hledám zateplení hledám firmu hledám radu Vizualizace fasády

Aktuality

Život v nízkoenergetických a pasivních domech SERIÁL - 2. díl Architekt o projektu

20. 9. 2017

Jaké měli klienti požadavky?

Šlo o první klienty po sametové revoluci, kteří přišli s požadavkem domu šetrnějšího k životnímu prostředí a své peníze chtěli investovat nadčasově. Nejprve jsme vedli rozhovor o tom, co je možné, co jsem se o tom já dozvěděl - řadu věcí jen teoreticky-, a vysvětloval jsme jim princip řízeného větrání a rekuperace. Požadovali použití tradičních technologií, zvolili jsme tedy cihelné tvárnice s tehdy nadstandardní dvanácticentimetrovou izolací. Taková tloušťka byla podle tehdy dostupných informací publikovaných na půdě ČVUT ekonomicky optimální. Klient se mě už během stavby ptal, jestli nepoužít raději ještě více, ale já jsem se dovolával autority "odborníků", kteří složitými výpočty označili jako optimum právě těch dvanáct centimetrů. Dnes mě to na tomto domě mrzí asi nejvíc, ale nenapadlo mě (a ani jsem neměl prostředky, jak si to sám ověřit) vstupovat do práce odborníků na ekonomiku staveb. Ukázalo se ovšem, že kvalita přesných výpočtů odpovídá kvalitě stupních informací a je závislá na kvalitě zadávaných okrajových podmínek. Počítat návratnost v čase z cen - léta uměle směrem dolů deformovaných - energií, to byl tehdy základní omyl. A tento omyl (nebo záměrné zkreslování) bohužel velmi často přetrvává dodnes

 

Co dalšího vstupovalo do vymýšlení projektu?

V dané době jsem čerpal ze zahraničních zkušeností a většina informací ze Severní Ameriky i západní Evropy pracovala se zimními zahradami. Působilo lákavě, že ty domy vypadají na první pohled jinak a ve dne získávají teplo, které v noci a za málo slunečných dní využívají. S počítači se teprve začínalo a s počítačovými modely jsme neměli možnost pracovat ještě dlouho poté. Spočítaný celkový průběh bilancí využitelných slunečních energetických zisků a ztrát jsem zažil s inženýrem Vladimírem Žďárou teprve na přelomu tisíciletí. Zpětně nám ukázal, že zimní zahrada je energeticky využitelná, ale čistě energeticky jde o "málo muziky za hodně peněz". Co už nám ovšem známo bylo, to bylo bezpodmínečné letní stínění zimní zahrady. Použili jsme vegetaci, která je při troše péče nejspolehlivější a podporuje pocit propojenosti s přírodou.Pak to byl taky požadavek sedlové střechy, paní chtěla vyšší stropy, protože rodina do té doby žila v domě z 19. století. Z toho vznikl nápad zvýšit na úkor prostoru v ložnicích dětí strop nad částí obývacího prostoru. V dětských pokojích naopak vznikl zvýšený sokl jako prostor - postel na spaní.

Jak bys popsal zkušenosti se stavební firmou?

Na této stavbě byl problém, že dodavatelská firma, známí investorů, prováděla kromě stavby i technický dozor investora. Firma tedy měla hlídat samu sebe, což je samozřejmě velmi špatný nápad, přímý konflikt zájmů, dnes již nezákonný. Za porušení tohoto předpisu lze v současnosti technickému dozoru odebrat autorizaci. projektant dodavatelské firmy také bez konzultace prováděl změny v projektu. Pozměnil například tvar garáže tak, aby se jim snáze stavěla, čímž kromě toho, že narušil vzhled stavby, také nepochybně vytvořil tepelné mosty. Změnil i konstrukci stropů, které zvýšil použitím tvárnic (opět pro pohodlnost stavby), ale tím změnil geometrii schodiště, které je strmější, a podobně. Úkolem technického dozoru investora je svolávat kontrolní den za účasti autora, což zde udělali až ve chvíli, kdy vznikly problémy z jeho změn v projektu a hrubá stavba byla dokončena. Vedle toho šlo o první dům, kde jsme se učili projektování ve spolupráci s profesemi. Vypracování prováděcího projektu jsem zadal projektantovi - stavaři a řada detailů v projektu nebyla dořešena, protože se zdálo, že je vše jasné. A v kombinaci s tím, že neprobíhal autorský dozor, vznikaly problémy, jako chybějící hydroizolace nebo vrstva izolace u oken, nedořešené tepelné mosty, uskřípnuté rozvody vzduchotechniky a jiné. Poučil jsem se, že se musím sám naučit rozumět celé stavbě a učit projektanty i dodavatele stavby dělat věci, jak je třeba, nikoli jak jsou zvyklí nebo jak se to naučili ve škole, a postupovat v logice souvislostí. Což mi sice bylo blízké, jen nás na to školy nepřipravily.
Vyústka teplovzdušného vytápění a topení s průhledem do zimní zahrady, zdroj: Grada
Obr.: Vyústka teplovzdušného vytápění a topení s průhledem do zimní zahrady, zdroj: Grada

Najít dodavatele potřebných technologií tehdy znamenalo hledat výrobce prototypů

Ano, museli jsme hledat dodavatele, který by vůbec rekuperační jednotku pro rodinný dům vyrobil. Byli tu výrobci, kteří technologii vyráběli pro velké provozy, například kina, kancelářské budovy apod., ale pro rodinné domy nikoli. Dokonce nás od toho i sami odrazovali. Dovoz jednotky ze zahraničí byl ekonomicky nereálný. Firma Atrea jednotku pro rodinný dům sice neměla, ale protože pochopili, že jde o směr budoucího vývoje, věnoval se nám osobně ředitel ing. Petr Morávek a vyrobil zařízení pro jeden "první nízkoenergetický rodinný dům". Pro výrobce velkých jednotek, určených obvykle na export, to byl samozřejmě směšný obchod, ale byl to počátek dlouhodobé spolupráce. Podobně to bylo s kompostovacím zařízením. Vzniklo u výrobce čističek, který souhlasil, že podle podkladů ze zahraničí vyrobí odpovídající zařízení za tuzemské ceny. Zahraniční zařízení by vyšlo v přepočtu na dvě stě tisíc korun, v porovnání s dvaceti tisíci zde.

Obr.: Sokl na spaní v patře nad zvýšeným obytným prostorem s probíhající akumulační stěnou, zdroj: Grada

Mohli by klienti zvolit dřevostavbu?

Tehdy bych ji nedokázal nabídnout. Dřevostavby jsem se naučil až o něco později od architekta Josefa Horného, který měl tento způsob stavění zažitý z Austrálie. U nás to bylo ale o něco složitější: v odlišných klimatických podmínkách, nebyla tu tradice ani zkušenosti. Přestože je dřevostavba pro energeticky úsporné stavby příznivější, protože je snadné u ní použít více izolace.
Sokl na spaní v patře nad zvýšeným obytným prostorem s probíhající akumulační stěnou, zdroj: Grada
Obr.: Schodiště s akumulační stěnou, zdroj: Grada

U tohoto domu se hodně diskutovalo o oknech, proč?

Fasáda měla sice sedlový průřez, ale byla asymetricky posunutá. zkoušeli jsme proto různé varianty rozložení oken ve štítu. Druhým tématem bylo jejich otevírání. Jde o jeden z mýtů spojených s nízkoenergetickými a pasivními domy, že se v nich nesmějí otevírat okna, což je samozřejmě naprostý nesmysl. Ve skutečnosti je jen výhodné nemít otevíratelná všechna okna - ve většině staveb se jich také pravidelně otevírá jenom třetina. Většina lidí je chce otevírat kvůli mytí, ale to lze řešit i jinak. Z užívání bytů, kde jsou otevíratelná okna, si neseme stereotyp, že se ráno probouzíme do vydýchaného prostředí a první věc, kterou potřebujeme udělat, je otevřít okno. Tomu se nelze divit, protože v prostoru je minimum vzduchu, zato dost vlhkosti, kterou jsme vypotili, zkrátka je to prostředí zcela mimo hygienické limity. paní investorka si podobně nedovedla představit, že by kdykoli nemohla otevřít jakékoli okno. I s vědomím, že zaplatí výrazně více, se rozhodla pro všechna okna otvíratelná. Já jsem se klientky zhruba po roce ptal, zda všechna okna skutečně otevírá, a paní musela přemýšlet, jestli je vůbec otevírá. To si ale většina lidí uvědomí až v realitě probuzení do nevydýchaného, čistého vzduchu. Obavy se podepsaly i na rozhodnutí o rozměrech domu. Vykolíkování domu na pozemku, ale i hrubá stavba vytvářejí optickou iluzi: dům v otevřeném prostoru působí mnohem menší, a investoři se rozhodli stavbu ještě zvětšit.
Spací kout na vyvýšeném soklu v dětském pokoji přímo osvětlený prolomeným oknem do střechy, zdroj: GradaSpací kout na vyvýšeném soklu v dětském pokoji přímo osvětlený prolomeným oknem do střechy, zdroj: Grada
Obr.: Spací kout na vyvýšeném soklu v dětském pokoji přímo osvětlený prolomeným oknem do střechy, zdroj: Grada

Jaká ponaučení vzešla z této stavby?

Výrobce vzduchotechniky si ujasnil, že je třeba vyvinout jednotky určené pro rodinné domy. Že pouhé úpravy nejmenších typů, které již měli k dispozici, nestačí. od jednotky zabírající s rozvody celou místnost jsem se dostali k technologii velké jako lednička. Dnes už i v ploché verzi o tloušťce jen 200mm, kterou lze v případě potřeby umístit třeba i do podhledu pod strop v koupelně. Rozvody vzduchotechniky vedly v kanálech, které zcela roztříštily plochu základové desky, a komplikovanost provedení (tepelných i hydroizolačních) izolací se znásobila. Proto se dalším stupněm zjednodušení staly podlahové ploché rozvody umístěné ve vrstvě padesát milimetrů silné podlahové tepelné izolace. Pro mě bylo klíčové - a já jsem to do té doby věděl jen teoreticky-, že rekuperace skutečně vytváří kvalitní vnitřní prostředí a mění vnímání obytného prostoru ze strany obyvatel. Na dobré si člověk zvyká rychle a klient mi říkal, že si uvědomí, v čem žil, vždy když přijde do prostoru malé ordinace, jediné místnosti v domě bez řízeného větrání: "Ta jemná zatuchlina zde mi připomíná, v čem jsem normálně žil."
První kompostovací toaleta, zdroj: Grada
Obr.: První kompostovací toaleta, zdroj: Grada

Tepelná izolace podlahy je prý značně nedostatečná

Opravdu se stydím, že v podlaze je jen pěticentimetrová vrstva izolace, zatímco dnes dáváme na styk se zemí 200mm nenasákavého polystyrenu (XPS). V době stavby se někdy nedávalo vůbec nic a technici tvrdili, že na styk se zemí stačí dva centimetry izolace. Stavební obor dodnes trpí potřebou stanovovat, kolik je třeba té a té izolace nebo čehokoliv jiného, vyhlásit to jako dogma a dále se problémem nezabývat. Z našich současných zkušeností je zřejmé, že pro Českou republiku nelze vydat jeden doporučující údaj o optimální tloušťce izolace pro všechny stavby. Jednotlivé lokality a stavby se od sebe zásadně liší užíváním, počtem osob, teplotně, množstvím využitelných slunečních zisků a dalšími parametry. V severních Čechách, v nadmořských výškách 500-600 m n. m. se může stát, že bude mrznout již v září, na jižní Moravě je situace úplně jiná. Pasivní dům vychází z individuálních podmínek místa a usiluje o to, aby ve vztahu ke konkrétní stavbě  na konkrétním místě nic nechybělo, ale ani nic nepřebývalo. Klíčovým slovem současného vývoje je optimalizace a k tomu slouží prověřování návrhů ve všech fázích projektu včetně studie v navrhovaném programu PHPP.

Předchozí díly tohoto seriálu najdete níže:
Život v nízkoenergetických a pasivních domech SERIÁL - 1. díl Rozhovor s majitelem

Autor a zdroj textu:
Autoři: Klára Brotánková a Aleš Brotánek
Zdroj: Publikace Jak se žije v nízkoenergetických a pasivních domech, vydavatelství GRADA
Obálka knihy Jak se žije v nízkoenergetických a pasivních domech, vydavatelství Grada

 

Dotace, energetické posouzení stavby

Pokud řešíte projekt nebo detaily zateplení na opravu domu v pasivním nebo nízkoenergetickém standardu, můžete čerpat dotace na výše uvedené.
Nepropásněte jedinečnou možnost využít státních dotací a ušetřit si tak až desetitísíce korun!
Oslovte nás přes kontaktní formulář, zajistíme vám Energetické posouzení stavby pro přidělení dotací.

Kontaktní formulář



Vaše osobní údaje (firma, jméno, email, telefon, adresa stavby, projekt) zpracováváme a držíme pouze za účelem vytvoření nabídky na materiál – což je Váš i náš oprávněný zájem.
Další informace se dozvíte v našich Zásadách zpracování údajů.




Rubriky článků