapek a odráží je mnoha směry, Platí zde pravidlo - materiály, které vlhkost poško­zuje, se nesmí umisťovat pod úroveň terénu, naopak by měly být minimálně 15 cm nad přilehlým terénem, už kvůll ochraně před vodou z přívalových dešťů.

Kondenzace vody v balících

Důsledkem procesu difuze, tedy tendence látek přecházet z prostředí s vyšší kon­centrací do prostředí s nižší koncentrací, dochází v konstrukcích staveb k určitému stupni kondenzace vodních par. Děje se tak při rozdílu vnitřní teploty v budově a venkovní teploty následkem prostupu vodních par z interiéru. Tento proces je blíže popsán v kapitole o fyzice staveb. Procento vlhkosti v balících je pak úzce spojeno s množstvím vody, které zkonden­zuje, což závisí na množství páry, kterou do konstrukce vůbec vpustíme. Prozatím nemáme žádná srovnání vlhkosti v balí­cích mezi domem bez vnitřní parobrzdy a s parobrzdou.

Zvýšenou vlhkost balíkli můžeme oče­kávat v místech tepelných mostů, tedy tam! kde je izolace zeslabena nebo kde jí prochází například konstrukční prvek. Při zvl hnutí balíkůi se porucha omezuje na blízké okolí, protože sláma disponuje pouze omezenou schopností rozvádět vlh­kost v materiálu kapilárně, jako se to děje například v hlíně s menšími páry. Pokud je konstrukce difuzně otevřená směrem do exteriéru, vlhkost může unikat rela­tivně rychle. Nepoužíváme-li v celé obálce domu spolehlivou parobrzdu s vysokým koeficientem difuzního odporu μ, například OSB nebo Tetra-K desku ale pouze hlině­nou omítku, pak se doporučují přísady pro zvýšení difuzního odporu. Zvláště to platí u místností s vyšší relativní vlhkostí, napří­klad u koupelen. Mohou to být například nátěry lněným olejem se včelím voskem. Týká se to však pouze obvodových stěn stavby! nikoliv interiérových! Zde naopak využíváme schopnosti vlhkostnl regulace hliněných omítek, k čemuž je 'ponecháme difuzně otevřené. 

Obr.: Faktor difuzního odporu μ je u hliněných omítek s různými poměry jílu a písku téměř totožný.

Rovnovážná vlhkost

Pokud bychom umístili nějaký na pohled suchý materiál z běžného prostředí do pro­středí s nulovou relativní vlhkostí, zjistili bychom, že nadále vysychá a během určité doby by byl vysušen zcela. Každý materiál totiž obsahuje určité procento vlhkosti, které závisí na relativní vlhkosti okolního prostředí. Tomuto zbytku se říká rovnovážná vlhkost. Pokud zvýšíme rela­tivní vlhkost vnějšího prostředí, dojde k růstu vlhkosti v materiálu (tzv. absorpci), až se za určitý čas opět ustálí na vyšší hladině. Opačnému procesu říkáme des­orpce - materiál vlhkost ztrácí. Rychlost absorpce nebo desorpce závisí na druhu materiálu.

Slaměné balíky jakožto hygroskopický materiál reagují obdobně jako hlína, pouze pomaleji. Pro stanovení trvanlivosti balíkli je důležité vědět, při jakém obsahu vlh­kosti a po jaké době dochází k jejich degradaci a hnití.

Autor textu:
Ing. arch. Jan Márton
s přispěním architektů a stavitelů

Čerpáno z publikace: Stavby ze slaměných balíků, vydáno vlastním nákladem, www.stavbyzeslamy.cz
Publikace Stavby ze slaměných balíků, zdroj: Ing. arch. Jan Márton




Rubriky článků