hledám zateplení hledám firmu hledám radu Vizualizace fasády

Aktuality

Rosný bod a kondenzace vodních par ve zdivu

1. 2. 2013

Rosný bod obecně

Rosný bod je teplota, při které kondenzuje vodní pára na vodu.


Jinak řečeno při 100% nasycení vzduchu vodními parami (tzn. relativní vlhkost vzduchu je 100%) dochází ke změně skupenství vodní páry na vodu (dosažení rosného bodu).
Teplota rosného bodu stoupá při vyšší absolutní vlhkosti vzduchu - v praxi to znamená, že čím je více vlhkosti ve vzduchu, tím musí být vyšší teplota vzduchu, aniž by se pára obsažená ve vzduchu začala srážet na vodu (vzduch tedy v případě vyšší teploty dokáže pojmout více vody). Pokud se vzduch začne ochlazovat, vodní páry začnou kondenzovat (např. rosa v létě, nebo při sprchování se rosí zrcadlo).
Při běžných teplotách může částečný tlak vody ve vzduchu stoupat od nuly pouze do hodnoty částečného tlaku syté páry.


Kdy a proč ke kondenzaci vodních par ve zdivu dochází?

Ke kondenzaci vodních par ve zdivu dochází hlavně v zimním období. Je to způsobeno tím, že v interiéru kde jdou teploty cca 21°C je vzduch schopen pojmout mnohem více vlhkosti ve formě vodní páry (říkáme relativní vlhkost vzduchu) než v exteriéru kde panují o mnoho nižší teploty, tzn. v našich podmínkách zimě např. 0°C až -15°C (zde vzduch pojme podstatně méně vlhkosti ve formě vodní páry).
Obsah vodních par ve vzduchu vyvolává tzv. dílčí tlak (jinak řečeno parciální tlak), který má tendenci (ostatně jako všechno v přírodě) se vyrovnávat s dílčím tlakem vodních par ve vzduchu v exteriéru.
Proto vodní páry ve zdivu prostupují směrem z interiéru do exteriéru. Čím je teplota venku nižší tím větší je rozdíl parciálních tlaků a tím více mají tendenci vodní páry prostupovat konstrukcí. Tak jak vodní pára prostupuje konstrukcí, teplota v konstrukci se směrem ven snižuje. To znamená snižuje se také schopnost udržet stejné množství vodní páry v daném místě ve zdivu při určité relativní vlhkosti ve zdivu obsažené. V určitém místě pak již teplota může klesnout tolik, že se vlhkost obsažená ve zdivu již neudrží ve formě páry a začne se srážet na vodu - tzn. začne kondenzovat, protože byl překročen rosný bod (vzniká tzv. kondenzační zóna).
Tak jak již bylo naznačeno, rosný bod je hodnota proměnlivá závislá na teplotě, vlhkosti vzduchu ale i na atmosférickém tlaku (ten v tomto případě pomíjíme - protože je stejný v interiéru i exteriéru).




Jinak řečeno, při snižování teploty v exteriéru se zvyšuje pravděpodobnost dosažení rosného bodu v stavební konstrukci a tím kondenzace vodní páry v konstrukci. Při zvyšování teploty v exteriéru se zkondenzovaná vlhkost ve zdi opět může začít odpařovat (děje se v letních měsících). A to je alfa a omega celé kondenzace vodní páry ve zdivu. Pokud se totiž stihne zkondenzovaná vlhkost ve zdivu vypařit (tzn. bilance vodních par v konstrukci je kladná), nic až tak tragického se neděje (samozřejmě při celkové nízké kondenzaci par v kci).
Pokud se ovšem nestihne vlhkost vypařit nebo je příliš vysoká, je na světě problém, jehož důsledky ve zdivu mohou být dlouhodobého hlediska fatální - dochází k snížení únosnosti zdiva, degradaci zdiva, vznikají tepelné mosty, v interiéru mohou zažít bujet plísně, mikroorganismy apod.
Nejúčinnější opatření proti kondenzaci vodní páry ve zdivu je provést zateplení zdi směrem z exteriéru. To znamená, že se zvýší teplota zatepleného zdiva a tím pádem se kondenzační zóna posune směrem ven a to do tepelné izolace, kde již není ohroženo zdivo.


Jak se počítá rosný bod v konstrukci?

1. stanoví se průběh teplot v konstrukci
2. stanoví se rozdíl parciálních tlaků vodní páry v interiéru a v exteriéru
3. Tento rozdíl je v konstrukci rozložen podle difuzních odporů jednotlivých materiálů s kterých je kce složena
4. Je nutné porovnat zda v kci nedochází k rosnému bodu (kondenzaci) - zda se teplota nesníží na tolik že se vlhkost začne srážet.


Výpočty kondenzačních zón ve stavebních konstrukcích se dnes zpracovávají převážně elektronickou cestou například stavební software Teplo.
Tyto programy jsou schopny poskytnout kompletní posouzení stavební konstrukce, výstup je včetně výpočtu součinitele prostupu tepla, výpočtu případné kondenzace s posouzení bilance zkondenzované a vypařitelné vlhkosti. Samozřejmostí je závěrečné srovnání s ČSN normou zda konstrukce vyhovuje či nikoliv.

 





autor: izolace-info.cz



Rubriky článků